Rusko chce udělat z Donbasu nové Podněstří – „zamrzlý“ konflikt

Moskva – Rusko používá staré dobré metody, které použilo v Gruzii či Moldavsku, aby si zajistilo vliv na Ukrajině. Mimo jiné na východě země rozdává pasy, obviňuje Moskvu v rozhovoru pro The Moscow Times ukrajinský velvyslanec při OSN Jurij Sergejev. Rusko se prý snaží na území Ukrajiny vytvořit nové Podněstří, „zamrzlý“ konflikt, z něhož bude těžit. „Agresor nemůže současně vykonávat i funkci mírotvorce,“ řekl ve čtvrtek Sergejev novinářům. „(Rusové) vytvořili humanitární problémy, a pak se rozhodli poskytnout humanitární pomoc. Je to jen maska,“ říká velvyslanec.

4 minuty
Politický geograf: Ukrajina může skončit jako Jižní Osetie
Zdroj: ČT24

Existence samozvaných republik na východní Ukrajině by Rusku zajistila možnost zásobovat anektovaný Krym. „Jsme svědky téhož, co jsme už dříve viděli v (Jižní) Osetii, v Abcházii nebo v Podněstří,“ prohlásil Sergejev. „To, co se děje na území suverénní Ukrajiny, naznačuje, jaké má Moskva plány v dlouhodobém horizontu. Jde o pokus vytvořit ukrajinskou verzi Podněstří,“ podotkl velvyslanec. Právě ruští vojáci měli v roce 1992 zajistit příměří mezi Podněstřím a Moldavskem. Rusky mluvící oblast od té doby nikdo neuznal – stav zůstal zakonzervován. 

Ruské pasy a ruská měna

Rusko prý rozdává na východě Ukrajiny pasy, a to ve velkém. Sergejev odkazuje na informace ukrajinské bezpečnostní služby a obyvatel v Doněcké a Luhanské oblasti. Separatisté navíc požadují, aby se v Donbasu začalo už v polovině září plati místo hřivny rublem. „Tímto krokem se území odřízne finančně od Ukrajiny,“ zdůraznil velvyslanec.

Pokud Rusko skutečně rozdává pasy, mohl by to být pokus, jak ospravedlnit zásah Moskvy do ukrajinského konfliktu, píše The Moscow Times. Když Rusko v březnu anektovalo Krym, tvrdilo, že bylo nutné ochránit ruskou menšinu před „fašisty“ a „popravčími“ z Kyjeva. Zvýšením počtu ruských občanů na východní Ukrajině, by vytvořilo jakýsi právní základ, proč zasahují a koho chrání, poznamenal Sergejev. „Tvrzení, že chrání všechny rusky mluvící, je absurdní. Ale chránit své občany – to je jiný příběh,“ myslí si velvyslanec. 

S tím, jak se krize na Ukrajině vyvíjí, to čím dál tím víc vypadá, že Rusko nemá zájem na rychlém vyřešení krize – neanektovalo východní Ukrajinu jako Krym a na druhou stranu zřejmě ani nepřestalo zásobovat separatisty zbraněmi. Podobně se přitom Moskva chovala právě v případě Osetie či Podněstří: rozdávala pasy a snažila se tvářit jako ochránce míru. Konflikt mezitím stále doutnal a vládním silám se nepodařilo oblasti dobýt zpět, připomíná The Moscow Times. 

Politický geograf Vincenc Kopeček 

„Obávám se, že příklad Jižní Osetie nebo Abcházie může být pro východní Ukrajinu opravdu velmi dobrý příkladem v negativním slova smyslu. Skutečně to může skončit u zamrzlého konfliktu. Mám pocit, že strategie, která byla na Ukrajinu aplikována, počítala s více cíli. Cíl A byl, aby byla Ukrajina celá ve sféře vlivu Ruska, cíl B bylo vytvoření Novoruska, které by sahalo až ke Krymu, a cíl C – vytvoření destabilizované oblasti, která se bude deklarovat jako samostatná nebo autonomní uvnitř Ukrajiny. A toho nyní dosaženo bylo.“

Prokremelský zpravodajský portál Gazeta.ru údajně v létě o hlavním městě Podněstří napsal, že se nepodobá malému státu obklopenému nepřátelskými sousedy, ale spíš „typicky klidnému jihoruskému městu s malými domy porostlými břečťanem“. „Nejnovější historie Podněstří je příkladem toho, co se stane, když se regionu podaří dosáhnout de facto nezávislosti,“ uváděl článek. „Do jisté míry lze říci, že je příkladem toho, co by se mohlo stát, kdyby se Novorusko odtrhlo od Ukrajiny.“

„(Vytvoření) ukrajinského Podněstří je něco, co nemůžeme dovolit, a apelujeme na naše mezinárodní partnery, aby zabránili tomuto vývoji,“ okomentoval situaci Sergejev.

Rusko je agresor s maskou mírotvůrce, říká ukrajinský velvyslanec
 
Ruský prezident Vladimir Putin připravil tento týden sedmibodový mírový plán pro Ukrajinu obsahující mimo jiné bod týkající se stažení vládních jednotek do vzdálenosti, aby nemohly ostřelovat obydlené části, což by prakticky znamenalo, že separatisté mohou v obsazených městech zůstat. „Návrh Ruska na příměří je neohrabaný pokus, jak umístit masku mírotvůrce na tvář agresora,“ podotkl Sergejev. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk vzápětí Putinův plán odmítl s tím, že šéf Kremlu se snaží oklamat Západ před summitem NATO a vytvořit „zamrzlý konflikt“ na východní Ukrajině. 

  • Na podmínkách příměří se nakonec včera v Minsku dohodli zástupci Kyjeva a proruských separatistů za účasti vyjednavačů z Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
  • Plán má mít 12 bodů. Jedním z bodů dohody je i plánovaná výměna zajatců. Příměří se zatím dodržuje, i když několik nepotvrzených zpráv o jeho porušení hlásí jak Kyjev, tak i rebelové (více zde).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 29 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 33 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Dosavadní zprávy, které přinesla v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele, hovořily o tom, že obětí bylo nejméně pět tisíc.
11:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 7 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 11 hhodinami
Načítání...