Rusko chce udělat z Donbasu nové Podněstří – „zamrzlý“ konflikt

Moskva – Rusko používá staré dobré metody, které použilo v Gruzii či Moldavsku, aby si zajistilo vliv na Ukrajině. Mimo jiné na východě země rozdává pasy, obviňuje Moskvu v rozhovoru pro The Moscow Times ukrajinský velvyslanec při OSN Jurij Sergejev. Rusko se prý snaží na území Ukrajiny vytvořit nové Podněstří, „zamrzlý“ konflikt, z něhož bude těžit. „Agresor nemůže současně vykonávat i funkci mírotvorce,“ řekl ve čtvrtek Sergejev novinářům. „(Rusové) vytvořili humanitární problémy, a pak se rozhodli poskytnout humanitární pomoc. Je to jen maska,“ říká velvyslanec.

4 minuty
Politický geograf: Ukrajina může skončit jako Jižní Osetie
Zdroj: ČT24

Existence samozvaných republik na východní Ukrajině by Rusku zajistila možnost zásobovat anektovaný Krym. „Jsme svědky téhož, co jsme už dříve viděli v (Jižní) Osetii, v Abcházii nebo v Podněstří,“ prohlásil Sergejev. „To, co se děje na území suverénní Ukrajiny, naznačuje, jaké má Moskva plány v dlouhodobém horizontu. Jde o pokus vytvořit ukrajinskou verzi Podněstří,“ podotkl velvyslanec. Právě ruští vojáci měli v roce 1992 zajistit příměří mezi Podněstřím a Moldavskem. Rusky mluvící oblast od té doby nikdo neuznal – stav zůstal zakonzervován. 

Ruské pasy a ruská měna

Rusko prý rozdává na východě Ukrajiny pasy, a to ve velkém. Sergejev odkazuje na informace ukrajinské bezpečnostní služby a obyvatel v Doněcké a Luhanské oblasti. Separatisté navíc požadují, aby se v Donbasu začalo už v polovině září plati místo hřivny rublem. „Tímto krokem se území odřízne finančně od Ukrajiny,“ zdůraznil velvyslanec.

Pokud Rusko skutečně rozdává pasy, mohl by to být pokus, jak ospravedlnit zásah Moskvy do ukrajinského konfliktu, píše The Moscow Times. Když Rusko v březnu anektovalo Krym, tvrdilo, že bylo nutné ochránit ruskou menšinu před „fašisty“ a „popravčími“ z Kyjeva. Zvýšením počtu ruských občanů na východní Ukrajině, by vytvořilo jakýsi právní základ, proč zasahují a koho chrání, poznamenal Sergejev. „Tvrzení, že chrání všechny rusky mluvící, je absurdní. Ale chránit své občany – to je jiný příběh,“ myslí si velvyslanec. 

S tím, jak se krize na Ukrajině vyvíjí, to čím dál tím víc vypadá, že Rusko nemá zájem na rychlém vyřešení krize – neanektovalo východní Ukrajinu jako Krym a na druhou stranu zřejmě ani nepřestalo zásobovat separatisty zbraněmi. Podobně se přitom Moskva chovala právě v případě Osetie či Podněstří: rozdávala pasy a snažila se tvářit jako ochránce míru. Konflikt mezitím stále doutnal a vládním silám se nepodařilo oblasti dobýt zpět, připomíná The Moscow Times. 

Politický geograf Vincenc Kopeček 

„Obávám se, že příklad Jižní Osetie nebo Abcházie může být pro východní Ukrajinu opravdu velmi dobrý příkladem v negativním slova smyslu. Skutečně to může skončit u zamrzlého konfliktu. Mám pocit, že strategie, která byla na Ukrajinu aplikována, počítala s více cíli. Cíl A byl, aby byla Ukrajina celá ve sféře vlivu Ruska, cíl B bylo vytvoření Novoruska, které by sahalo až ke Krymu, a cíl C – vytvoření destabilizované oblasti, která se bude deklarovat jako samostatná nebo autonomní uvnitř Ukrajiny. A toho nyní dosaženo bylo.“

Prokremelský zpravodajský portál Gazeta.ru údajně v létě o hlavním městě Podněstří napsal, že se nepodobá malému státu obklopenému nepřátelskými sousedy, ale spíš „typicky klidnému jihoruskému městu s malými domy porostlými břečťanem“. „Nejnovější historie Podněstří je příkladem toho, co se stane, když se regionu podaří dosáhnout de facto nezávislosti,“ uváděl článek. „Do jisté míry lze říci, že je příkladem toho, co by se mohlo stát, kdyby se Novorusko odtrhlo od Ukrajiny.“

„(Vytvoření) ukrajinského Podněstří je něco, co nemůžeme dovolit, a apelujeme na naše mezinárodní partnery, aby zabránili tomuto vývoji,“ okomentoval situaci Sergejev.

Rusko je agresor s maskou mírotvůrce, říká ukrajinský velvyslanec
 
Ruský prezident Vladimir Putin připravil tento týden sedmibodový mírový plán pro Ukrajinu obsahující mimo jiné bod týkající se stažení vládních jednotek do vzdálenosti, aby nemohly ostřelovat obydlené části, což by prakticky znamenalo, že separatisté mohou v obsazených městech zůstat. „Návrh Ruska na příměří je neohrabaný pokus, jak umístit masku mírotvůrce na tvář agresora,“ podotkl Sergejev. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk vzápětí Putinův plán odmítl s tím, že šéf Kremlu se snaží oklamat Západ před summitem NATO a vytvořit „zamrzlý konflikt“ na východní Ukrajině. 

  • Na podmínkách příměří se nakonec včera v Minsku dohodli zástupci Kyjeva a proruských separatistů za účasti vyjednavačů z Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
  • Plán má mít 12 bodů. Jedním z bodů dohody je i plánovaná výměna zajatců. Příměří se zatím dodržuje, i když několik nepotvrzených zpráv o jeho porušení hlásí jak Kyjev, tak i rebelové (více zde).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
před 10 mminutami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 3 hhodinami

Trump jmenoval guvernéra Landryho zvláštním vyslancem pro Grónsko

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Šéf Bílého domu to v neděli večer uvedl na své síti Truth Social. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla.
před 4 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 6 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Křesťané v Izraeli slaví advent po dvou letech války v klidnější atmosféře

Po dvou letech války prožívají i křesťané v Izraeli advent a vánoční svátky v poněkud klidnější atmosféře. V klášteře Latrun na pomezí židovského státu a Západního břehu se koledy zpívají arabsky. Arabové totiž tvoří většinu křesťanů v zemi. Nejrozšířenější světové náboženství je v Izraeli menšinovým. Kvůli populačnímu nárůstu židů a muslimů se podíl křesťanů dále snižuje.
před 11 hhodinami

V Nigérii se podařilo osvobodit 130 žáků unesených ozbrojenci

V Nigérii se podařilo osvobodit na 130 žáků, které v listopadu unesli ozbrojenci z katolické školy na východě této více než dvěstětřicetimilionové země, píše agentura AFP.
před 12 hhodinami
Načítání...