Americký radar zřejmě v Česku nebude

Washington - Vláda amerického prezidenta Baracka Obamy nejspíš ustoupí od projektu protiraketové obrany, jehož součásti mělo být vybudování základen protiraketové obrany v Polsku a Česku. S odvoláním na zdroje to uvedl list Wall Street Journal. Bílý dům se tak prý rozhodl proto, že íránský raketový program nepostupuje tak rychle, jak se očekávalo. Radar v Česku a raketové silo v Polsku měly chránit Evropu a Spojené státy právě před íránskými raketami dlouhého doletu. Americký prezident Barack Obama o situaci v noci na dnešek již dokonce informoval českého premiéra Jana Fischera. Oficiální české komentáře ke kroku americké administrativy dosud nejsou k dispozici. Mluvčí premiéra Fischera Roman Prorok zatím jen naznačil, že stanovisko bude zveřejněno až odpoledne po jednání s vládní delegací.

Podle The Wall Street Journal zakládá Washington svou novou strategii na přesvědčení, že íránský program vývoje raket dlouhého doletu nepokračuje tak rychle, jak se původně předpokládalo. Podle listu se Američané po posouzení plánu na vybudování protiraketového deštníku ve střední Evropě kloní k názoru, že větší nebezpečí představují pro Evropu íránské rakety středního a krátkého doletu.

Původní záměr systému protiraketové obrany, s nímž přišla administrativa exprezidenta George Bushe, počítal s raketovou základnou v Polsku a radarem v Česku. Zahraniční média připomínají, že změna názoru Washingtonu zřejmě potěší Rusko, které proti plánu na projekt ostře protestovalo. Obama údajně řeší dilema, zda zbrzdit postupný pokrok ve vzájemných vztazích s Ruskem, které se záměrem Spojených států nesouhlasí, anebo zda zklamat své dva spojence ze Severoatlantické aliance.

Obamova vláda plán protiraketového štítu znovu posoudí

Obamova vláda se zavázala, že projekt protiraketového štítu namířený proti státům, jako je Irán nebo Severní Korea, znovu posoudí. Polský list Gazeta Wyborcza nedávno uvedl, že Obamova vláda si nyní přeje spíš instalovat protirakety na lodích a na základnách v Izraeli a v Turecku.

WSJ ovšem připomíná, že bývalí i současní členové americké administrativy zřejmě ponechají otevřenou možnost pro to, že by se projekt protiraketové obrany ve střední Evropě znovu nastartoval. A to v případě, že by Írán v budoucnosti pokročil ve vývinu raket dlouhého doletu.

Americký prezident už popsal situaci Fischerovi

Obama již o situaci v noci informoval premiéra ČR Jana Fischera. Představitelé jeho vlády budou dnes odpoledne v Praze také informovat českou reprezentaci. Americký ministr obrany Robert Gates a zástupce šéfa sboru náčelníků štábů ozbrojených sil USA generál James Cartwright by podle AP měli dnes mít tiskovou konferenci, jež by se měla týkat právě plánů ohledně protiraketové obrany. V pátek by se s Gatesem údajně měl setkat ministr obrany Martin Barták, který je tento týden na pracovní cestě ve Spojených státech.

Obama nastoupil do úřadu nerozhodnutý v otázce, zda pokračovat v plánu budování protiraketového obranného systému v Evropě, v jehož rámci měl být v České republice umístěn radar a na území Polska antirakety. Oznámil proto, že nechá plán přezkoumat. Jeho vláda se nicméně nikdy nevyjadřovala o tomto projektu s velkým nadšením, dodává AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...