Rusko odmítlo rezoluci o příměří v Aleppu. Neuspělo ani s vlastním návrhem

Příměří a bezletová zóna, kterou požadoval francouzsko-španělský návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, v syrském Aleppu nebudou. Rusko využilo svého práva veta a rezoluci zavrhlo. Hlasovat se má ještě o ruském protinávrhu, kde diplomaté pro změnu předpokládají veto západních zemí. Západní země zase nezvedly ruku pro ruský protinávrh, který nepočítal se zákazem vojenských přeletů nad městem.

Patnáctičlenná rada nejprve hlasovala o rezoluci, jejímž cílem bylo umožnit průjezd humanitárních konvojů k obyvatelům největšího syrského města sužovaného těžkými boji a nálety vládních a ruských letounů.

Především kvůli zamýšlenému zastavení vojenských letů odmítlo Rusko jako jeden z pěti stálých členů rady s právem veta rezoluci schválit. Proti hlasovala i Venezuela, zdržela se Čína a Angola. Ostatních 11 států bylo pro.

Podle Reuters jde již o pátý případ ruského veta nějaké rezoluce navrhované k řešení syrského konfliktu. Rusko však podle některých diplomatů chtělo západní země dostat do situace, kdy
se i ony vysloví proti příměří v Halabu, a předložilo vlastní protinávrh.

Ten kladl důraz na oddělení bojovníků opozice proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi od radikálů Fronty dobytí Sýrie (bývalé An-Nusry) a na odsun ozbrojenců této teroristické organizace z Halabu. O bezletové zóně požadované USA a jejich spojenci se však nezmiňoval. Pro tento návrh hlasovaly čtyři země, devět bylo proti a dvě se zdržely.

Aleppo je od roku 2012 rozděleno na vládní a opoziční část. Krátké příměří skončilo 19. září, od té doby tam podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) přišlo o život 420 lidí.

Východní část města je v obležení a kamiony s pomocí se tam nemohou dostat. OSN odhaduje, že až polovina z 275 tisíc obyvatel východního Halabu chce kvůli nedostatku jídla odejít. Spojené státy a další západní země viní syrskou armádu a Rusko z bombardování civilistů a také zdravotnických zařízení. Rusko a Damašek tvrdí, že útočí pouze na povstalce.

  • Válka v Sýrii trvá už pět let. Vyžádala si přes 300 tisíc mrtvých. Více než polovina z 20 milionů Syřanů musela opustit svoje domovy. Téměř polovinu země ovládá takzvaný Islámský stát. Část území má pod kontrolou prezident Bašár Asad, další ovládají různé milice a opoziční skupiny. Sever Sýrie, takzvaný syrský Kurdistán, drží pod kontrolou Kurdové. O Kurdech se říká, že jsou největším národem na světě, který nemá vlastní stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 25 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 4 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 5 hhodinami
Načítání...