Berlín s Ankarou se přou o genocidu v Arménii, tvůrci rezoluce vyhrožují smrtí

3 minuty
Turecko chystá kvůli německé rezoluci o genocidě Arménů odvetu
Zdroj: ČT24

Napětí mezi Ankarou a Berlínem kvůli německé rezoluci o uznání genocidy Arménů Turky dál roste. Šéf německých Zelených, který rezoluci inicioval, uvedl, že mu kdosi vyhrožuje smrtí. Turecký prezident zase prohlásil, že němečtí zákonodárci tureckého původu by měli absolvovat krevní testy, jestli jsou skutečně Turci. Ankara chce proti rezoluci přijmout opatření, detaily ale neuvedla.

  • Jerevan tvrdí, že Turci při rozpadu Osmanské říše během první světové války povraždili asi 1,5 milionu Arménů. Ankara odmítá přiznat, že by šlo o tak vysoké číslo a nechce slyšet výraz „genocida“.

Turci po schválení rezoluce minulý týden odvolali z Německa svého velvyslance. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu zdůraznil, že v této otázce „nelze mlčet“. Žádný konkrétní krok, který by Ankara mohla učinit, ale neupřesnil.

Němečtí poslanci odsouhlasili rezoluci o genocidě v Arménii
Zdroj: Reuters/Stringer

Starosta Ankary zveřejnil jména a fotografie německých poslanců tureckého původu na Twitteru a připsal k tomu slova „bodli nás do zad“.

„Někteří z nich říkají, že jsou Turci,“ řekl prezident Erdogan. „Co je to prosím vás za Turky,“ dodal s tím, že by si poslanci měli nechat udělat krevní testy. Ostře zaútočil také na Německo, které je podle něj „tou poslední zemí, která by měla hlasovat o takzvané genocidě“. 

Nejprve by se měl Berlín zodpovídat z likvidace více než sta tisíc příslušníků kmene Hererů na území dnešní Namibie během své koloniální vlády, podotkl turecký prezident.

Německou kancléřku Angelu Merkelovou Erdoganova slova udivila. „Obvinění a výroky, které nyní činí turecká strana, považuji za nepochopitelné,“ citovala kancléřku agentura DPA. „Poslanci německého parlamentu jsou bez výjimky svobodně volenými zákonodárci,“ dodala.

Erdogan: Němci podporují kurdské teroristy

Německé povstalce tureckého původu navíc prezident Erdogan obvinil z podpory Kurdské strany pracujících (PKK), která je v Turecku zakázána a turecká armáda proti jejím stoupencům bojuje na jihovýchodě země.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: Kayhan Ozer/Presidential Palace/Reuters

Jedním z hlavních iniciátorů rezoluce je předseda německé strany Zelených Cem Özdemir, jehož rodiče se do Německa přestěhovali v 60. letech právě z Turecka. Erdogana
označil za „mudrlanta“.

Özdemir čelí výhrůžkám smrtí, o jeho bezpečí se nyní stará policie. „Bohužel je tu i turecká Pegida,“ prohlásil šéf Zelených s odkazem na německé nacionalistické protiimigrační a protiislamistické hnutí.

Podle německých médií reagovala řada tureckých nacionalistů na kritický tweet starosty Ankary. Jeden z Özdemirových kolegů ze strany - Ozcan Mutlu - vyjádřil obavy, že by si příspěvku mohli všimnout „nějací šílení lidé, kteří to budou brát jako rozkaz shora“.

Někteří z tureckých nacionalistů, kteří přišli protestovat před Bundestag, používali hesla turecké teroristické organizace Šedí vlci, kteří napadali a vraždili levicové aktivisty a Kurdy.

  • Masakr Arménů za první světové války považuje za genocidu více než 20 zemí. Jsou to například Řecko, Francie, Rusko, Slovensko a také Německo, kde existuje silná turecká komunita.
  • Mnozí historici uvádějí, že o život přišlo na 1,5 milionu Arménů. Události jsou označovány za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století.
  • Turecko sice uznává, že při vojenských operacích tehdy zahynulo až půl milionu Arménů, ale tvrdí, že šlo o výsledek chaosu vyvolaného boji.
  • Jednalo se prý o deportace z frontových oblastí, a pokud došlo k úmrtím, byl to důsledek válečných útrap a jednotlivých excesů.
  • Podle Ankary také Arméni Turky provokovali tím, že sami vraždili turecké obyvatelstvo a zrazovali svůj stát spoluprací s ruskými vojsky, jež byla válečným nepřítelem osmanské říše.
  • Turecko čelí v posledních letech evropské kritice, výzvu k formálnímu uznání genocidy obdrželo už i od Evropského parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 mminutou

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 4 hhodinami
Načítání...