Ukrajina potvrdila zásah klíčové ropné rafinerie v Rusku

1 minuta
Letecké útoky zasáhly ropnou rafinerii v ruské Rjazani
Zdroj: ČT24

Ruské ministerstvo obrany mluví o masivním vzdušném útoku na své území. Bezpilotní stroje napadly i ropnou rafinérii, leteckou základnu a tepelnou elektrárnu v ruské Rjazani, píše server RBK-Ukrajina s odkazem na očité svědky. Útok později potvrdil ukrajinský generální štáb. V rafinerii podle ruských telegramových kanálů vypukl požár. Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Nejméně tři lidé přišli o život při náletu ruských dronů na Kyjevskou oblast, sdělily místní úřady.

Nálety nepřátelských dronů trvaly na Ukrajině celou noc, výbuchy zněly v řadě oblastí. Podle letectva jich vyslali Rusové celkem 58. Přinejmenším jeden dron byl zpozorován i přímo nad Kyjevem, uvedla agentura Unian.

Jednoho mrtvého našli hasiči v Kyjevské oblasti při hašení požáru soukromého domu, který zapálily trosky sestřeleného dronu. Požár již uhasili. Dalším mrtvým je šestatřicetiletý muž v jiné lokalitě, kde dron poškodil desetipodlažní obytný dům. O ošetření zde požádali zdravotníky dva lidé, napsal šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk s tím, že i v tomto případě hasiči požár uhasili. Ukrajinska pravda později informovala ještě o třetí oběti.

Obytný dům v Kyjevské oblasti zasažený ruským dronem
Zdroj: Reuters/Thomas Peter

Exploze u ruské rafinerie

Ukrajinské drony podle ruských úřadů napadly během noci Rjazaň, ležící asi dvě stě kilometrů od ruské metropole a 450 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) a ukrajinské speciální operační síly (SOS) zasáhly v noci Rjazaňskou ropnou rafinerii a Rjazaňskou tepelnou elektrárnu, řekl zdroj z SBU listu Kyiv Independent. Útok již potvrdil i generální štáb ukrajinských ozbrojených sil.

Gubernátor prohlásil, že nálet se podle předběžných informací obešel bez obětí a raněných. Později informoval o odstraňování následků a o tom, že nařídil pomoci jedné rodině. Její dům zasáhly trosky dronu a způsobily požár, který mezitím hasiči již uhasili.

Místní na sociálních sítích informovali, že okolo půlnoci zaznělo u rafinerie asi deset hlasitých výbuchů a protivzdušná obrana sestřelila několik dronů, napsal web RBK-Ukrajina. Podle webu Kyiv Independent byly zasaženy tři ropné sklady a lidé hlásili z místa dokonce padesát explozí.

V Rjazani se nachází sklad pohonných hmot a rafinerie společnosti Rosněfť, která zpracovává více než sedmnáct milionů tun ropy ročně a patří k hlavním dodavatelům paliv do regionů okolo Moskvy.

Šéf ukrajinského Centra pro boj proti dezinformacím Andrej Kovalenko řekl, že rjazaňská rafinerie je jedním z klíčových zařízení v ruském ropném průmyslu, který čelí západním sankcím. „Hraje důležitou roli při poskytování paliva jak pro civilní, tak pro vojensko-průmyslový komplex Ruska,“ cituje Kovalenka server Kyiv Independent.

„Vyrábí palivo pro vojenskou techniku, letecký petrolej, motorovou naftu a další druhy ropných produktů používaných v tancích, letadlech, lodích a dalším vybavení ruských ozbrojených sil,“ dodal Kovalenko.

Továrna přispívající k raketám přerušila výrobu

Moskevský soud tento měsíc nařídil ruské internetové společnosti Jandeks uzavřít přístup k mapám a snímkům jedné z největších ruských rafinérií, která čelila opakovaným náletům ukrajinských dronů. Podle ruské státní agentury TASS šlo o první verdikt svého druhu. Podle soudních dokumentů se jednalo o podnik v Rjazani.

Ukrajinci cílili rovněž na vojenské letiště Ďagilevo u Rjazaně, odkud startují ruské bombardéry Tu-95 a Tu-22 k útokům proti Ukrajině. Záběry pořízené z okolí ukazují požár. Výbuchy a požár hlásí očití svědci i z tepelné elektrárny, nacházející se poblíž rafinérie, dodal RBK-Ukrajina. Agentura Reuters nicméně poznamenala, že záběry požárů z Rjazaně, zveřejněné na sociálních sítích, nemohla ověřit.

