Ruská televize nebude vysílat Eurovizi z Kyjeva. Kvůli neúčasti Samojlovové

Ruská státní televize Pervyj kanal oznámila, že nebude vysílat letošní písňovou soutěž Eurovize, která se příští měsíc odehraje v Kyjevě. Stalo se tak poté, co Ukrajina zakázala vstup do země ruské zpěvačce Juliji Samojlovové kvůli návštěvě anektovaného Krymu. Evropská vysílací unie (EBU) tak podle ruských médií přijde prý přinejmenším o deset milionů ruských diváků. Velké finále soutěže je do ukrajinské metropole naplánováno na sobotu 13. května.

„Pervyj kanal obdržel dopis Evropské vysílací unie(EBU) s oznámením, že unie není s to vyřešit problém s účastí Julije Samojlovové v soutěži Eurovize, s odvoláním na rozhodnutí ukrajinských zvláštních služeb,“ uvedla televize v prohlášení. „Za této situace Pervyj kanal nepovažuje za možné vysílat Eurovizi 2017,“ dodala s tím, že vše zavinila „snaha Ukrajiny zpolitizovat soutěž“.

Po marných snahách přesvědčit Ukrajinu, aby zrušila ruské reprezentantce zákaz vstupu do země, EBU navrhla, aby ruská televize buď vyměnila interpretku, anebo aby se zpěvačka zúčastnila soutěže formou přímého přenosu z Moskvy.

Obě varianty ale ruská televize odmítla jako „naprosto nepřijatelné“, protože vystoupení „na dálku“ by Rusku diskriminovalo a odporovalo by pravidlům soutěže. A nahradit invalidní Samojlovovou jinou zpěvačkou podle stanice taky nepřipadalo do úvahy.

EBU vynese tresty až po soutěži

Internetový list Gazeta.ru poznamenal, že televizi kvůli zřeknutí se soutěže nehrozí velké finanční ztráty; Eurovize je sice v Rusku velice populární a má velkou sledovanost, ale jde o „jednorázovou akci“. Citelněji prý ruské rozhodnutí pocítí sama EBU, která vydělává na prodeji přenosových práv a na hlasování diváků prostřednictvím krátkých textových zpráv.

Až po kyjevské soutěži se má podle listu rozhodnout o tom, zda EBU nějak potrestá Ukrajinu za vyloučení ruské zpěvačky, popřípadě i Rusko za odmítnutí vysílat soutěž.

Po ruské anexi Krymu v březnu 2014 ukrajinské úřady daly na černou listinu více než stovku ruských umělců a kulturních činitelů, kteří anexi ukrajinského poloostrova podpořili.

Makarevič: Je to hloupost obou stran

Postoj Kyjeva k ruské zpěvačce vyvolal hněvivé komentáře mluvčího Kremlu i mluvčí ruské diplomacie. Nahrál do karet také odpůrcům Eurovize v Rusku, podle kterých nejde o žádné umění, ale propagandu Západu a angličtiny.

„Je to hloupost obou stran,“ okomentoval aféru frontman ruské populární kapely Mašina vremeni Andrej Makarevič, který se v minulosti kriticky vyjádřil na dresu ruské anexe Krymu. Rusové si podle něj v současné kauze kolem Eurovize byli vědomi, že Ukrajinci nepustí Juliji do soutěže, ale úmyslně vyvolali konflikt. Ukrajina každopádně mohla v tomto případě udělat výjimku, ovšem místo toho si pověst nevylepšila.

Nahrávám video
Martina Bárta: My Turn
Zdroj: Eurovision Song Contest

Česká republika se soutěže zúčastnila pětkrát. Nejdále se loni dostala Gabriela Gunčíková, která se probojovala se skladbou I Stand do velkého finále. V něm skončila předposlední, na 25. místě. Letos bude Česko v Kyjevě reprezentovat zpěvačka Martina Bárta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16AktualizovánoPrávě teď

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 7 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...