Rusko chce vyvolat třetí světovou, varuje Kyjev

Moskva/Kyjev – Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk obvinil Rusko, že chce vyvolat třetí světovou válku a ovládnout Ukrajinu vojensky a politicky. „Pokusy o ruskou vojenskou agresi na území Ukrajiny povedou k vojenskému konfliktu na území Evropy. Svět ještě nezapomněl na druhou světovou válku, ale Rusko chce rozpoutat už třetí,“ prohlásil ministerský předseda během dnešního zasedání vlády v Kyjevě. Výbuch granátu u kontrolního stanoviště ukrajinských sil u Oděsy na jihu země si dnes ráno vyžádal sedm zraněných, na letišti u Kramatorska na východě Ukrajiny zase údajně vybuchl vojenský vrtulník – patrně po ostřelování stroje proruskými separatisty.

Jaceňuk obvinil Rusko, že pro urovnání ukrajinské krize nic neudělalo, jen uvedlo svá vojska do bojové pohotovosti, vyváží „terorismus“ do sousední země a vyhrožuje vojenským zásahem. Moskva podle něj usiluje o zmaření květnových prezidentských voleb na Ukrajině, o svržení prozápadní vlády a o politické i vojenské ovládnutí země. „Odpovědnost za násilí na ukrajinském území a za narušení mezinárodní bezpečnosti a stability nese vedení Ruské federace. Je to země, která porušila zásady OSN. Země, která nesplnila bilatelární dohody,“ prohlásil ukrajinský ministerský předseda.

Jaceňuk: Rusko chce vyvolat třetí světovou válku
Zdroj: ČT24

Ruští vojáci jsou kilometr od ukrajinských hranic

Ruská armáda v reakci na vyostření situace na Ukrajině spustila ve čtvrtek u západních hranic další vojenské cvičení. Týká se jednotek Jižního a Západního vojenského okruhu a taktická uskupení nacvičují přesuny vlastními silami a plnění dalších úkolů. Ruští vojáci se podle Kyjeva během svých manévrů dostali do kilometrové vzdálenosti od ukrajinských hranic, ale nepřekročili je. Na přiblížení ruských vojáků k hranici prý Ukrajinci reagovali „odpovídajícím způsobem“, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany. Ministerstvo zahraničí požádalo ruskou vládu, aby mu poskytla informace o smyslu tohoto vojenského cvičení, které „nepřispívá ke zmírnění napětí v oblasti“.

Rebelové prý zničili vrtulník u Kramatorska

Na letišti u Kramatorska na východě Ukrajiny vybuchl vrtulník Mi-8, patrně po ostřelování stroje proruskými separatisty. K explozi došlo během ohřívání motorů před vzletem. Incident si nevyžádal oběti, protože velitel stačil vyskočit z vrtulníku ještě dříve, než explodoval. O letiště se v uplynulých dnech bojovalo, než jej opět ovládli ukrajinští vojáci. Místní média dnes informují o několika silných explozích na letišti a následném požáru po vznícení vrtulníku a munice.

Sedm raněných na kontrolním stanovišti u Oděsy

Sedm raněných si dnes časně ráno vyžádal výbuch u kontrolního stanoviště ukrajinských sil u Oděsy na jihu země. Příčiny výbuchu se vyšetřují, za nejpravděpodobnější verzi se považuje útok neznámých pachatelů. Podle svědků posádka kolemjedoucího auta hodila na stanoviště granát, úřady ale tuto informaci dosud nepotvrdily. Mezi raněnými je také jeden policista, všichni byli hospotalizováni.

Místní přívrženci prozápadního kyjevského režimu vybudovali v okolí černomořského přístavu podle agentury Reuters podobných kontrolních stanovišť několik, aby zabránili příchodu proruských separatistů z nedalekého Podněstří – ruskojazyčného regionu, který se odtrhl od Moldavska. Čtvrteční útok vládních jednotek na kontrolní body vzbouřenců u Slavjansku nepřežilo až pět lidí.

Mezi Ukrajinou a Krymem vznikne hranice

Ruská migrační služba oznámila, že mezi Ukrajinou a Krymem vznikne státní hranice. Pravidla pro odbavení v souladu se zákony Ruské federace začínají platit od dnešního dne. V současné době funguje na Krymu 27 hraničních přechodů, jejich počet se ale zřejmě změní. Ruské úřady tvrdí, že žádná větší omezení pro vstup a dopravu nechystají. Ukrajinci můžou do Ruska jen s pasem, občané Evropské unie potřebují vízum.

Protiteroristická operace pokračuje, ujišťuje Kyjev

Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov odmítl spekulace, že by Kyjev z obav před zásahem ruské armády zastavil operace proti separatistům na jihovýchodě Ukrajiny. Akce prý brzdí jedině to, že ukrajinské síly se snaží minimalizovat možné ohrožení civilistů. „Nebojujeme s jinak smýšlejícími. Síla a tvrdost je určena jen teroristům se zbraněmi v rukou,“ zdůraznil. Popřel také zprávy, že by se do akcí proti separatistům zapojily či měly zapojit bojůvky radikálů z Pravého sektoru.

