Je liberální demokracie západního střihu v krizi? Podle politologa Jacquese Rupnika k ní potíže patří. „Demokracie je velmi křehký a zranitelný politický systém. Je to taková loď, do které pořád natéká voda a vy ji musíte ustavičně vylévat. A nikdy tomu nebude konec,“ míní Rupnik.
„Je to svým způsobem sisyfovská práce. Ale je to pořád mnohem lepší, než se potopit nebo zvolit ‚ledoborec' ruského typu, který si sice říká demokracie, ale má s ní pramálo společného,“ zdůraznil Rupnik.
„Po světě máme stále země, které se chtějí stát liberální demokracií,“ připomněla životaschopnost tohoto politického systému politoložka Tereza Novotná. „Z našeho pohledu je obrana liberální demokracie velmi důležitá. Pro Českou republiku je zásadní, abychom v případě, že budeme cítit, že se posouváme k té druhé (autoritativnější) verzi demokracie, tak abychom si řekli: 'Stop. Tudy cesta nevede',“ dodala Novotná.
Trio výzev jako test evropské jednoty
Podle Rupnika jsou dnes lakmusovým papírkem politické (ne)jednoty Evropské unie tři výzvy. „Máme tu výzvu na východě v podobě Putina. Další výzvou je katastrofa na Středním východě. Třetí výzva přišla teď z Washingtonu a je jí jednostranné chování ze strany Spojených států, které již neuznávají multilaterální společnost,“ řekl Rupnik s odkazem na nedávné rozhodnutí Trumpovy administrativy odstoupit od iránské jaderné dohody.
„Pokud nebudou Evropané v této situaci schopní si uvědomit, že mají společný osud, že je v jejich ekonomickém, politickém i bezpečnostním zájmu jednat o těchto věcech společně, protože žádná ze zemí je nevyřeší sama, pak jsem ohledně politické budoucnosti Evropy velice pesimistický. Politická Evropa se musí v této situaci projevit,“ poznamenal Rupnik.
