Bukurešť – Rumuni dnes v referendu rozhodnou, zda bude prezident Traian Basescu muset odejít z úřadu hlavy státu. Proces vedoucí k jeho zbavení moci zahájila středolevá vláda premiéra Victora Ponty, který prezidenta označil za úhlavního nepřítele. Sporný postup vyvolává obavy Evropské unie o osud právního státu a demokracie v nejchudší zemi evropské sedmadvacítky. Jedno referendum o svém odvolání už Basescu v roce 2007 přečkal. Volební průzkumy tentokrát naznačují, že 64 procent Rumunů s jeho odchodem souhlasí. Mnozí analytici ale kvůli spornému postupu vládních stran tvrdí, že v sázce není jen Basescův osud, ale především křehká rumunská demokracie.
Vztah Ponty, který je u moci od května, a středopravicového Baseska doprovází řada sporů. Levice již v minulosti pohrozila, že prezidenta sesadí. Parlament pro jeho odchod z funkce hlasoval počátkem července, vzápětí ústavní soud potvrdil, že proces sesazení byl v souladu s ústavou. Definitivní verdikt ale vynesou až voliči.
Pontův kabinet Baseska viní z toho, že závažným způsobem porušil ústavu, když si přidělil pravomoci vyhrazené premiérovi a zavedl úsporná opatření, která prý ochudila lid. Basescu obvinění odmítá a tvrdí, že neměl jinou možnost, jak zachránit zemi před krachem. Ponta také prohlásil, že Basescu odmítal s jeho vládou spolupracovat a blokoval všechny prosazené zákony, čímž práci parlamentu znehodnocoval.
Největší rumunská opoziční formace Demokratická liberální strana (PD-L), k níž má Basescu blízko, sází na to, že se referenda zúčastní méně než 50 procent oprávněných voličů. Pak bude neplatné a Basescu bude zřejmě moci v úřadu zůstat. Proto vzkázala svým stoupencům, aby k referendu nechodili.
S Pontou se tento měsíc v Bruselu sešli prezident EU Herman van Rompuy a předseda Evropské komise José Barroso a sdělili mu hluboké znepokojení nad děním v zemi. Evropská komise podle bruselských diplomatů dokonce nevylučuje, že by Rumunsku kvůli současnému politickému vývoji mohlo být pozastaveno členství v EU. Tento krok umožňuje v případě „závažného porušení“ demokratických hodnot článek sedm smlouvy o EU, který nebyl doposud nikdy uplatněn. Ostrý tón Bruselu kritizoval předseda rumunského senátu Crin Antonescu, který dočasně zastává funkci úřadující hlavy státu.
V Rumunsku je prezident volen přímo. Jeho pravomoci jsou rozsáhlejší, než jakými disponuje například jeho německý kolega, ale menší, než jaké má prezident Francie. Prezident má v rukou výkonnou moc, jmenuje premiéra a vládu. Je také vrchním velitelem ozbrojených sil a předsedou Rady obrany země, jejímiž členy jsou premiér, vybraní ministři a šéfové tajných služeb.
