Rusko chystá největší nákupy stíhaček a vrtulníků v historii, utratit chce stovky miliard rublů

Ruské ministerstvo obrany se chystá uzavřít kontrakty na nákup 76 nejnovějších „neviditelných“ stíhaček Su-57 až za 170 miliard rublů (asi 60 miliard korun). Až 190 miliard rublů (asi 67 miliard korun) pak má stát pořízení nových bitevních vrtulníků, stovek strojů Mi-28NM a 114 kusů Ka-52. O připravovaných nákupech, největších v dějinách ruského letectva, ve čtvrtek informoval list Kommersant s odvoláním na své zdroje.

Kontrakty by podle deníku mohly být uzavřeny na moskevské letecké výstavě na přelomu srpna a září. Smlouvy mají zajistit výrobním závodům práci v příštích letech, s dodáním nových strojů se počítá do roku 2028. Pořízení 76 stíhaček Su-57, kterými se mají do roku 2028 přezbrojit tři letecké pluky, avizoval prezident Vladimir Putin na středeční poradě o rozvoji vojenského letectva.

To v letech 2013 až 2018 získalo více než tisícovku nových a modernizovaných letadel a vrtulníků, takže se letectvo podařilo obnovit přibližně ze dvou třetin. Nyní je podle prezidenta záhodno začít s pořizováním nejnovější techniky ze sériové výroby.

Vývoj Su-57, který má být odpovědí na americké stíhačky F-22, začal v roce 2002, vyžádal si desítky miliard rublů a zatím vedl ke vzniku deseti prototypů, z nichž první vzlétl v lednu 2010. Dva stroje byly zkušebně nasazeny v Sýrii. Právě zkušenosti z nasazení na Blízkém východě vedly k vylepšení bitevního vrtulníku Mi-28N na variantu Mi-28NM, kterých má být podle Putina do roku 2028 v jednotkách rovná stovka. Souběžně má být podle deníku uzavřen kontrakt na 114 bitevních vrtulníků Ka-52.

Agentura Interfax poznamenala, že ministerstvo obrany loni uzavřelo dohodu na dodávku dvou stíhaček Su-57, z nichž první má letectvo převzít ještě letos a druhou v příštím roce. První stroje ze sériové výroby mají být vyrobeny ještě s motory předchozí generace, ale od prosince 2017 se testuje Su-57 vybavený nejnovějším motorem, schopným zajistit stíhačce nadzvukovou rychlost i bez spuštění přídavného spalování. Očekává se, že sériová výroba letounů s těmito motory začne od roku 2023.

Americký stroj F-22 Raptor, kterému se ruský letoun podobá, poprvé vzlétl v roce 1997 a mezitím se vyrobily skoro dvě stovky těchto letadel. Spojené státy je nedodávají ani svým nejbližším spojencům. Mezitím USA ve spolupráci s dalšími zeměmi vyvinuly a zavedly do výzbroje lehčí doplněk Raptoru, stíhačku F-35.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 1 hhodinou

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 2 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 4 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...