Romové míří do Kanady, česká vláda se obává znovuzavedení víz

Toronto - Česká vláda se bojí, aby Kanada nezavedla pro Čechy víza, jak to udělala už před jedenácti lety. Opět totiž roste počet Romů z Česka, kteří v zemi žádají o azyl. Vláda se je snaží přesvědčit, aby do Kanady nejezdili. Společným argumentem české i kanadské strany je, že ještě žádný ze žadatelů, kteří do Kanady odjeli po listopadu loňského roku, kdy byla víza zrušena, azyl nedostal. Podle informací ČT ale azyl v Kanadě už od té doby získalo téměř dvacet Romů z České republiky.

Klíčovou roli ve hře o víza hraje Kanadský výbor pro přistěhovalce a uprchlíky. Ten rozhoduje, který z žadatelů o azyl jej získá. Jeho úředníci přitom jednají zcela nezávisle na vládě. Ministerstvo pro přistěhovalectví naopak tvrdí, že čeští Romové z takzvané druhé vlny ještě žádný azyl nedostali. ČT ovšem našla mladíka, který potvrzení již obdržel: „Já jsem tady v Kanadě půl roku, po čtyřech měsících jsem měl soud a ten mi dopadl dobře, takže jsem dostal papíry.“

Torontský advokát Max Berger, který české Romy často zastupuje, navíc potvrdil, že od počátku roku dostalo v Kanadě azyl již sedmnáct z nich. Tvrzení české vlády, že Romové zneužívají žádosti, odmítá: „Například z Mexika k nám přijíždí daleko víc žadatelů, ale velkou část z nich odmítáme. Naproti tomu čeští Romové na azyl většinou nárok mají, o nějakém zneužívání nemůže být řeč.“

Berger podobně odráží argument, že nárok na azyl má jen ten, kdo je doma ohrožen na zdraví nebo na životě: „Může jít například o diskriminaci v zaměstnání nebo slabou ochranu ze strany policie.“

„Kanada přijímá nejen uprchlíky perzekuované kvůli politickým názorům, ale i kvůli rase, sexuální orientaci, pohlaví,“ uvedla imigrační reportérka deníku Toronto Star Lesley Ciarula Taylorová.

Podle analytiků se Praha zavedení víz prozatím bát nemusí. Současná vlna emigrace je daleko menší, než před jedenácti lety. Do Kanady také jezdí stále víc českých turistů a podnikatelů, kteří tu nechávají nemalé peníze.

Přesto chtějí čeští ministři přiliv Romů do Kanady omezit. Nabízí se například možnost uzavření takzvané smlouvy o zemi bezpečného původu, která by Čechům téměř znemožnila žádat v Kanadě o azyl. Všem je ale jasné, že tento krok by romskou otázku nevyřešil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 18 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...