Rusko zablokovalo působení mise OBSE v Gruzii

Moskva - Rusko zablokovalo další působení mise OBSE v Gruzii. Pracovníci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se začnou ze země stahovat 1. ledna. Pak odstartuje jednání o novém mandátu pozorovatelské mise, který Moskva odmítla prodloužit. Rusko protestuje proti tomu, že se mise OBSE v Gruzii vztahuje i na území Jižní Osetie, kterou považuje za nezávislý region. Abcházie a Jižní Osetie se od Gruzie odtrhly po srpnové rusko-gruzínské válce.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes prohlásil, že pozorovatelé OBSE budou moci být příští rok v Gruzii jen za podmínky, že jejich mandát bude změněn. Mluvčí jeho ministerstva Andrej Něstěrenko dal najevo, že nový mandát musí brát v úvahu, že Jižní Osetie je nezávislý stát.

Rusko v pondělí utlo jednání, která se vedla o dalším působení pozorovatelské mise OBSE v Gruzii. Zástupci členských států OBSE proto uvedli, že jednání budou pokračovat už v době, kdy se mezinárodní pozorovatelé budou z této země stahovat. A to bude začátkem příštího roku. „V otázce tříměsíčního prodloužení mise se nám nepodařilo dosáhnout shody, což znamená, že od 1. ledna začneme se stahováním,“ vysvětlil finský zástupce při OBSE Antti Turunen, jehož země nyní stojí v čele této organizace.

Stahování asi dvou stovek členů mise zabere podle Turunena asi dva měsíce. Přibližně dvě desítky vojenských pozorovatelů OBSE budou v Gruzii moci zůstat až do 19. února, jak to stanoví podmínky příměří, které letos v létě mezi Tbilisi a Moskvou zprostředkovala Evropská unie.

Gruzie: Rusko brání misi OBSE, protože spáchalo v Gruzii válečné zločiny

Gruzínský ministr pro problematiku gruzínského sloučení Temur Jakobašvili  krok Moskvy okomentoval: „Rusko se snaží blokovat pozorovatelskou misi OBSE v Jižní Osetii, protože na Gruzíncích spáchalo válečné zločiny, včetně etnických čistek.“

Mise OBSE v Gruzii získala mandát už v 90. letech. Jejím cílem bylo mírnit napětí mezi Gruzií a separatistickým regionem Jižní Osetií. Gruzie se v létě pokusila nad tímto regionem obnovit kontrolu, na pomoc Jižní Osetii ale přispěchaly ruské jednotky, které gruzínskou armádu z oblasti vytlačily. Rusové se ovšem nezastavili jen na území Jižní Osetie a pokračovali dál do Gruzie, což bylo příčinou vzniku rusko-gruzínského konfliktu. Rusko navíc uznalo nezávislost separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 22 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 24 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 1 hhodinou

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 3 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...