Ruský patriarcha přijel poprvé do Polska, orodoval za lepší vztahy

Varšava - Do tradičně katolického Polska přijela vůbec poprvé hlava ruské pravoslavné církve. Při této příležitosti vyjádřil patriarcha Kirill naději, že jeho návštěva bude znamenat zlepšení ve vztazích Poláků a Rusů. Společné náboženské základy by měly oběma národům pomoci překonat těžkosti, které mezi nimi leží. Ruský patriarcha po příletu odjel do pravoslavného kostela ve varšavské čtvrti Praga, později ho čeká setkání mimo jiné s polským prezidentem Bronislawem Komorowským.

„Je skvělé, že křesťanská kultura dominuje jak v Polsku, tak v Rusku. Znamená to, že máme společné základy pro řešení těžkých problémů, které máme v naší minulosti,“ řekl Kirill po příletu do Varšavy. „Doufám, že moje návštěva bude znamenat skromný přínos ke zlepšení vztahů mezi Polskem a těmi zeměmi, kde působí ruská pravoslavná církev,“ dodal. 

Nejdůležitější bod Kirillovy cesty do Polska přijde v pátek, kdy má s předsedou polské biskupské konference Józefem Michalikem podepsat výzvu věřícím, aby prosili boha o odpuštění za zlo, nespravedlnost a křivdy z minulosti.

Patriarcha Kirill
Zdroj: ČT24

Vzhledem k historickému napětí mezi katolickou a ortodoxní církví i problematickým vztahům Poláků a Rusů mnozí tento dokument přirovnávají k dopisu polských biskupů těm německým z roku 1965, v němž polští duchovní napsali, že „odpouštějí a prosí o odpuštění“. Iniciativa ze strany polských biskupů znamenala obrovský krok na cestě ke smíření mezi národy, jejichž vztahy krutě poznamenala nejen druhá světová válka.

Podle oficiálních statistik žije v Polsku půl milionu pravoslavných křesťanů, ve skutečnosti jich je ale prý méně. Před několika dny Michalik varoval před politickými sváry v souvislosti s návštěvou patriarchy. Aniž by ho jmenoval, platila jeho slova Jaroslawovi Kaczyńskému, předsedovi strany Právo a spravedlnost. Michalik, který má pověst konzervativce blízkého táboru Kaczyńského, naznačil, že předloňské letecké neštěstí u ruského Smolenska nelze využívat pro vlastní politické zájmy.

10 minut
Rozhovor s Rudolfem Vévodou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...