Rusko chystá největší nákupy stíhaček a vrtulníků v historii, utratit chce stovky miliard rublů

Ruské ministerstvo obrany se chystá uzavřít kontrakty na nákup 76 nejnovějších „neviditelných“ stíhaček Su-57 až za 170 miliard rublů (asi 60 miliard korun). Až 190 miliard rublů (asi 67 miliard korun) pak má stát pořízení nových bitevních vrtulníků, stovek strojů Mi-28NM a 114 kusů Ka-52. O připravovaných nákupech, největších v dějinách ruského letectva, ve čtvrtek informoval list Kommersant s odvoláním na své zdroje.

Kontrakty by podle deníku mohly být uzavřeny na moskevské letecké výstavě na přelomu srpna a září. Smlouvy mají zajistit výrobním závodům práci v příštích letech, s dodáním nových strojů se počítá do roku 2028. Pořízení 76 stíhaček Su-57, kterými se mají do roku 2028 přezbrojit tři letecké pluky, avizoval prezident Vladimir Putin na středeční poradě o rozvoji vojenského letectva.

To v letech 2013 až 2018 získalo více než tisícovku nových a modernizovaných letadel a vrtulníků, takže se letectvo podařilo obnovit přibližně ze dvou třetin. Nyní je podle prezidenta záhodno začít s pořizováním nejnovější techniky ze sériové výroby.

Vývoj Su-57, který má být odpovědí na americké stíhačky F-22, začal v roce 2002, vyžádal si desítky miliard rublů a zatím vedl ke vzniku deseti prototypů, z nichž první vzlétl v lednu 2010. Dva stroje byly zkušebně nasazeny v Sýrii. Právě zkušenosti z nasazení na Blízkém východě vedly k vylepšení bitevního vrtulníku Mi-28N na variantu Mi-28NM, kterých má být podle Putina do roku 2028 v jednotkách rovná stovka. Souběžně má být podle deníku uzavřen kontrakt na 114 bitevních vrtulníků Ka-52.

Agentura Interfax poznamenala, že ministerstvo obrany loni uzavřelo dohodu na dodávku dvou stíhaček Su-57, z nichž první má letectvo převzít ještě letos a druhou v příštím roce. První stroje ze sériové výroby mají být vyrobeny ještě s motory předchozí generace, ale od prosince 2017 se testuje Su-57 vybavený nejnovějším motorem, schopným zajistit stíhačce nadzvukovou rychlost i bez spuštění přídavného spalování. Očekává se, že sériová výroba letounů s těmito motory začne od roku 2023.

Americký stroj F-22 Raptor, kterému se ruský letoun podobá, poprvé vzlétl v roce 1997 a mezitím se vyrobily skoro dvě stovky těchto letadel. Spojené státy je nedodávají ani svým nejbližším spojencům. Mezitím USA ve spolupráci s dalšími zeměmi vyvinuly a zavedly do výzbroje lehčí doplněk Raptoru, stíhačku F-35.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 44 mminutami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 48 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 3 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 7 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...