Spojené státy spustily v Rumunsku protiraketový systém, který bude součástí štítu chránícího evropské země NATO před možnou hrozbou z Blízkého východu, ale i KLDR. Na odlehlé základně Deveselu zařízení zprovoznil náměstek amerického ministra zahraničí Frank Rose. V pátek pak v Polsku začne budování další protiraketové základny. Proti projektu protestuje Rusko, které oznámilo, že přijímá „opatření k zajištění bezpečnosti“.
O vybudování nového systému protiraketové obrany v Evropě rozhodla na svém summitu v roce 2010 Severoatlantická aliance. Systém počítá s radary a protiraketami rozmístěnými na lodích ve Středozemním moři a na základnách v Turecku, Rumunsku a Polsku. Projekt bude stát v přepočtu desítky miliard korun.
Nemíříme na Rusko, zdůraznil Stoltenberg
Na základně v Rumunsku bude umístěna baterie s antiraketami SM-2. Na ceremonii dorazili vysocí představitelé NATO včetně šéfa Aliance Jense Stoltenberga. Podle něj systém představuje „důležité posílení schopnosti bránit evropské spojence proti šíření balistických střel z oblasti mimo euroatlantický prostor“, především pak z Blízkého východu.
„Rumunský systém není, stejně jako ten v Polsku, namířený proti Rusku,“ zdůraznil generální tajemník. Podle něj ani rumunský, ani polský systém není schopen sestřelit ruské mezikontinentální balistické střely. „Spojené státy a Rumunsko dnes tvoří dějiny,“ uvedl velitel amerických námořních sil v Evropě a Africe Mark Ferguson.
„Nabídli jsme Rusům ukázat technické vybavení, udělali jsme všechno, aby pochopili schopnosti celého systému a ubezpečili jsme je tak, že základna neohrožuje jejich bezpečnost,“ sdělil náměstek amerického ministra obrany Robert Work.
Rumunsko chce výraznější přítomnost NATO
Rumunsko si kvůli aktuální politice Ruska podle prezidenta Klause Iohannise přeje na svém území výraznější přítomnost Severoatlantické aliance. Rumuni podle něj chtějí, aby NATO věnovalo větší pozornost svému „východnímu křídlu“. Výraznější přítomnost sil NATO není nutná jen v severní části „východního křídla“, ale i v jeho jižní části, zdůraznil Iohannis. Rumunsko se také zasazuje o trvalou přítomnost námořních sil aliance v Černém moři. Vytvořit by je měly společně Bulharsko, Rumunsko a Turecko.
V pátek bude další fáze protiraketového štítu spuštěna v Polsku v oblasti města Redzikowo u Baltského moře. Systém Aegis by měl být funkční už za dva roky.
Strategická stabilita je v ohrožení, ozývá se z Ruska
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že protiraketový systém v Rumunsku představuje ohrožení pro ruskou národní bezpečnost. Moskva proto přijímá potřebná opatření. „Jde pro nás o přímou hrozbu. To vše je na sto, 200, 300, tisíc procent namířeno proti nám,“ je přesvědčen šéf branného výboru ruské sněmovny, admirál Vladimir Komojedov.
„Jde o další krok k tomu, aby bylo Rusko vojensky a politicky potlačováno,“ řekl vysoce postavený činitel ruského ministerstva zahraničí Andrej Kelin s tím, že umístění systému „může pouze zhoršit již tak složité vztahy mezi Ruskem a NATO“.
Ruská diplomacie tvrdí, že protiraketový deštník porušuje dohodu o jaderných zbraních středního doletu z roku 1987, protože by systém mohl být využit i k odpálení řízené střely - ne jen k obraně. Čelný představitel ministerstva zahraničí Michail Uljanov prohlásil, že tento západní projekt negativně ovlivňuje strategickou stabilitu a podkopává důvěru.
Podle expertů se ale ruské vedení ve skutečnosti obává, že další posilování západního štítu by mohlo ohrozit odstrašující moc ruských ozbrojených sil. Vztahy mezi Aliancí a Moskvou jsou napjaté od ruské anexe ukrajinského Krymu v roce 2014. Západ navíc Rusko obviňuje z napomáhání separatistům v Donbasu zbraněmi i vojáky, což Kreml odmítá.
Rusové se mezitím usilovně snaží o modernizaci armády. Do roku 2022 chtějí obnovit svůj raketový arzenál, přičemž hlavní slovo dostanou moderní mezikontinentální rakety s „těžko předvídatelnou dráhou letu“ RS-24 Jars.
Ty disponují novými prostředky pro překonání protiraketového štítu. V minulosti se hovořilo například o manévrujících bojových hlavicích a o klamných hlavicích, sloužících ke zmatení protiraketové obrany.
Představitelé USA a NATO přitom trvají na tom, že štít má zajistit ochranu hlavně před íránskými střelami, že není namířen proti Rusku. Podle Moskvy ale možné nebezpečí z Teheránu pominulo poté, co se Írán dohodl s mezinárodním společenstvím na budoucnosti svého jaderného programu.
Plány na vybudování protiraketového štítu schválil v roce 2007 americký prezident George Bush. Původně mělo jít o základnu s raketami v Polsku a s radarem v Česku. O dva roky později ale jeho nástupce v Bílém domě Barack Obama plány změnil, přičemž dal přednost strategii protiraketové obrany vedené z moře s tím, že pozemní základny budou součástí další fáze plánů.
„Obamova administrativa chtěla vylepšit vztahy s Ruskem. Je třeba zdůraznit, že projekt nebyl technologicky namířen proti Rusku, opravdu může zachytit jen jednotlivé – několik málo raket mířících především z oblasti Blízkého východu. Je tu také obava, že by se technologie mohly do budoucna dostat do rukou teroristů,“ poznamenal publicista Tomáš Klvaňa.
Obranný systém nebude fungovat, varují někteří odborníci
Někteří experti pochybují, že bude protiraketový deštník účinný. Třeba odborníci z americké Národní akademie věd (NAS) před pár lety varovali americké zákonodárce, že systém by dokázal ochránit Evropu před střelami krátkého a středního doletu odpálenými Íránem, nebyl by ale účinný proti mezikontinentálním raketám, které by mohly ohrozit území USA.
