Biškek - Rusko se s Kyrgyzstánem dohodlo na prodloužení pronájmu vojenských zařízení až do roku 2032 s pětiletou opcí. Odepíše rovněž kyrgyzský dluh. Ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě Kyrgyzstánu stvrdil svým podpisem novou mezivládní dohodu o rozmístění ruských vojenských zařízení, včetně letecké základny Kant. Chudá země má strategicky klíčovou polohu a je jediným státem světa, kde mají své jednotky současně Rusko a Spojené státy. Jenže ty musí zdejší základnu už do dvou let opustit.
V Kyrgyzstánu, kde udržují svůj letecký přepravní uzel i Spojené státy, má Rusko hned několik vojenských základen. Tou hlavní je letecká základna Kant u Biškeku, která je od americké základny Manas vzdálená jen několik kilometrů. Kromě Kantu má ještě Rusko v pronájmu testovací torpédovou střelnici na jezeře Issyk-Kul, komunikační uzel Kara Balta na severu země a radioseismickou laboratoř v obci Majluu-Suu.
Rusko chce všechna vojenská zařízení sloučit a pronajmout si na další desítky let. Kyrgyzská vláda ale tlaku Moskvy neustoupila a dosáhla nakonec toho, že pronájem „sjednocené ruské vojenské základny“ bude prodloužen na 20 let s možnou další pětiletou opcí. O finančních podmínkách kontraktu obě strany mlčí - Moskva nyní platí za své základny ročně 4,5 milionu dolarů, podle kyrgyzského tisku se platby částečně realizují dodávkami vojenské techniky.
K upevnění spojenectví mezi Moskvou a Biškekem ale přispěje i další podepsaná dohoda, podle níž Rusko v příštích letech postupně odepíše kyrgyzský dluh v celkové výši půl miliardy dolarů. Obě země se rovněž dohodly na spolupráci při výstavbě energetických objektů na kyrgyzských řekách.
Zatímco Rusové si strategickou polohu v Kyrgyzstánu pojistili, Američanům vláda kontrakt prodloužit nechce.
Almazbek Atambajev potvrdil, že v roce 2014 skončí pronájem americké letecké základny Manas, která funguje jako letecké přepravní středisko pro americké letouny dopravující zásoby do Afghánistánu. Američané se ale odsud budou muset odstěhovat v době, kdy bude vrcholit stahování jejich vojáků z Afghánistánu. Na budoucím nevojenském využití základny Manas se chce podílet Moskva.
Podle USA jde o jasný lobbing Ruska. Kyrgyzstán hrozil uzavřením základny Manas už v roce 2009. Další používání povolil až poté, co Američani přistoupili na zvýšení nájmu ze 17 na 63 milionů dolarů ročně.
