Rezoluce ohledně genocidy Arménů? Němci jsou pokrytci, zní z Namibie

Nejen z Turecka se v posledních dnech ozývá kritika rezoluce, v níž německý Spolkový sněm před týdnem označil masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Slova o pokrytectví do Německa míří také z jihoafrické Namibie. V bývalé kolonii totiž vojáci německého císařství na počátku 20. století vyvraždili až sto tisíc příslušníků místních kmenů. Za genocidu to ale Německo dosud oficiálně neoznačilo.

„Je zajímavé, že se Němci tak aktivně zasazují o arménskou otázku, zatímco své vlastní záležitosti zametají pod koberec,“ řekla listu Die Welt Esther Muinjangueová, předsedkyně sdružení OGC, které se zasazuje o uznání vraždění příslušníků kmene Hererů za genocidu.

Od roku 1904 docházelo v Německé jihozápadní Africe k cílenému zabíjení příslušníků kmene Hererů a Namů. Do roku 1908 jich zahynulo podle různých odhadů 75 tisíc až 100 tisíc. Historici se ovšem nedokážou shodnout na tom, kolik z nich podlehlo tehdy běžným nemocem.

Události v bývalé kolonii předseda německého parlamentu Norbert Lammert loni označil za genocidu, samotný Spolkový sněm tak ale oficiálně nikdy neučinil. Od roku 1990 Německo Namibii poskytlo rozvojovou pomoc ve výši 800 milionů eur (21,6 miliardy Kč). V diplomatických kruzích se tyto platby považují za neoficiální formu odškodnění. 

Pobouření u Hererů nyní vyvolal především fakt, že Německo podle nich při jednání s Namibií uznání masakrů jako genocidy odmítá s tím, že se události staly dávno před přijetím konvence OSN o genocidě v roce 1948. „Genocida Arménů se udála jen sedm let po genocidě Hererů, a v jejím případě hovoří Němci najednou o genocidě,“ řekla Muinjangueová. „Kde je rozdíl? Hererové jsou černí a Němci si myslí, že nemusí brát černochy vážně. To je pro mě jediné vysvětlení,“ dodala.

Schválení rezoluce o genocidě Arménů vyvolalo minulý týden ostré reakce především v Turecku. Ankara odvolala z Berlína svého velvyslance a připravuje podle mluvčího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana „protiopatření“.

Erdogan: Německo je poslední, kdo by měl rozhodovat, co je genocida

Sám prezident Erdogan slovně napadl jedenáct německých poslanců tureckého původu. Podle něj by si měli udělat krevní testy, zda jsou vůbec Turky. Vedle útoku na německé poslance s tureckými kořeny kritizoval Erdogan i Německo samotné, neboť je podle něj tou poslední zemí, která může rozhodovat o tom, co je genocida. „Německo by se nejdřív mělo zodpovídat za holocaust a za zabití víc než stovky tisíc Namibijců,“ nechal se slyšet turecký prezident.

Německá kancléřka Angela Merkelová útoky z Turecka označila za „nepochopitelné“ a Erdoganovy výroky ostře odsoudil i předseda parlamentu Norbert Lammert.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 4 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 20 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 29 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 48 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...