Rozvod Londýna s Bruselem potrvá roky, vyřešit se musí stovky smluv

To, že si Britové v referendu odhlasovali brexit, neznamená, že země z Unie odejde ze dne na den. Pokud výsledek referenda potvrdí britský parlament, proces vyjednávání s Bruselem by měl trvat dva roky, během nichž bude třeba vyřešit odhadem 800 až 900 smluv. Brexit bude hlavním tématem pravidelného unijního summitu, který začne v úterý v Bruselu.

Unijní lídři chtějí jednat co nejdřív, dohoda má být vyvážená

Rozhovory o britském odchodu z Unie by měly začít co nejdříve, průtahy jen zbytečně prodlužují nejistotu, sdělili zástupci unijních institucí a nizozemského předsednictví. Jakákoli dohoda bude muset odrážet zájmy obou stran a bude muset být vyvážená, shodli se unijní představitelé.

Evropská komise (EK) před referendem oficiálně prohlašovala, že nemá přichystaný „Plán B“ pro případný britský odchod z EU. Podle lidí z Komise se ale připravují scénáře dalšího možného vývoje.

Unijní lídři v čele se šéfem EK Jeanem-Claudem Junckerem několikrát zdůrazňovali, že po vystoupení bude opětovný návrat Britů do EU prakticky vyloučený. Dohoda s britským premiérem o nejrůznějších výjimkách pro Brity bylo maximum, které Brusel může Londýnu nabídnout, konstatoval Juncker.

Výsledkům referenda se věnuje celý den speciální vysílání Studio Brexit - dotazy na hosty ve studiu můžete posílat na webu. Tématu se bude věnovat také interaktivní pořad Devadesátka od 20:00 na ČT24. Otázky můžete posílat prostřednictvím Facebooku: napsat je do aplikace Dotazy pro hosta – nebo Twitteru (k tweetu připojte hashtag ‪#‎hpct24). Můžete také posílat videodotazy přes aplikaci iReportér.

Merkelová: Co dál? Zbývající země se musí poradit společně

Podle německé kancléřky Angely Merkelové by o dopadech referenda měly jednat všechny unijní země společně. „Příští týden v úterý a ve středu máme Evropskou radu, na níž se společně poradíme. Celkově musí teď porady běžet pokud možno s 28 státy, případně s 27,“ řekla ve středu Merkelová.

Kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: HOW HWEE YOUNG/Reuters

Už v úterý by se měl mimořádně sejít europarlament a evropští lídři pravděpodobně co nejrychleji svolají mimořádný summit všech členů osmadvacítky. Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda je nyní třeba Unii obrodit.

„Dvacet sedm zemí by se mělo semknout a dohodnout se, jak by mělo vypadat společenství sjednocené Evropy, aby se tohle vícekrát neopakovalo. V Británii to nevzniklo v posledních měsících, bylo to systematické působení britských politiků, kteří staví Evropskou unii do pozice: tady jsme my a tam oni, místo toho, aby řekli: Unie je naše a budeme se podílet na tom, aby byla pro nás dobrá,“ konstatoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09 a STAN).

Proces odluky: Britům zatím zůstanou práva a povinnosti

Referendum není samo o sobě závazné, výsledek musí potvrdit britský parlament. Lisabonská smlouva (článek 50) stanovuje, že země, která se rozhodne vystoupit, pak oznámí svůj záměr Evropské radě.

EU následně uzavře s touto zemí dohodu o podmínkách jejího vystoupení. Tu pak musí odsouhlasit Rada EU kvalifikovanou většinou po souhlasu Evropského parlamentu

Proces vyjednávání podmínek nových vztahů má trvat asi dva roky. Termín ale může být prodloužen, pokud s tím budou souhlasit všechny členské státy. Šéf Evropské rady Donald Tusk už dříve uvedl, že by proces mohl trvat až sedm let.

Jednání povede pověřené grémium, patrně Evropská komise. Vyřešit se bude muset odhadem 800 až 900 smluv, řada finančních dohod ohledně britského příspěvku do EU, ale také o penězích z kohezních fondů, které by Britové během přechodné doby čerpali, uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD).

Vyjednávací pozice Británie je v příštích letech nejasná

Nutné je také vyřešit otázky, jak bude Británie vyjednávat v přechodném období na ministerských radách nebo vrcholných schůzkách EU, co se stane s britským předsednictvím v roce 2017, případně co bude s britskými europoslanci či zaměstnanci unijního aparátu.

Brity přitom nejvíc zajímá další přístup země na jednotný trh. Už nyní nejsou součástí Schengenu a eurozóny, o nich tedy naopak mluvit nutné nebude. „Nabízí se jako příklad Švýcarsko nebo Norsko. Může být zachován volný pohyb některého zboží, služeb, kapitálu a plateb. To, co bylo Britům nejvíc trnem v oku, což znamená volný pohyb osob a pracovníků, ale bude do nějaké míry modifikováno,“ podotkl profesor evropského práva Michal Tomášek.

Británie zřejmě pozastaví platnost některých unijních zákonů, které se euroskeptikům nelíbí - a později řadu norem zruší.

Evropský parlament
Zdroj: ISIFA

Evropské společenství opustilo Alžírsko nebo Grónsko

Evropskou unii jako takovou zatím žádný stát neopustil, z Evropského společenství (ES), tedy předchůdce EU, ale několik zemí odešlo. Jako první tak učinilo v roce 1962 Alžírsko, které tehdy získalo nezávislost na Francii.

V roce 1985 vystoupilo z ES Grónsko poté, co si to voliči odhlasovali v referendu. Ostrov se stal členem ES jako součást Dánska v lednu 1973, ale v roce 1979 získal vnitřní samosprávu. Rovněž v roce 1985 se souostroví Saint-Pierre a Miquelon z členského území EU stalo přidruženým zámořským územím jako zámořské společenství Francie.

V roce 2012 využil ostrov Svatého Bartoloměje, francouzské zámořské území v Karibském moři, jako první pravidla nově definovaného v Lisabonské smlouvě, jež zámořským departmentům možnost vystoupení z EU administrativně usnadňuje; ostrov se tak stal přidruženým územím EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jiné zájmy i vojenské systémy. „Muslimské NATO“ čelí výzvám

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.
před 25 mminutami

AFP: V USA sílí hněv kvůli rozsáhlé síti kamer pro snímání poznávacích značek

Americký technologický start-up Flock během několika let rozmístil po Spojených státech více než sto tisíc kamer snímajících poznávací značky. Rozsáhlá síť vyvolává odpor části veřejnosti, která se obává narušování soukromí. Někteří odpůrci kamery dokonce systematicky poškozují, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení v Kolumbii způsobilo škody za 30 miliard pesos, řekl prezident

Předběžné ekonomické ztráty způsobené ničivým zemětřesením, které minulý týden zasáhlo západ Kolumbie, dosahují 30 bilionů pesos (zhruba 200 miliard korun). Oznámil to kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, podle něhož si katastrofa vyžádala 289 mrtvých. Kolumbijský ústav soudního lékařství však eviduje těla 304 obětí.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 7 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 10 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 13 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.