Ruské jednotky dokončují okupaci Krymu, Kyjev zvažuje uzavření hranic

Kyjev/Moskva – Většina Krymu už je pod kontrolou ruských vojáků. Ti v noci na dnešek obsadili několik dalších vojenských objektů a správních budov na poloostrově, mimo jiné základnu ukrajinské armády v zálivu Balaklava u Sevastopolu. Úřadující ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja je přesvědčen, že v konfrontaci s Ruskem se země může spoléhat jen sama na sebe. „Nikdo kromě nás neubrání Ukrajinu, nikdo to za nás neudělá,“ prohlásil. Vláda v Kyjevě prý zvažuje uzavření hranic s Ruskem.

Ruští vojáci se na ukrajinském území pohybují v maskovacích uniformách bez hodnostního označení, jejich výzbroj, chování a vybavení podle místních novinářů jasně ukazují na armádní profesionály. Podle ruských médií velí ruským invazním vojskům zástupce náčelníka ruského jižního vojenského okruhu Igor Turčeňuk.

Velitel novinářům řekl, že příkaz k zahájení vojenských operací na Krymu vydal prezident Vladimir Putin po konzultaci se sesazeným ukrajinským vládcem Viktorem Janukovyčem. Později své prohlášení poopravil s tím, že ruské jednotky jsou na poloostrově na žádost místní autonomní vlády.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk prohlásil, že Ukrajina se Krymu nikdy nevzdá. „Krym nikdo nikomu nikdy neodevzdá,“ řekl doslova.

Pod kontrolou okupačních jednotek jsou i objekty sevastopolského mezinárodního letiště Belbek, které Rusové obsadili s použitím hlukových granátů. Místní ukrajinská vojenská jednotka útočníkům odevzdala zbraně. Podle nepotvrzených zpráv se navíc připravuje útok na jednu z dalších jednotek ukrajinské armády přímo v Sevastopolu. Vojáci už dostali ultimátum s výzvou ke složení zbraní.

Krymská autonomní vláda oznámila, že počet ukrajinských vojáků, kteří „přísahali věrnost krymskému lidu“ a fakticky přešli na stranu okupačních sil, překročil 3 000 a dál roste. Z ukrajinských velitelů v minulých dnech přešel ke krymským povstalcům třeba velitel námořnictva Denys Berezovskyj (čtěte víc).

Lavrov: Ukrajinská vláda chce potlačit základní svobody

Nové ukrajinské vedení chce využít svého vítězství k útokům na lidská práva a základní svobody. Myslí si to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který vystoupil na schůzi Rady OSN pro lidská práva v Ženevě.

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina využít ruské vojsko „k normalizaci společensko-politické situace“ na Ukrajině podle Lavrova „snad přivede radikály k rozumu“. Zopakoval, že Moskva vojenskými manévry sleduje ochranu svých občanů a krajanů. Západní státy vyzval, aby odložily své „geopolitické kalkulace“ a měly na zřeteli zájmy ukrajinského lidu.

Lavrov o napětí ve vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou rovněž telefonicky hovořil se svým čínským protějškem. Podle ruského ministerstva Lavrov a Wang I konstatovali „širokou shodu v názorech Ruska a Číny na vývoj situace na Ukrajině“.

Peking rozhovor nekomentoval. „Doufáme, že se všechny strany dohodnou a najdou politické řešení, aby zabránily eskalaci násilí. Měly by zajistit mír a stabilitu v regionu,“ sdělil pouze mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čchin Kang.

Nová kyjevská vláda podle vicepremiéra Vitalije Jaremy zvažuje možnost uzavření ukrajinsko-ruských hranic či výrazného zpřísnění hraničního režimu. Důvodem je příliv ruských občanů, kteří se na východě Ukrajiny zapojují do proruských demonstrací.

