Rozvod Londýna s Bruselem potrvá roky, vyřešit se musí stovky smluv

To, že si Britové v referendu odhlasovali brexit, neznamená, že země z Unie odejde ze dne na den. Pokud výsledek referenda potvrdí britský parlament, proces vyjednávání s Bruselem by měl trvat dva roky, během nichž bude třeba vyřešit odhadem 800 až 900 smluv. Brexit bude hlavním tématem pravidelného unijního summitu, který začne v úterý v Bruselu.

Unijní lídři chtějí jednat co nejdřív, dohoda má být vyvážená

Rozhovory o britském odchodu z Unie by měly začít co nejdříve, průtahy jen zbytečně prodlužují nejistotu, sdělili zástupci unijních institucí a nizozemského předsednictví. Jakákoli dohoda bude muset odrážet zájmy obou stran a bude muset být vyvážená, shodli se unijní představitelé.

Evropská komise (EK) před referendem oficiálně prohlašovala, že nemá přichystaný „Plán B“ pro případný britský odchod z EU. Podle lidí z Komise se ale připravují scénáře dalšího možného vývoje.

Unijní lídři v čele se šéfem EK Jeanem-Claudem Junckerem několikrát zdůrazňovali, že po vystoupení bude opětovný návrat Britů do EU prakticky vyloučený. Dohoda s britským premiérem o nejrůznějších výjimkách pro Brity bylo maximum, které Brusel může Londýnu nabídnout, konstatoval Juncker.

Výsledkům referenda se věnuje celý den speciální vysílání Studio Brexit - dotazy na hosty ve studiu můžete posílat na webu. Tématu se bude věnovat také interaktivní pořad Devadesátka od 20:00 na ČT24. Otázky můžete posílat prostřednictvím Facebooku: napsat je do aplikace Dotazy pro hosta – nebo Twitteru (k tweetu připojte hashtag ‪#‎hpct24). Můžete také posílat videodotazy přes aplikaci iReportér.

Merkelová: Co dál? Zbývající země se musí poradit společně

Podle německé kancléřky Angely Merkelové by o dopadech referenda měly jednat všechny unijní země společně. „Příští týden v úterý a ve středu máme Evropskou radu, na níž se společně poradíme. Celkově musí teď porady běžet pokud možno s 28 státy, případně s 27,“ řekla ve středu Merkelová.

Kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: HOW HWEE YOUNG/Reuters

Už v úterý by se měl mimořádně sejít europarlament a evropští lídři pravděpodobně co nejrychleji svolají mimořádný summit všech členů osmadvacítky. Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda je nyní třeba Unii obrodit.

„Dvacet sedm zemí by se mělo semknout a dohodnout se, jak by mělo vypadat společenství sjednocené Evropy, aby se tohle vícekrát neopakovalo. V Británii to nevzniklo v posledních měsících, bylo to systematické působení britských politiků, kteří staví Evropskou unii do pozice: tady jsme my a tam oni, místo toho, aby řekli: Unie je naše a budeme se podílet na tom, aby byla pro nás dobrá,“ konstatoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09 a STAN).

Proces odluky: Britům zatím zůstanou práva a povinnosti

Referendum není samo o sobě závazné, výsledek musí potvrdit britský parlament. Lisabonská smlouva (článek 50) stanovuje, že země, která se rozhodne vystoupit, pak oznámí svůj záměr Evropské radě.

EU následně uzavře s touto zemí dohodu o podmínkách jejího vystoupení. Tu pak musí odsouhlasit Rada EU kvalifikovanou většinou po souhlasu Evropského parlamentu

Proces vyjednávání podmínek nových vztahů má trvat asi dva roky. Termín ale může být prodloužen, pokud s tím budou souhlasit všechny členské státy. Šéf Evropské rady Donald Tusk už dříve uvedl, že by proces mohl trvat až sedm let.

Jednání povede pověřené grémium, patrně Evropská komise. Vyřešit se bude muset odhadem 800 až 900 smluv, řada finančních dohod ohledně britského příspěvku do EU, ale také o penězích z kohezních fondů, které by Britové během přechodné doby čerpali, uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD).

Vyjednávací pozice Británie je v příštích letech nejasná

Nutné je také vyřešit otázky, jak bude Británie vyjednávat v přechodném období na ministerských radách nebo vrcholných schůzkách EU, co se stane s britským předsednictvím v roce 2017, případně co bude s britskými europoslanci či zaměstnanci unijního aparátu.

Brity přitom nejvíc zajímá další přístup země na jednotný trh. Už nyní nejsou součástí Schengenu a eurozóny, o nich tedy naopak mluvit nutné nebude. „Nabízí se jako příklad Švýcarsko nebo Norsko. Může být zachován volný pohyb některého zboží, služeb, kapitálu a plateb. To, co bylo Britům nejvíc trnem v oku, což znamená volný pohyb osob a pracovníků, ale bude do nějaké míry modifikováno,“ podotkl profesor evropského práva Michal Tomášek.

Británie zřejmě pozastaví platnost některých unijních zákonů, které se euroskeptikům nelíbí - a později řadu norem zruší.

Evropský parlament
Zdroj: ISIFA

Evropské společenství opustilo Alžírsko nebo Grónsko

Evropskou unii jako takovou zatím žádný stát neopustil, z Evropského společenství (ES), tedy předchůdce EU, ale několik zemí odešlo. Jako první tak učinilo v roce 1962 Alžírsko, které tehdy získalo nezávislost na Francii.

V roce 1985 vystoupilo z ES Grónsko poté, co si to voliči odhlasovali v referendu. Ostrov se stal členem ES jako součást Dánska v lednu 1973, ale v roce 1979 získal vnitřní samosprávu. Rovněž v roce 1985 se souostroví Saint-Pierre a Miquelon z členského území EU stalo přidruženým zámořským územím jako zámořské společenství Francie.

V roce 2012 využil ostrov Svatého Bartoloměje, francouzské zámořské území v Karibském moři, jako první pravidla nově definovaného v Lisabonské smlouvě, jež zámořským departmentům možnost vystoupení z EU administrativně usnadňuje; ostrov se tak stal přidruženým územím EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...