Terčem dronů se stala také továrna na mikroelektroniku v Brjansku. Tento podnik podle ruské státní agentury TASS přerušil výrobu. Závod vyrábí mikroelektroniku pro ruskou protivzdušnou obranu, rakety Iskander, vybavení pro elektronickou válku a drony, uvedl Kovalenko. Město Brjansk leží asi sto kilometrů od hranic s Ukrajinou.

Moskva jako terč

Dříve moskevský starosta Sergej Sobjanin uvedl, že protivzdušná obrana odrazila útoky ukrajinských bezpilotních letounů na čtyřech místech v okolí ruského hlavního města. Tvrdil, že padající trosky sestřelených dronů nezpůsobily škody či oběti.

Úřady podle médií dočasně uzavřely tři letiště v okolí Moskvy: Vnukovo, Domodědovo a Žukovskij (dříve Ramenskoje). Naposledy Moskevská oblast, obklopující metropoli, čelila náletu loni 20. listopadu, kdy ministerstvo obrany hlásilo dva sestřelené drony, připomněl list Kommersant.

Úřady podle Kommersantu načas uzavřely i letiště v Kazani, Nižnekamsku, Penze, Samaře a Saratovu, což jsou města vzdálená stovky kilometrů na východ od Moskvy.

Podle ruského ministerstva obrany protivzdušná obrana během uplynulé noci zničila 121 ukrajinských dronů: 37 nad Brjanskou, 20 nad Rjazaňskou, 17 nad Kurskou, 17 nad Saratovskou, sedm nad Rostovskou, šest nad Moskevskou, šest nad Bělgorodskou, tři nad Voroněžskou, dva nad Tulskou, dva nad Orelskou, dva nad Lipeckou oblastí a po jednom dronu nad anektovaným Krymem a nad Moskvou. Tvrzení ruských úřadů nelze bezprostředně ověřit.

Kyjev prohlašuje, že při svých vzdušných útocích na území Ruské federace cílí pouze na vojenské cíle nebo energetická zařízení, která podporují invazi.

Charkov se vylidňuje, reportuje zpravodajka

V Kurské oblasti na západě Ruska od počátku srpna bojují ukrajinské jednotky, které se ruským silám i přes posílení severokorejskými vojáky stále nepodařilo vytlačit za rusko-ukrajinskou hranici.

Zpravodajka ČT Darja Stomatová zmínila nedávný článek listu The New York Times, který tvrdí, že KLDR plánuje vyslat do oblasti posily. Analytici přitom mluví o značných ztrátách, které mohou na straně Severokorejců dosahovat 35 až 40 tisíc mrtvých vojáků nebo těch, kteří jsou vyřazeni z bojů.

Načítání...

Ukrajina se už třetím rokem brání plnohodnotné ruské invazi, součástí bojů jsou i vzdušné údery. Moskva téměř každou noc bombarduje území sousední země a tvrdí, že útočí na vojenské cíle. Zároveň se pokouší mimo jiné ochromit ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

„V Charkově se začala válka v posledních měsících projevovat jinak. V listopadu byly útoky ruskými leteckými pumami, v posledních měsících jde spíše o útoky íránskými útočnými drony Šáhed. Mnozí říkají, že se město vylidňuje,“ informovala z místa Stomatová.

10 minut
Zpravodajka ČT Stomatová k situaci v Rusku a na Ukrajině (24. ledna 2025)
Zdroj: ČT24

Postup ruských sil na Donbase

Rusové postupují u sedmi obcí v Doněcké, Luhanské a Charkovské oblasti, uvedl v pátek analytický projekt DeepState, blízký ukrajinské armádě. Za poslední den došlo na bojišti celkem ke 125 bojovým střetům, sdělil ukrajinský generální štáb. Rusové byli podle něj nejaktivnější u Pokrovsku a Torecku.

„Situace je složitá. Zvláštností taktiky nepřítele na tomto směru (Toreck) je postup a konsolidace malých skupin bez vytvoření pevné frontové linie, což činí bojovou linii rozmazanou,“ přiblížil mluvčí luhanské operačně taktické skupiny Dmytro Zaporožec podle agentury Ukrinform.

„Zároveň platí, že stejně jako může být nepřítel v týlu našich pozic, můžeme být my v týlu nepřítele,“ dodal mluvčí.