Ruská armáda se aktivizuje i na opačné straně kontinentu. Její válečné loďstvo totiž zahájilo v oblasti Kaliningradu rozsáhlé cvičení; souběžně s tím odstartovaly taky manévry jednotek na pevnině. Ministr obrany Sergej Šojgu ujistil, že cvičení baltské flotily v těsném sousedství Polska a Litvy nijak nesouvisí se vstupem vojsk na Krym – je prý součástí bleskové prověrky bojeschopnosti, kterou koncem února nařídil prezident Putin.

Dění na Ukrajině na webu čt24.cz:

Západ odsuzuje ruskou agresi
Hrozí Rusku sankce?
Trhy se kvůli dění na Ukrajině propadají
Summit G8 v Soči nebude
Potíže ukrajinské mobilizace

Rusové též masivně posilují svou přítomnost na východní straně Kerčského průlivu. To je úžina mezi Černým a Azovským mořem, která odděluje Krym od ruského Krasnodarského kraje. V nejužším místě má 4,5 kilometru. „Na druhé straně jsou obrněné transportéry, nelze říci, zda se chystají je naložit na trajekty,“ uvedl mluvčí ukrajinských pohraničníků.

Podle nepotvrzených zpráv už ruští vojáci obsadili trajektový terminál na ukrajinské straně. Moskva by tak kontrolovala oba břehy strategického průlivu, což jen zvyšuje obavy z dalšího přísunu ruských jednotek na Krym.

Infografika Krym
Zdroj: ČT24

Ruský premiér Dmitrij Medvěděv mezitím nařídil založení organizace, která bude koordinovat stavbu mostu přes Kerčský průliv. Spojení Ruska s Ukrajinou v tomto místě je letitým projektem, který vznikl už v sovětské éře. Na jeho vybudování se s Kremlem dohodl i někdejší ukrajinský prezident Janukovyč.

Tymošenková: Jedinou obranou je členství v NATO

Úřadující ministr Deščycja se nechal slyšet, že Kreml se uchýlil k „hrubému narušení existujících mezistátních dohod s Ukrajinou“ a porušuje i smlouvu o Sevastopolu. Tuto základnu, kde sídlí velitelství ruské černomořské flotily, má Moskva pronajatou do roku 2042.

K dramatickému zostření situace na Krymu se vyjádřila i bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková. Prohlásila, že cílem Moskvy je úplná kapitulace Ukrajiny. Za jedinou možnou obranu před tímto tlakem považuje členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. „Žádné jednání mezi Kyjevem a Moskvou není v nynější situaci možné,“ míní Tymošenková.

Premiér Medvěděv poradil Ukrajincům, aby svrženého prezidenta Janukovyče vystavili ústavní žalobě, tzv. impeachmentu. „Mají-li za to, že se něčím provinil, je to jediná cesta. Všechno ostatní je zvůle,“ napsal na Facebooku. Janukovyče přitom stále považuje za legitimní hlavu státu. Kreml podle Medvěděva potřebuje mít na Ukrajině silného a stabilního souseda, nikoli „chudého příbuzného s věčně nataženou rukou“.

8 minut
Ruská armáda posiluje svou kontrolu nad Krymem
Zdroj: ČT24

Vyostření situace na Krymu zvýšilo napětí i ve východoukrajinských regionech, obývaných ruskojazyčnou menšinou. V Doněcku se před sídlem místní samosprávy sešla tisícová demonstrace, jejíž účastníci se distancovali od nové vlády v Kyjevě. V Charkově procházejí ulicemi hlídky domobrany, které mají bránit město před „akcemi prozápadních radikálů“.

V reakci na stupňující se ruský tlak už sedm nejvyspělejších zemí světa oznámilo, že zastavilo přípravy na summit skupiny G8 (tedy těchto sedmi států a Ruska) chystaný na červen do Soči. Jsou mezi nimi USA, Kanada, Francie, Spojené království, Německo, Itálie a Japonsko (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“. Kanadský premiér podložil svá slova činy, když dřív v lednu uzavřel obchodní dohodu s Čínou.
před 7 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 25 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
15:04Aktualizovánopřed 33 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně.
12:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 3 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 4 hhodinami
Načítání...