O pokračování potyček svědčí hlášení povstalců ze Slavjanska, že během noci bez ztrát dobyli zpět všechna kontrolní stanoviště, která ve čtvrtek ovládli ukrajinští vojáci. Stotisícové město sice zůstává obklíčeno vojáky s obrněnými vozidly, rebelové však tvrdí, že zásob mají dost, a tak hlavní svízel prý představují nefungující banky a bankomaty. Podle mluvčího ukrajinského prezidenta zahájily speciální jednotky druhou fázi své akce tím, že město zcela obklíčily a odřízly od posil. Přímý útok na město se nechystá, protože Kyjev nehodlá „obětovat civilisty“, zločinci a teroristé ale prý trestu neuniknou.

Na Ukrajinu se prý chtěli dostat ruští vojáci maskovaní jako jednotky OSN

Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Serhij Pašinskyj na brífinku oznámil, že v noci na dnešek došlo k pokusu dostat na ukrajinské území ruskou bojovou techniku a vojáky maskované jako mírové síly OSN. V bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic bylo několik ruských vojáků s modrými přilbami a s obrněnou technikou natřenou na bílo a opatřenou emblémy OSN. „Pod prapory komunistické strany proběhla akce s cílem dostat na ukrajinské území ruskou obrněnou techniku a vojáky pod barvami OSN,“ řekl Pašinskyj.

O možnosti vyslání ruských „mírových sil“ se již dříve zmínil stálý představitel Moskvy při OSN Vitalij Čurkin. Podle listu Ukrajinska pravda řekl, že „Rusko má mezinárodněprávní základ pro vyslání svých mírotvorců na Ukrajinu v případě nutnosti“.

Kouř nad letištěm v Kramatorsku
Zdroj: ČT24

Jsme připraveni bojovat, říká šéf ukrajinské diplomacie

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja v rozhovoru pro ČTK prohlásil, že Kyjev chce situaci na východě Ukrajiny řešit diplomatickou cestou, je ale připraven s Ruskem bojovat. Deščycja je v těchto dnech v Praze u příležitosti summitu k pátému výročí fungování projektu Východního partnerství Evropské unie. Zklidnění situace na východě Ukrajiny měla podle ukrajinského ministra zahraničí zajistit dohoda z Ženevy z minulého týdne. „Bohužel Rusko nedělá nic, aby situaci ve východní Ukrajině zklidnilo, a pokračuje v podpoře extremistických skupin, které tam působí,“ uvedl Deščycja.

V případě ruské invaze na Ukrajinu by reagovala i česká armáda – chránila by například jaderné elektrárny nebo rozvody energií a až 1 200 vojáků by pak spolu s policií mohlo hlídat hranice. Jak v rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl náčelník generálního štábu Petr Pavel, krize může přinést zvýšený počet uprchlíků nebo napětí uvnitř ukrajinské menšiny.

Soud v Haagu prověří údajné zločiny proti lidskosti za Janukovyče

Žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaová začala předběžně vyšetřovat obvinění, že v době před pádem bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče spáchaly jeho síly na Ukrajině zločiny proti lidskosti, když od loňského listopadu do letošního února v Kyjevě a dalších městech zabily více než 100 demonstrantů. Na soud se v této věci obrátila ukrajinská vláda. Předběžné vyšetřování umožní rozhodnout, zda jsou obvinění dostatečně podložená a vážná k tomu, aby začalo řádné vyšetřování s cílem připravit soudní proces.

  • Výbuch granátu u kontrolního stanoviště ukrajinských sil u Oděsy zranil sedm lidí.
  • Na letišti u Kramatorska po útoku proruských separatistů explodoval vojenský vrtulník, nikdo nebyl zraněn.
  • Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk obvinil Rusko, že chce vyvolat třetí světovou válku.
  • USA kritizovaly Rusko, že se ani týden po ženevských dohodách nijak nesnaží situaci na Ukrajině mírnit a východoruské separatisty finančně podporuje; Moskva naopak obvinila Spojené státy ze špatného výkladu ženevského ujednání.
  • Ruští vojáci se podle Kyjeva během svých manévrů dostali do kilometrové vzdálenosti od ukrajinských hranic. Navíc se prý v noci snažili proniknout na Ukrajinu zamaskovaní jako jednotky OSN.
  • Kyjev odmítl tvrzení, že z obav před zásahem ruské armády zastavil operace proti proruským separatistům. Povstalci ze Slavjanska během noci dobyli zpět všechna kontrolní stanoviště, která ve čtvrtek ovládli ukrajinští vojáci; přímý útok na město Kyjev nechystá.
  • Ruská migrační služba oznámila, že mezi Ukrajinou a Krymem vznikne státní hranice.
  • Mezinárodní trestní soud v Haagu prověří, zda se za prezidenta Janukovyče nepáchaly zločiny proti lidskosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump představil bitevní lodě třídy Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na stavbu bitevních lodí „třídy Trump“. Podle něj budou větší, rychlejší a „stokrát výkonnější“ než jakékoli dříve postavené lodě a budou tvořit jádro toho, co nazval „Zlatou flotilou“, jejímž cílem je upevnit dominanci amerického námořnictva. Plavidla mají nést i jaderné zbraně.
před 25 mminutami

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo tři desítky raket a přes šest set padesát dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 43 mminutami

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 4 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 5 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 7 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 10 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 12 hhodinami
Načítání...