Kyjev/Moskva - Boje na východě Ukrajiny se z okolí Doněcka a Luhanska nově rozšířily na pobřeží Azovského moře. Kyjev tvrdí, že do vznikající jižní fronty se zapojili i ruští vojáci. O roli ruské armády je přesvědčen i polský premiér Donald Tusk, který se opírá o zjištění tamní tajné služby. Moskva ale angažování svých vojáků dlouhodobě popírá, podle prezidenta Vladimira Putina se krize musí vyřešit vzájemným dialogem všech stran - tedy i separatistů.
Ruští vojáci ve spolupráci s povstalci obsadili podle Kyjeva několik obcí v okolí Novoazovska. Do města Amvrosiivka pak prý zajelo pět ruských obrněných transportérů a kamion s vojáky. Už včera ukrajinské jednotky na svém území zadržely deset ruských výsadkářů a dokonce zveřejnily nahrávky, na kterých je zpovídají. Podle Kremlu se v oblasti pohybovali omylem.
Andrij Lysenko, mluvčí ukrajiské bezpečnostní rady:
„Jestli i tato dnešní taktická skupina zabloudila a náhodou vstoupila na ukrajinské území, jako výsadkáři z 98. divize, dovolujeme si připomenout, že k návratu do Ruska stačí, aby odjeli přímo na východ.“
Ukrajinci podle Lysenka zorganizovali hlídková stanoviště, aby přehradili pravděpodobné přesuny nepřítele k Mariupolu, významnému přístavu u Azovského moře. Místní posádka byla posílena a vojáci na okraji takřka půlmilionového města vybudovali zákopy.
Mezitím novoazovský starosta Oleh Sydorenko v telefonickém rozhovoru s AP řekl, že do města vstoupili separatisté a že osobně viděl desítky tanků a obrněných vozidel. Zda rebelové v příhraničním městě nadále jsou, není možné podle AP ověřit, neboť západní přístupové trasy zablokovala armáda. Možný vznik nové fronty na jihu Doněcké oblasti vyvolává v Kyjevě obavy, že separatisté chtějí ovládnout pobřežní pás od ruských hranic až po Ruskem anektovaný Krym. Pokud by se tak stalo, získali by separisté a Rusko kontrolu nad celým Azovským mořem a jeho nerostným bohatstvím.
Kyjev počátkem týdne obviňoval Rusko, že se prý snaží otevřít novou bojovou frontu na jihu Doněcké oblasti, když se kolona obrněnců prý snažila dostat přes Novoazovsk k Mariupolu. Agentura Reuters dnes citovala dva očité svědky, kteří viděli několik desítek neidentifikovatelných ozbrojenců hovořících s ruským přízvukem. „Nové kolony ruských tanků a obrněnců křižující Ukrajinu naznačují, že se odehrává Rusy řízený protiútok,“ napsal americký velvyslanec Geoffrey Pyatt na Twitteru.
Interfax s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu SBU uvedl, že ukrajinské bezpečnostní jednotky zadržely na východě země 19letého ruského vojína, který doznal, že jeho jednotka dodává vojenské vybavení separatistům. Transporty podle zmíněného vojáka zahrnovaly raketomety Grad, obrněná vozidla a další techniku.
O nasazení Ruska je přesvědčen i Tusk
O tom, že na Ukrajině operují ruské jednotky, hovořil dnes v parlamentu i polský premiér Donald Tusk. „Nikdo nemůže brát vážně informace o separatistech na Ukrajině. Informace z posledních hodin svědčí o tom, že na východě Ukrajiny opět operují ruské jednotky,“ řekl s tím, že zprávy od NATO a polské rozvědky se v tomto shodují.
Moskva až dosud kategoricky odmítala obvinění Kyjeva a Západu, že by na východě Ukrajiny bojovali ruští vojáci nebo že by dodávala zbraně a další vybavení proruským separatistům. Maximálně byla ochotna připustit účast dobrovolníků - takové aktivity jednotlivců prý ale nemůže ovlivnit.
Klíčové okamžiky ukrajinské krize si připomeňte ZDE
K pondělnímu zadržení deseti ruských výsadkářů na východní Ukrajině se ruské ministerstvo obrany vyjádřilo prostřednictvím anonymního zdroje, podle kterého hlídka nejspíše překročila neoznačenou hranici omylem, jak se prý už mnohokrát přihodilo ukrajinským vojákům. I ruský prezident Vladimir Putin v Minsku naznačoval, že ruští výsadkáři na Ukrajinu zabloudili, ale prý ještě nebyl informován.
NATO chystá nové základny na východě Evropy
Čím dál častější náznaky vojenského angažmá Ruska za hranicemi už nutí k reakci také Severoatlantickou alianci (NATO). Ta se chystá rozmístit nové vojenské základny ve východní Evropě - mimo jiné i proto, aby podpořila postavení Pobaltských republik. „Máme něco, co se již nazývá Síly rychlé reakce NATO, jejichž úkolem je v případě potřeby rychlé nasazení. Nyní je naším záměrem vytvořit něco, co bych nazval předvoj v rámci těchto Sil rychlé reakce, který by byl ve stavu velmi vysoké připravenosti,“ prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Polsko a tři pobaltské státy se znepokojením vnímají ruské ohrožení a dožadují se toho, aby NATO bylo v regionu výrazněji zastoupeno. Zároveň Alianci kritizují za to, že se vzmohla podle nich k jen symbolickým krokům.
Podle Rasmussena se mohou spojenecké síly na základnách poměrně rychle střídat. Podstatou prý je, aby potenciální agresor věděl, že pokud ho vůbec napadne útok proti členské zemi NATO, pak nenarazí jen na vojáky dané země, ale na vojska NATO. „To je to, co je důležité,“ zdůraznil Rasmussen.
Jedinou základnou NATO na východ od hranic z dob studené války je ta u Štětína na polském pobřeží u Baltského moře. Podle zdroje NATO bude pravděpodobně tvořit základ pro další rozšiřování sil na východ. Zatímco plány pro letecké a námořní přesuny již byly dokončeny, otázka nasazení mezinárodních pozemních sil na východě se ukázala jako náročnější na širší shodu, než se původně očekávalo.
