Napětí mezi Ankarou a Berlínem kvůli německé rezoluci o uznání genocidy Arménů Turky dál roste. Šéf německých Zelených, který rezoluci inicioval, uvedl, že mu kdosi vyhrožuje smrtí. Turecký prezident zase prohlásil, že němečtí zákonodárci tureckého původu by měli absolvovat krevní testy, jestli jsou skutečně Turci. Ankara chce proti rezoluci přijmout opatření, detaily ale neuvedla.
Berlín s Ankarou se přou o genocidu v Arménii, tvůrci rezoluce vyhrožují smrtí
Turecko chystá kvůli německé rezoluci o genocidě Arménů odvetu (zdroj: ČT24)
- Jerevan tvrdí, že Turci při rozpadu Osmanské říše během první světové války povraždili asi 1,5 milionu Arménů. Ankara odmítá přiznat, že by šlo o tak vysoké číslo a nechce slyšet výraz „genocida“.
Turci po schválení rezoluce minulý týden odvolali z Německa svého velvyslance. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu zdůraznil, že v této otázce „nelze mlčet“. Žádný konkrétní krok, který by Ankara mohla učinit, ale neupřesnil.
Němečtí poslanci odsouhlasili rezoluci o genocidě v Arménii
Starosta Ankary zveřejnil jména a fotografie německých poslanců tureckého původu na Twitteru a připsal k tomu slova „bodli nás do zad“.
„Někteří z nich říkají, že jsou Turci,“ řekl prezident Erdogan. „Co je to prosím vás za Turky,“ dodal s tím, že by si poslanci měli nechat udělat krevní testy. Ostře zaútočil také na Německo, které je podle něj „tou poslední zemí, která by měla hlasovat o takzvané genocidě“.
Nejprve by se měl Berlín zodpovídat z likvidace více než sta tisíc příslušníků kmene Hererů na území dnešní Namibie během své koloniální vlády, podotkl turecký prezident.
Německou kancléřku Angelu Merkelovou Erdoganova slova udivila. „Obvinění a výroky, které nyní činí turecká strana, považuji za nepochopitelné,“ citovala kancléřku agentura DPA. „Poslanci německého parlamentu jsou bez výjimky svobodně volenými zákonodárci,“ dodala.
Erdogan: Němci podporují kurdské teroristy
Německé povstalce tureckého původu navíc prezident Erdogan obvinil z podpory Kurdské strany pracujících (PKK), která je v Turecku zakázána a turecká armáda proti jejím stoupencům bojuje na jihovýchodě země.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Jedním z hlavních iniciátorů rezoluce je předseda německé strany Zelených Cem Özdemir, jehož rodiče se do Německa přestěhovali v 60. letech právě z Turecka. Erdogana
označil za „mudrlanta“.
Özdemir čelí výhrůžkám smrtí, o jeho bezpečí se nyní stará policie. „Bohužel je tu i turecká Pegida,“ prohlásil šéf Zelených s odkazem na německé nacionalistické protiimigrační a protiislamistické hnutí.
Podle německých médií reagovala řada tureckých nacionalistů na kritický tweet starosty Ankary. Jeden z Özdemirových kolegů ze strany - Ozcan Mutlu - vyjádřil obavy, že by si příspěvku mohli všimnout „nějací šílení lidé, kteří to budou brát jako rozkaz shora“.
Někteří z tureckých nacionalistů, kteří přišli protestovat před Bundestag, používali hesla turecké teroristické organizace Šedí vlci, kteří napadali a vraždili levicové aktivisty a Kurdy.
- Masakr Arménů za první světové války považuje za genocidu více než 20 zemí. Jsou to například Řecko, Francie, Rusko, Slovensko a také Německo, kde existuje silná turecká komunita.
- Mnozí historici uvádějí, že o život přišlo na 1,5 milionu Arménů. Události jsou označovány za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století.
- Turecko sice uznává, že při vojenských operacích tehdy zahynulo až půl milionu Arménů, ale tvrdí, že šlo o výsledek chaosu vyvolaného boji.
- Jednalo se prý o deportace z frontových oblastí, a pokud došlo k úmrtím, byl to důsledek válečných útrap a jednotlivých excesů.
- Podle Ankary také Arméni Turky provokovali tím, že sami vraždili turecké obyvatelstvo a zrazovali svůj stát spoluprací s ruskými vojsky, jež byla válečným nepřítelem osmanské říše.
- Turecko čelí v posledních letech evropské kritice, výzvu k formálnímu uznání genocidy obdrželo už i od Evropského parlamentu.