Rumunsko, jedna z nejzkorumpovanějších zemí EU, mění justici. Evropská komise znervózněla

Zákaz používání video či audionahrávek jako důkazů či omezení pravomoci protikorupční prokuratury. To jsou některé body rumunské justiční reformy, kterou prosadila loni v prosinci vládnoucí Sociálnědemokratická strana (PSD) s liberální stranou ALDE. Reforma, která vyvolává odpor u řady Rumunů a znepokojuje i Evropskou komisi, by podle kritiků oslabila nezávislost justice v zemi a ztížila trestání zločinů, zejména korupce.

Mezi nejkritizovanější úpravy reformy, jejíž návrh předložil loni v srpnu rumunský ministr spravedlnosti Tudorel Toader, patří omezení pravomoci protikorupční prokuratury (DNA).

Ta je velmi aktivní při vyšetřování nepravostí mezi vysokými politickými a státními činiteli a řadu jich už dostala před soud.

  • Šéfka rumunské protikorupční prokuratury DNA Laura Kövesiová loni uvedla, že jen v roce 2016 bylo obžalováno v protikorupčních případech skoro 1300 funkcionářů. Byli mezi nimi tři ministři, sedmnáct zákonodárců, šestnáct soudců a na dvacet vedoucích představitelů státních společností.
  • Od roku 2006 DNA postavila před soud 72 členů zákonodárného sboru. Trestně jsou v různých řízeních stíháni předsedové dolní i horní komory. Podezřelý z korupce je i šéf vládnoucí PSD Liviu Dragnea, na kterého má blízké vazby premiérka Viorica Dancilaová. Ta snahu Bukurešti zmírnit trestní zákoník dříve hájila před Evropským parlamentem.
  • V uplynulém roce byli v Rumunsku sesazeni dva premiéři, údajně proto, že nezastávali stejná stanoviska jako vládní Sociálnědemokratická strana (PSD) a stavěli se odmítavě k plánované justiční reformě.

Reforma mimo jiné upravuje práci justiční inspekce, která dohlíží na jednání soudců. Těm by například v případě špatného rozhodnutí nehrozilo stíhání.

Mění se také jmenování vedoucích prokurátorů. Zákon nově ruší právo prezidenta vetovat kandidáty na tyto funkce a z definice činnosti prokurátorů bylo vypuštěno slovo „nezávislá“. Novela zákona také zakazuje používat jako důkazy video či audionahrávky.

Sociálnědemokratická strana také předložila návrh změn v trestním kodexu, které by zrušily trestnost některých úplatkářských činů. Šlo přitom už o druhý takový pokus během jednoho roku, který by oslabil boj proti korupci.

Experti upozorňují, že strana má sama máslo na hlavě. V poslední době byla odsouzena nebo souzena za korupční jednání řada sociálnědemokratických politiků. Lídr strany například v roce 2016 dostal dvouletou podmínku za zmanipulování voleb. Kvůli tomu se po vítězství v prosincových volbách nemohl stát premiérem.

Reforma naráží na nesouhlas prezidenta i veřejnosti

Justiční reformu prosadili vládnoucí sociální demokraté spolu s menším koaličním partnerem, liberální stranou ALDE, když využily absolutní většiny v parlamentu. Z 329 členů Poslanecké sněmovny hlasovalo 179 zákonodárců pro, proti jich bylo 90.

Později změny schválil Senát, chybí ale podpis prezidenta Klause Iohannise. V reakci na krok parlamentu vyšly do ulic v Rumunsku tisíce lidí. Reformou se teď zabývá ústavní soud.

Tichý protest studentů práva v Bukurešti, v ruce drží kopii rumunské ústavy
Zdroj: ČTK/AP/Vadim Ghirda

Změny v justici se rumunská vláda snažila prosadit už dříve. Vládní nařízení, ke kterému nebyl nutný souhlas parlamentu, zbavovalo trestnosti některé trestné činy, včetně zneužití úřadu, které nezpůsobí větší finanční škodu než 200 000 lei (1,2 milionu korun).

Potřebu přijmout sporné nařízení vláda ospravedlňovala nutností ulevit přeplněným věznicím. Tehdy se v zemi konaly masové protesty.

Prezident Klaus Iohannis, který pochází z opozičního tábora, srpnový vládní návrh označil za útok proti právnímu státu. Vláda by „neměla překročit červenou čáru“. „Ovlivňovat nezávislost justice je nepřípustné,“ řekl ministrům. „Vládní koalice by neměla ignorovat vzkaz statisíců Rumunů, kteří nadále vycházejí do ulic, aby se postavili za existenci právního státu,“ uvedl s tím, že lidé si přejí prosperitu a respekt politiků.

Jeden ze zakladatelů nevládní organizace Inciativa Rumunsko Mihai Politeanu říká, že Rumunsko se pokouší o podřízení soudní moci a jde ve šlépějích Maďarska a Polska. S Varšavou loni Evropská komise kvůli reformě soudního systému zahájila proces, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU.

Evropská komise dění sleduje se znepokojením

Nezávislost justice je podle Evropské komise ohrožena i v Rumunsku. V hodnotící zprávě na konci loňského roku Komise uvedla, že justiční reforma v roce 2017 v zemi stagnovala.

„Poslední vývoj v Rumunsku sledujeme se znepokojením. Nezávislost rumunské justice a to, aby dokázala bojovat s korupcí, jsou úhelným kamenem silného Rumunska v rámci EU,“ uvedli předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker a její první místopředseda Frans Timmermans v prohlášení.

Letos v lednu Komise Rumuny varovala, aby neupouštěli od doporučení Bruselu. Uvedla, že finální podobu zákona o soudech, trestního zákoníku, zákona o střetu zájmů a protikorupčního zákona pečlivě prozkoumá a posoudí jejich dopad na nezávislost justice a boj s korupcí.

Protikorupční skupina Rady Evropy GRECO ve výroční zprávě nedávno uvedla, že Rumunsko loni udělalo jen malý pokrok v boji proti korupci ve státních institucích. „Oblastí zvláštního znepokojení GRECO zůstává legislativní proces, a to vzhledem k neustálým kontroverzím a obviňováním z nevhodných konzultací, nadměrného užívání urychleného řízení a nedostatku průhlednosti,“ píše se ve zprávě.

Bukurešť podle zprávy splnila jen dvě ze 13 doporučení, která protikorupční skupina Rumunsku dala před rokem. Patřilo mezi ně například zvýšení transparentnosti soudních řízení, zavedení přísných kritérií pro členy parlamentu, aby se zabránilo střetu zájmů, a vyjasnění podmínek imunity poslanců a senátorů před trestním stíháním.

Organizace Transparency International označuje Rumunsko za jednu z nejzkorumpovanějších zemí Evropské unie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
před 1 hhodinou

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 3 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 5 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 6 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 8 hhodinami
Načítání...