Podle Stomatové tlačí podél celé frontové linie a místy je situace kritická. Štáb ČT trávil čas s dělostřeleckou jednotkou, která brání pozice u Pokrovsku. „Viděli jsme, jak je fronta aktivní. Během šesti hodin, co jsme tam byli, jednotka vypálila čtyřicet granátů. Zaslechla jsem, že se jim podařilo zlikvidovat deset vojáků ruské pěchoty a zasáhnout zákop,“ uvedla novinářka.

Jak na straně Kyjeva, tak i na straně Moskvy se opatrně začíná mluvit o klidu zbraní. Ten chce urychleně dohodnout i nový americký prezident Donald Trump. „Z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie vyplynulo, že 57 procent dotázaných Ukrajinců si myslí, že pokud nebude obnovena územní celistvost Ukrajiny jako celku, tak dohoda o příměří neuspěje a za nějakou dobu válka vypukne znovu a v nové síle,“ poznamenala Stomatová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Pocta pro USA“ či „kotva usmíření“. Svět reaguje na nového papeže

Nové hlavě katolické církve, kterou byl ve čtvrtek pozdě odpoledne zvolen Američan Robert Francis Prevost, gratulují světoví političtí lídři. Americký prezident Donald Trump volbu chicagského rodáka, jenž si zvolil jméno Lev XIV., označil za „poctu pro Spojené státy“. Německý spolkový kancléř Friedrich Merz ho zase nazval „kotvou spravedlnosti a usmíření“.
20:32Aktualizovánopřed 9 mminutami

Zlo nepřeváží, zdůraznil v prvním proslovu nový papež Lev XIV.

Konkláve ve čtvrtek odpoledne zvolilo novou hlavu římskokatolické církve. Stal se jí 69letý americký kardinál Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev XIV. V prvním vystoupení kladl důraz na mír. Bůh vás všechny miluje, zlo nepřeváží, vzkázal. Nástupce zesnulého papeže Františka vybíralo 133 kardinálů-volitelů od středy.
10:05Aktualizovánopřed 12 mminutami

Steinmeier: Německo se z druhé světové války poučilo, proto podporuje Ukrajinu

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.
15:36Aktualizovánopřed 25 mminutami

PROFIL: Papež Lev XIV. je první hlavou katolické církve ze Severní Ameriky

Robert Francis Prevost je misionář pocházející z Chicaga. Kardinálem ho papež František jmenoval v září 2023. Zároveň s tím získal ve Vatikánu úřad dikasteriua pro biskupy, tedy zodpovědnost za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě. Ve čtvrtek byl zvolen prvním papežem pocházejícím z USA i Severní Ameriky a přijal jméno Lev XIV. Je celkově 267. pontifikem.
20:25Aktualizovánopřed 30 mminutami

OBRAZEM: Katolíci vítají nového papeže

Nadšení ovládlo ve čtvrtek náměstí svatého Petra ve Vatikánu, kde čekaly desítky tisíc lidí na jméno nového papeže. Katolíci po celém světě slaví novou éru pod vedením amerického kardinála Roberta Francise Prevosta, jenž přijal jméno Lev XIV. Někteří návštěvníci i duchovní po oznámení výsledku volby mávali vlajkami USA.
před 1 hhodinou

USA a Velká Británie dosáhly klíčové obchodní dohody

USA a Spojené království oznámily komplexní obchodní dohodu. Washington s okamžitou platností ruší cla na britskou ocel a hliník a snižuje dovozní sazbu na automobily na deset procent, píše ve čtvrtek odpoledne zpravodajský server BBC News. Podle britského premiéra Keira Starmera dohoda podpoří vzájemný obchod i tvorbu pracovních míst v obou zemích.
17:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europoslanci schválili změny emisních norem, automobilky získají více času

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.
12:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mluvčí německé vlády popřel, že by Merz vyhlásil nouzový stav kvůli migraci

Mluvčí nové německé vlády ve čtvrtek pozdě odpoledne dementoval, že by kancléř Friedrich Merz vyhlásil národní nouzový stav v migračních a azylových otázkách. Takovou informaci předtím přinesl deník Die Welt s odvoláním na své zdroje. Cílem opatření podle listu mělo být pozastavení platnosti takzvané dublinské dohody, která mimo jiné stanoví, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná ta země Evropské unie, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první. To by se dotklo také Česka, které s Německem sdílí hranici dlouhou 817 kilometrů.
17:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...