Ruské válečné lodě ve Středozemním moři vypálily tři střely na cíle poblíž syrského Aleppa. Podle agentury Reuters jde o další známku toho, že Moskva v blízkovýchodní zemi rozšiřuje své vojenské aktivity. Rusko začalo tento týden rovněž poprvé pro své údery v Sýrii využívat základnu v íránském Hamadánu. Při náletech syrských vládních letounů na kurdské město Hasaka na severovýchodě země zemřely za uplynulé dva dny desítky lidí, tisíce civilistů musely být evakuovány.
Ruské letectvo pomáhá syrským vládním jednotkám v pokroku v bojích proti rebelům již téměř rok. V úterý začaly stíhačky útočit i z íránské základny. Jejich cílem se tehdy staly tři provincie v severní a východní Sýrii. V pátek vůbec poprvé Rusové odpálili tři střely na syrské cíle ze Středozemního moře, předchozí podobné údery byly vedeny z Kaspického moře.
Podle ruské armády byly střely odpáleny ze dvou lodí ve východní části Středozemního moře. Terčem úderu byly pozice džihádistů z Fronty dobytí Sýrie (bývalé An-Nusry napojené na Al-Káidu). Jak oznámilo ruské ministerstvo obrany, střely zničily velitelství a tábor radikálů.
Město Aleppo, které je rozdělené na část kontrolovanou vládou a oblast ovládanou povstalci, se stalo v uplynulých měsících terčem intenzivních bojů. Ve východní čtvrti města uvázlo bez přístupu k zásobování přes 200 tisíc lidí.
OSN dlouhodobě usiluje o dojednání mimořádného příměří, ale zatím se to nepodařilo. Ruské ministerstvo obrany nicméně ve čtvrtek oznámilo, že je Moskva ochotná podpořit návrh OSN na každotýdenní 48hodinové humanitární příměří ve městě. Poprvé by boje mohly být zastaveny již příští týden.
Dvoudenní nálety na kurdskou Hasaku si vyžádaly desítky životů
Při náletech na syrské město Hasaka zahynuly za uplynulých 48 hodin desítky lidí. Oznámil to mluvčí kurdských milic YPG Redur Xelil. Syrské kurdské úřady rovněž z města ležícího na severovýchodě země evakuovaly tisíce civilistů. Oblast je již druhým dnem terčem intenzivního ostřelování ze strany vládních letounů.
Podle Xelila se v Hasace odehrává nejprudší bitva mezi kurdskými milicemi a syrskou armádou za uplynulých více než pět let občanské války v Sýrii. „Hasaka je nyní svědkem opravdové války,“ citovala mluvčího agentura Reuters. Hasaka je rozdělená na zóny, které ovládají Kurdové a část pod kontrolou režimu prezidenta Bašára Asada.
Většina evakuovaných jsou ženy a děti. „Kdokoli dokáže udržet zbraň, bojuje proti režimu a jeho gangům,“ uvedl Xelil. Poprvé vládní letouny oblast ostřelovaly ve čtvrtek. Syrská armáda na situaci ve městě poprvé oficiálně reagovala v pátek. Tvrdí, že boje v Hasace vypukly v důsledku toho, že se kurdské bezpečnostní složky snažily město obsadit. Vojáci na to proto reagovali a zaměřili se na ozbrojené skupiny. Odpověď armády byla podle prohlášení „přiměřená“ a jakékoli další podobné akce se setkají se stejnou odezvou.
Američany vedená koalice v reakci na bombardování Hasaky vyslala do oblasti svůj letoun, který má za úkol chránit americké poradce, kteří pomáhají kurdským jednotkám. Oznámil to mluvčí Pentagonu Jeff Davis. „Šlo o opatření k ochraně koaličních jednotek,“ uvedl. „Dali jsme najevo, že americký letoun bude bránit pozemní jednotky v případě, že budou ohroženy,“ dodal. Letadlo do oblasti dorazilo, když syrské vládní letouny již odlétaly. Nikdo nebyl zraněn, doplnil Davis.
Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie, uvedla, že kurdské jednotky získaly v nedávné době pod kontrolu další území v jižní části Hasaky. Podle Ramího Abdar Rahmána ze SOHR boje vypukly tento týden a provládní milice zadržely několik kurdských mladíků. Kurdské bezpečnostní složky na to reagovaly postupem do vládou držených oblastí. I aktivisté ze SOHR potvrdili, že z bojové zóny prchá množství civilistů. Tamní nemocnice navíc nemají dostatek krve a léků, aby pomohly všem zraněným.
Kurdské milice YPG bojují v Sýrii a Iráku proti teroristům z organizace Islámský stát (IS) a jsou podporované západní koalicí v čele se Spojenými státy. Ankara na rozdíl od Washingtonu řadí YPG k teroristickým organizacím. Milice jsou podle ní napojeny na Stranu kurdských pracujících (PKK), proti níž turecká armáda bojuje od roku 1984. Turecko tvrdí, že Kurdové v Sýrii bojují o rozšíření územních zisků.
Syrské demokratické síly zveřejnily fotografie, z nichž je patrné, že Islámský stát k přesunu svých jednotek využívá civilisty jako živé štíty.
