Rusko-americká posádka se chystá na ISS. Připraví ji na přílet prvního komerčního vesmírného plavidla s lidmi

Nahrávám video

V Hvězdném městečku u Moskvy začaly závěrečné zkoušky příští rusko-americké posádky, která 20. dubna poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Jde už o 52. dlouhodobou misi s tímto cílem. Zároveň jde ale nejspíš i o jednu z posledních expedic, která může startovat jen z ruského kosmodromu. Už příští rok mají na orbitální komplex létat posádky v amerických lodích Dragon a Starliner.

Ve vesmíru spolu budou 136 dní. Pro velitele mise Fjodora Jurčichina je to už rutina, jde o jeho pátý let za hranici atmosféry. V kosmu celkem strávil rok a půl. Při osmi výstupech pracoval v otevřeném vesmíru téměř 52 hodin. 

Druhý člen posádky, americký astronaut Jack Fischer letí do vesmíru poprvé. Naučit se ovládat kosmickou loď ale nebylo to nějtěžší, co ho při tréninku čekalo. „Ruština. Můj učitel v Houstonu pořád mluvil o bohatosti jazyka. Já ale mám za to, že mi ruština nejde,“ vysvětlil.

Oba kosmonauti mají mimo jiné ISS připravit na přílet prvního komerčního vesmírného plavidla s lidskou posádkou. Nejdříve ale musí složit závěrečné zkoušky, které ne všichni členové misí v minulosti zvládli. „V takovém případě poskytneme náhradní termín zkoušky. To si ale nepřejeme. Předpokládáme, že vše proběhne normálně,“ uvedl Jurij Malečenko, náměstek ředitele Centra přípravy kosmonautů J. A. Gagarina.

Kompletním výcvikem musí projít i náhradní posádka, přestože je jen malá šance, že v dubnu do vesmíru poletí. Sergej Rjazanskij a Randolph Breznik by do rakety nasedli pouze v případě onemocnění kolegů z mise 52. Vlastní let Rjazanského a Breznika je plánovaný až v červenci.

Rusko-americké posádky sojuzů, doplněné o čtyři astronauty z jiných zemí, mají naplánované starty k ISS do roku 2019. Další lety budou záviset také na tom, zda Spojené státy najdou po téměř osmi letech náhradu za vyřazené raketoplány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 4 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 10 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 11 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 19 hhodinami

Federální soud prodloužil zákaz Trumpova omezení korespondenčního hlasování

Soudkyně federálního soudu v Bostonu Indira Talwaniová prodloužila zákaz, který brání americké poštovní službě USPS zavést opatření prezidenta Donalda Trumpa omezující korespondenční hlasování v listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí představuje další překážku pro Trumpovu administrativu v době, kdy jednotlivé státy začínají rozesílat hlasovací lístky, napsala agentura AP.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.