Berlín s Ankarou se přou o genocidu v Arménii, tvůrci rezoluce vyhrožují smrtí

3 minuty
Turecko chystá kvůli německé rezoluci o genocidě Arménů odvetu
Zdroj: ČT24

Napětí mezi Ankarou a Berlínem kvůli německé rezoluci o uznání genocidy Arménů Turky dál roste. Šéf německých Zelených, který rezoluci inicioval, uvedl, že mu kdosi vyhrožuje smrtí. Turecký prezident zase prohlásil, že němečtí zákonodárci tureckého původu by měli absolvovat krevní testy, jestli jsou skutečně Turci. Ankara chce proti rezoluci přijmout opatření, detaily ale neuvedla.

  • Jerevan tvrdí, že Turci při rozpadu Osmanské říše během první světové války povraždili asi 1,5 milionu Arménů. Ankara odmítá přiznat, že by šlo o tak vysoké číslo a nechce slyšet výraz „genocida“.

Turci po schválení rezoluce minulý týden odvolali z Německa svého velvyslance. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu zdůraznil, že v této otázce „nelze mlčet“. Žádný konkrétní krok, který by Ankara mohla učinit, ale neupřesnil.

Němečtí poslanci odsouhlasili rezoluci o genocidě v Arménii
Zdroj: Reuters/Stringer

Starosta Ankary zveřejnil jména a fotografie německých poslanců tureckého původu na Twitteru a připsal k tomu slova „bodli nás do zad“.

„Někteří z nich říkají, že jsou Turci,“ řekl prezident Erdogan. „Co je to prosím vás za Turky,“ dodal s tím, že by si poslanci měli nechat udělat krevní testy. Ostře zaútočil také na Německo, které je podle něj „tou poslední zemí, která by měla hlasovat o takzvané genocidě“. 

Nejprve by se měl Berlín zodpovídat z likvidace více než sta tisíc příslušníků kmene Hererů na území dnešní Namibie během své koloniální vlády, podotkl turecký prezident.

Německou kancléřku Angelu Merkelovou Erdoganova slova udivila. „Obvinění a výroky, které nyní činí turecká strana, považuji za nepochopitelné,“ citovala kancléřku agentura DPA. „Poslanci německého parlamentu jsou bez výjimky svobodně volenými zákonodárci,“ dodala.

Erdogan: Němci podporují kurdské teroristy

Německé povstalce tureckého původu navíc prezident Erdogan obvinil z podpory Kurdské strany pracujících (PKK), která je v Turecku zakázána a turecká armáda proti jejím stoupencům bojuje na jihovýchodě země.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: Kayhan Ozer/Presidential Palace/Reuters

Jedním z hlavních iniciátorů rezoluce je předseda německé strany Zelených Cem Özdemir, jehož rodiče se do Německa přestěhovali v 60. letech právě z Turecka. Erdogana
označil za „mudrlanta“.

Özdemir čelí výhrůžkám smrtí, o jeho bezpečí se nyní stará policie. „Bohužel je tu i turecká Pegida,“ prohlásil šéf Zelených s odkazem na německé nacionalistické protiimigrační a protiislamistické hnutí.

Podle německých médií reagovala řada tureckých nacionalistů na kritický tweet starosty Ankary. Jeden z Özdemirových kolegů ze strany - Ozcan Mutlu - vyjádřil obavy, že by si příspěvku mohli všimnout „nějací šílení lidé, kteří to budou brát jako rozkaz shora“.

Někteří z tureckých nacionalistů, kteří přišli protestovat před Bundestag, používali hesla turecké teroristické organizace Šedí vlci, kteří napadali a vraždili levicové aktivisty a Kurdy.

  • Masakr Arménů za první světové války považuje za genocidu více než 20 zemí. Jsou to například Řecko, Francie, Rusko, Slovensko a také Německo, kde existuje silná turecká komunita.
  • Mnozí historici uvádějí, že o život přišlo na 1,5 milionu Arménů. Události jsou označovány za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století.
  • Turecko sice uznává, že při vojenských operacích tehdy zahynulo až půl milionu Arménů, ale tvrdí, že šlo o výsledek chaosu vyvolaného boji.
  • Jednalo se prý o deportace z frontových oblastí, a pokud došlo k úmrtím, byl to důsledek válečných útrap a jednotlivých excesů.
  • Podle Ankary také Arméni Turky provokovali tím, že sami vraždili turecké obyvatelstvo a zrazovali svůj stát spoluprací s ruskými vojsky, jež byla válečným nepřítelem osmanské říše.
  • Turecko čelí v posledních letech evropské kritice, výzvu k formálnímu uznání genocidy obdrželo už i od Evropského parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Pásmo Gazy

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) uvedl, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení tohoto orgánu, jemuž Trump hodlá předsedat a který má dohlížet na dodržování jeho mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle prezidenta oznámeno v blízké době.
před 47 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 2 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 8 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami
Načítání...