Rezoluce ohledně genocidy Arménů? Němci jsou pokrytci, zní z Namibie

Nejen z Turecka se v posledních dnech ozývá kritika rezoluce, v níž německý Spolkový sněm před týdnem označil masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Slova o pokrytectví do Německa míří také z jihoafrické Namibie. V bývalé kolonii totiž vojáci německého císařství na počátku 20. století vyvraždili až sto tisíc příslušníků místních kmenů. Za genocidu to ale Německo dosud oficiálně neoznačilo.

„Je zajímavé, že se Němci tak aktivně zasazují o arménskou otázku, zatímco své vlastní záležitosti zametají pod koberec,“ řekla listu Die Welt Esther Muinjangueová, předsedkyně sdružení OGC, které se zasazuje o uznání vraždění příslušníků kmene Hererů za genocidu.

Od roku 1904 docházelo v Německé jihozápadní Africe k cílenému zabíjení příslušníků kmene Hererů a Namů. Do roku 1908 jich zahynulo podle různých odhadů 75 tisíc až 100 tisíc. Historici se ovšem nedokážou shodnout na tom, kolik z nich podlehlo tehdy běžným nemocem.

Události v bývalé kolonii předseda německého parlamentu Norbert Lammert loni označil za genocidu, samotný Spolkový sněm tak ale oficiálně nikdy neučinil. Od roku 1990 Německo Namibii poskytlo rozvojovou pomoc ve výši 800 milionů eur (21,6 miliardy Kč). V diplomatických kruzích se tyto platby považují za neoficiální formu odškodnění. 

Pobouření u Hererů nyní vyvolal především fakt, že Německo podle nich při jednání s Namibií uznání masakrů jako genocidy odmítá s tím, že se události staly dávno před přijetím konvence OSN o genocidě v roce 1948. „Genocida Arménů se udála jen sedm let po genocidě Hererů, a v jejím případě hovoří Němci najednou o genocidě,“ řekla Muinjangueová. „Kde je rozdíl? Hererové jsou černí a Němci si myslí, že nemusí brát černochy vážně. To je pro mě jediné vysvětlení,“ dodala.

Schválení rezoluce o genocidě Arménů vyvolalo minulý týden ostré reakce především v Turecku. Ankara odvolala z Berlína svého velvyslance a připravuje podle mluvčího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana „protiopatření“.

Erdogan: Německo je poslední, kdo by měl rozhodovat, co je genocida

Sám prezident Erdogan slovně napadl jedenáct německých poslanců tureckého původu. Podle něj by si měli udělat krevní testy, zda jsou vůbec Turky. Vedle útoku na německé poslance s tureckými kořeny kritizoval Erdogan i Německo samotné, neboť je podle něj tou poslední zemí, která může rozhodovat o tom, co je genocida. „Německo by se nejdřív mělo zodpovídat za holocaust a za zabití víc než stovky tisíc Namibijců,“ nechal se slyšet turecký prezident.

Německá kancléřka Angela Merkelová útoky z Turecka označila za „nepochopitelné“ a Erdoganovy výroky ostře odsoudil i předseda parlamentu Norbert Lammert.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 1 hhodinou

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 7 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...