Minsk – Oba zástupci znesvářených zemí si na úvod summitu v Minsku potřásli rukou - už to je podle pozorovatelů možná nejvýznamnější úspěch ostře sledovaného jednání států celní unie, Ukrajiny a EU. Průlomové dohody se totiž dnes nečekají. Ruský prezident Vladimir Putin v úvodním projevu uvedl, že není možné ukrajinskou krizi řešit dalším prodlužováním násilí, ale jednat se všemi stranami - tedy i separatisty. Právě to ale lídr Ukrajiny Petro Porošenko odmítá a chce dál nasazovat na východě země armádu. Napětí ještě vzrostlo poté, co Ukrajinci zveřejnili záběry deseti ruských vojáků zajatých na východě země. Vrcholná schůzka v Minsku pokračuje za zavřenými dveřmi a není jasné, kdy skončí. Podle ruské zpravodajské televize Rossija 24 otázkou prý zůstává, zda se Porošenko a Putin sejdou mezi čtyřma očima.
K jednání o míru musí Kyjev přizvat i povstalce, prohlásil Putin
Putin: Musíte přihlížet k zájmům obyvatel - i těch východních
Kyjev až dosud s východoukrajinskými povstalci, které označuje za teroristy, jednat odmítá. Naopak tvrdí, že ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny skončí, jakmile Rusko stáhne své vojáky z ukrajinského území. „Jsme připraveni jednat o vyhrocené krizi na Ukrajině, kterou nelze vyřešit další eskalací násilí, bez přihlédnutí k zájmům jihovýchodních oblastí země, bez mírového jednání s jejich představiteli,“ řekl ruský prezident.
Rusko podle Putina nezpochybňuje právo Ukrajiny na sebeurčení a na výběr vojenských a hospodářských spojenců, ale doufá, že příslušné kroky Kyjev nebude činit na úkor Ruska. Ukrajina podle něj nemůže ignorovat své těsné a tradiční vazby s postsovětským prostorem.
Právě Rusko, Bělorusko a Kazachstán jsou klíčovými partnery v ukrajinském obchodu, připadá na ně skoro třetina ukrajinského vývozu. Rusko by prý mohlo utrpět až stamiliardové ztráty, kdyby výrobky z Evropské unie pod pláštíkem bezcelně dováženého ukrajinského zboží zaplavily ruský trh.
Evropskou dohodu schválíme do voleb, slíbil Porošenko
Porošenko si ale pro mír klade jasné podmínky - odebrání zbraní povstalcům, silnější kontrolu vzájemných hranic s Ruskem a také propuštění zajatců. Vyslechnout si ale prý chce názory také z dalších stran.
Před účastníky summitu řekl, že všichni aktéři by z ukrajinské krize chtěli vyjít důstojně. „Rozhoduje se tu o osudech světa a Evropy. Mým cílem je ukončit krveprolití a začít proces hledání politického kompromisu,“ řekl Porošenko podle agentury ITAR-TASS. Slíbil také, že bude přihlížet k zájmům Donbasu, tedy východní Ukrajiny. Východiskem má být jeho mírový plán, který však povstalci odmítli, protože požaduje jejich kapitulaci.
Milníky ukrajinské krize si můžete připomenout ZDE.
Porošenko v pondělí rozpustil parlament, který však má dále pracovat až do zvolení nové sněmovny v hlasovaní vypsaném na 26. října. Prezident tak mohl šéfku unijní diplomacie Catherine Ashtonovou ujistit, že „dohody o přidružení Ukrajiny k Evropské unii budou ratifikovány v září“. „Dohoda povede na Ukrajině k zavedení skutečných reforem,“ uvedl Porošenko a dodal, že sblížení s Evropskou unií představuje pro Ukrajinu „civilizační volbu“, která není proti nikomu zaměřena, ale naopak by měla zlepšit vztahy se sousedy.
Ukrajinský prezident posléze navrhl zřídit monitorovací skupinu, která by zjistila skutečné škody, které by celní unii, sdružující Rusko, Bělorusko a Kazachstán, mohlo způsobit přidružení Ukrajiny k Evropské unii a volný obchod s EU. Ukrajinský obchod s celní unií vedenou Ruskem podle Porošenka už mezitím klesl o třetinu.
Porošenko by rád slyšel od ruského protějšku také vysvětlení ohledně nových zpráv o přejezdech ruské vojenské techniky přes hranice. Na přesun kolon ruských bojových vozidel a tanků, o kterých místní pozorovatelé neoficiálně hovoří už týdny, dnes Kyjev znovu upozornil. Moskva to ale trvale popírá.