Ruský nejvyšší soud zamítl odvolání proti zákazu Svědků Jehovových

Odvolací senát nejvyššího soudu v Rusku zamítl odvolání náboženské společnosti Svědkové Jehovovi proti rozhodnutí, kterým byli jehovisté označeni za extremistickou organizaci a jejich činnost v Rusku zakázána. Oznámila to agentura TASS. Představitel náboženské společnosti Sergej Čerepanov už dříve oznámil, že se jehovisté odvolají k Evropskému soudu pro lidská práva.

„Rozhodnutí Nejvyššího soudu Ruské federace z 20. dubna zůstává v platnosti beze změn, odvolání se nevyhovuje,“ uvedl předseda odvolacího senátu. Rozhodnutí tím vstoupilo v platnost, poznamenal TASS.

Zákaz Svědků Jehovových v Rusku požadovalo ministerstvo spravedlnosti. Dubnový rozsudek nařídil okamžitě uzavřít všech 395 regionálních poboček společnosti na celém území Ruska. Majetek jehovistů měl připadnout státu. Agentura Interfax uvedla, že jehovisté byli pravidelně předmětem pozornosti úřadů po celém Rusku. V řadě měst a regionů už byla náboženská společnost zakázána, například v Samaře, Orlu, Belgorodu či Birobidžanu.

Činnost jehovistů na území celého Ruska ministerstvo spravedlnosti pozastavilo na konci března. Upozorňovalo na údajný velký počet právních deliktů společnosti, zejména na šíření extremistické literatury jejími regionálními představiteli. Jehovisté navíc prý propagují zákaz krevních transfúzí, čímž podle ministerstva ohrožují bezpečnost lidí.

V květnu ve vyšetřovací vazbě ve středoruském městě Orjol skončil dánský občan Dennis Christensen, kterého policisté zatkli při společném čtení bible s dalšími jehovisty. Obviněn byl z organizace činnosti extremistické organizace. Christensen byl podle právníků zatčen jako první jehovista po zákazu činnosti náboženské společnosti, experti však předpokládali, že další zatčení budou následovat.

Náboženská společnost původně vznikla v USA, pod názvem Svědkové Jehovovi působí od roku 1931. Svou činnost v Rusku oficiálně zahájila v roce 1991, v Rusku mají kolem 175 000 vyznavačů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kreml vítá novou americkou strategii, která neoznačuje Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. V neděli to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Americký dokument mimo jiné volá po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem a tvrdí, že se už nebude rozšiřovat Severoatlantická aliance.
05:53Aktualizovánopřed 6 mminutami

Rusko pokračuje v ničení ukrajinské energetiky, odstávky se výrazně prodloužily

Rusko v noci na neděli opět cílilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody na ní hlásí Poltavská oblast, rozsáhlý útok mířil mimo jiné na tamní město Kremenčuk. Pravidelné odstávky proudu, které kvůli opravám zažívá každý den většina země, se přitom už po masivním ruském náletu z předchozí noci prodloužily až na šestnáct hodin denně.
před 34 mminutami

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky namířily během letu nad mezinárodními vodami u japonského souostroví Okinawa radar navádějící střely před palbou, uvedl podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů, Peking uvedl, že se letadlo nebezpečně přiblížilo cvičení čínského námořnictva.
před 1 hhodinou

„Dealeři si kupují mlčení“. Ve Francii přibývá násilí spojeného s drogami

Ve Francii narůstá obchodování s drogami i násilné činy, které s jejich prodejem, užíváním a distribucí souvisí. Problém mají zejména velká města – třeba Marseille. Podle francouzského centra boje proti drogám zkusí kokain alespoň jednou za rok víc než milion lidí v zemi. Překupníci navíc zavádějí nové způsoby distribuce narkotik a na policejní zátahy pružně reagují.
před 3 hhodinami

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 25 lidí

Nejméně 25 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou nejméně čtyři turisté. Dalších šest lidí je zraněných. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 12 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...