Rusko utrácí za válku čím dál více, ukazuje srovnání rozpočtových údajů

Rusko jen v lednu a únoru poskytlo na vojenské výdaje více než dva biliony rublů (asi 545 miliard korun), což je o 282 procent více než ve stejném období před rokem, uvedla agentura Reuters. Dodala, že tyto údaje ruského ministerstva financí ilustrují spirálovitě rostoucí náklady Moskvy na válku proti Ukrajině. Stoupající zbrojní výroba a obrovské státní výdaje udržují ruský průmysl v chodu a pomáhají zmírnit ekonomický dopad západních sankcí uvalených na zemi po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu loni 24. února.

Ruské ministerstvo financí přestalo zveřejňovat jednotlivé měsíční údaje o plnění rozpočtu loni v květnu, nově však na rozpočtový portál přidalo data za rok 2022 a za začátek letošního roku.

Z těchto údajů vyplývá, že ruský stát v prvních dvou měsících roku 2022 vynaložil „na obranu“ 525,4 miliardy rublů (asi 143 miliard korun). Podle nových údajů činily výdaje „na obranu“ letos v lednu 1,18 bilionu rublů (asi 321 miliard korun) a v únoru 822,4 miliardy rublů (asi 224 miliard korun).

Rusko plánovalo letošní vojenské výdaje ve výši 4,98 bilionu rublů (asi 1,35 bilionu korun). Údaje ministerstva svědčí o tom, že v lednu až únoru už stát utratil na tento účel více než dvě pětiny sumy plánované na celý rok.

Výdaje vzrostly, příjmy z prodeje surovin klesly

Údaje zveřejněné minulý týden ukázaly, že schodek ruského rozpočtu za leden až duben dosáhl částky 3,4 bilionu rublů (asi 926 miliard korun), zatímco před rokem rozpočet ve stejném období vykazoval přebytek 1,2 bilionu rublů (asi 327 miliard korun). Ale letos výdaje Moskvy vzrostly, zatímco příjmy z prodeje energetických surovin klesly.

Rusko loni utratilo na obranu 5,51 bilionu rublů (asi 1,5 bilionu korun), což představovalo 17,1 procenta jeho celkových výdajů. O rok dříve na obranu šlo 3,57 bilionu rublů (asi 972 miliard korun) neboli 14,4 procenta celkových výdajů v roce 2021.

Letos v lednu až únoru 2023 představovaly „obranné“ výdaje 36,2 procenta celkových rozpočtových výdajů. Výdaje státu „na obranu“ tak téměř dvojnásobně přesáhly výdaje na sociální politiku a za „národní obranu“ stát utratil téměř čtyřikrát více než za „národní hospodářství“, dodal Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demokratičtí senátoři v USA řeší údajný americký zásah íránské školy

Desítky amerických demokratických senátorů požadovaly od vlády prezidenta Donalda Trumpa odpovědi na množící se tvrzení o tom, že by USA byly zodpovědné za únorový útok na íránskou dívčí školu. Napsala to agentura AP. Stanice CNN píše o tom, že americká armáda instituci zasáhla omylem pravděpodobně kvůli zastaralým informacím o nedaleké námořní základně. Zásah školy si tehdy podle íránských médií vyžádal životy nejméně 168 dětí a 14 učitelů.
před 1 hhodinou

Íránské lodě s výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery, tvrdí Bagdád

Íránské lodě naložené výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery s palivem, které začaly hořet. Irák následně začal s evakuací dvou desítek členů posádky z obou plavidel, napsala ve středu večer agentura Reuters s odvoláním na šéfa irácké společnosti pro přístavy. Jeden člověk při incidentu přišel o život.
před 4 hhodinami

USA zničily 28 íránských lodí schopných pokládat miny, tvrdí Trump

Podle prezidenta USA Donalda Trumpa už Spojené státy vyřadily z provozu celkem dvacet osm íránských lodí které jsou schopné pokládat miny. V úterý večer regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) informovalo o zničení šestnácti minonosných lodí u Hormuzského průlivu. Celkem dle Trumpa došlo ke zničení 58 íránských válečných lodí. Pokračující americko-izraelské údery na Írán přitom Trump znovu označil za „krátkou exkurzi“. V Íránu už podle něj „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael a Írán podnikly vzdušné útoky, u Íránu byly zasaženy tři nákladní lodě

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Mluvčí íránského Červeného půlměsíce Modžtabá Cháledí podle státní televize uvedl, že v Íránu bylo zasaženo téměř dvacet tisíc obytných budov a sedmdesát sedm zdravotnických zařízení. RB OSN žádá okamžité zastavení útoků Íránu na státy Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoAustrálie udělila humanitární azyl šesti íránským fotbalistkám

Austrálie udělila humanitární azyl šesti Íránkám z národního fotbalového týmu, který se v zemi účastnil mistrovství Asie. Zbytek už se vydal na cestu zpět. Sedmá hráčka si nabídku na poslední chvíli rozmyslela, kontaktovala íránskou ambasádu a nechala se odvézt. Íránské velvyslanectví se tak však dozvědělo, kde se hráčky nachází a australský ministr vnitra Tony Burke musel vydat pokyn k jejich přemístění. Opatrnost byla na místě, hráčky totiž byly pod neustálým dozorem mužského doprovodu týmu. Íránský tým vzbudil celosvětový ohlas minulý týden během prvního zápasu s Jižní Koreou – fotbalistky na úvod mlčely během hymny.
před 7 hhodinami

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Starmer věděl o Mandelsonovi jako riziku, plyne z dokumentů

Britská vláda zveřejnila část dokumentů souvisejících se jmenováním někdejšího ministra Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Premiér Keir Starmer měl podle jednoho z textů informaci, že kvůli Mandelsonově blízkým vztahům s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem může být jmenování „reputačním rizikem“, uvedla stanice Sky News. Starmerův kabinet se k publikaci rozhodl po tlaku, kterému ministerský předseda čelí kvůli aféře svého významného spolustraníka.
před 10 hhodinami

V Drážďanech zneškodnili bombu z války, evakuovalo se osmnáct tisíc lidí

Nejméně osmnáct tisíc lidí muselo na téměř sedm hodin opustit centrum Drážďan kvůli zneškodnění bomby z druhé světové války. Krátce po 15:00 policie uvedla, že pyrotechnici britskou pumu o váze 250 kilogramů zlikvidovali a že se lidé mohou vrátit zpět domů. Jednalo se o dosud největší evakuaci v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.
před 11 hhodinami
Načítání...