Rezoluce ohledně genocidy Arménů? Němci jsou pokrytci, zní z Namibie

Nejen z Turecka se v posledních dnech ozývá kritika rezoluce, v níž německý Spolkový sněm před týdnem označil masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Slova o pokrytectví do Německa míří také z jihoafrické Namibie. V bývalé kolonii totiž vojáci německého císařství na počátku 20. století vyvraždili až sto tisíc příslušníků místních kmenů. Za genocidu to ale Německo dosud oficiálně neoznačilo.

„Je zajímavé, že se Němci tak aktivně zasazují o arménskou otázku, zatímco své vlastní záležitosti zametají pod koberec,“ řekla listu Die Welt Esther Muinjangueová, předsedkyně sdružení OGC, které se zasazuje o uznání vraždění příslušníků kmene Hererů za genocidu.

Od roku 1904 docházelo v Německé jihozápadní Africe k cílenému zabíjení příslušníků kmene Hererů a Namů. Do roku 1908 jich zahynulo podle různých odhadů 75 tisíc až 100 tisíc. Historici se ovšem nedokážou shodnout na tom, kolik z nich podlehlo tehdy běžným nemocem.

Události v bývalé kolonii předseda německého parlamentu Norbert Lammert loni označil za genocidu, samotný Spolkový sněm tak ale oficiálně nikdy neučinil. Od roku 1990 Německo Namibii poskytlo rozvojovou pomoc ve výši 800 milionů eur (21,6 miliardy Kč). V diplomatických kruzích se tyto platby považují za neoficiální formu odškodnění. 

Pobouření u Hererů nyní vyvolal především fakt, že Německo podle nich při jednání s Namibií uznání masakrů jako genocidy odmítá s tím, že se události staly dávno před přijetím konvence OSN o genocidě v roce 1948. „Genocida Arménů se udála jen sedm let po genocidě Hererů, a v jejím případě hovoří Němci najednou o genocidě,“ řekla Muinjangueová. „Kde je rozdíl? Hererové jsou černí a Němci si myslí, že nemusí brát černochy vážně. To je pro mě jediné vysvětlení,“ dodala.

Schválení rezoluce o genocidě Arménů vyvolalo minulý týden ostré reakce především v Turecku. Ankara odvolala z Berlína svého velvyslance a připravuje podle mluvčího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana „protiopatření“.

Erdogan: Německo je poslední, kdo by měl rozhodovat, co je genocida

Sám prezident Erdogan slovně napadl jedenáct německých poslanců tureckého původu. Podle něj by si měli udělat krevní testy, zda jsou vůbec Turky. Vedle útoku na německé poslance s tureckými kořeny kritizoval Erdogan i Německo samotné, neboť je podle něj tou poslední zemí, která může rozhodovat o tom, co je genocida. „Německo by se nejdřív mělo zodpovídat za holocaust a za zabití víc než stovky tisíc Namibijců,“ nechal se slyšet turecký prezident.

Německá kancléřka Angela Merkelová útoky z Turecka označila za „nepochopitelné“ a Erdoganovy výroky ostře odsoudil i předseda parlamentu Norbert Lammert.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 33 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 36 mminutami

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 48 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 5 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 15 hhodinami
Načítání...