York (Británie) - Vedení anglikánské církve dnes drtivou většinou schválilo biskupské svěcení žen v Anglii. S konečnou platností o tom rozhodli v hlasování delegáti generálního synodu církve. Schválení předcházela téměř pětihodinová debata. Tento historický krok tamní anglikány silně rozděluje a někteří dokonce hodlají církev opustit.
První biskupkou anglikánské církve v Británii by se mohla stát Rose Hudson-Wilkinová. „Vždy říkám, že věřím v zázraky. A zázrakem nemyslím něco, co jen tak spadlo z nebe. Církev se otázkou toho umožnit ženám zapojit se do jejího vedení zabývá už dlouhá léta,“ říká Rose.
Rodačka z Jamajky je velkou bojovnicí za změnu úlohy žen v rámci anglikánské církve. A nebojí se ji otevřeně kritizovat - za odpor vůči sňatkům homosexuálů nebo rigidní postupy. „Přichází čas, kdy si musíme uvědomit, co církvi nebo světu chybí. Jsou to nadání a schopnosti, které přinášejí ženy,“ dodává kněží.
Může být žena otcem?
Jenže role žen má podle odpůrců své meze. Ta nejhlasitější kritička je možná trochu překvapivě také žena. Chce, aby církev striktně následovala bibli. „Kanonické právo bude říkat, že ženy biskupky jsou otcové. To změnit nemůžeme a pro mě je moc obtížné to přijmout. Rose, můžete být mnoho věcí, ale otcem podle mě ne,“ vzkazuje nastávající biskupce Susie Leafeová.
Před dvěma lety jí dal synod za pravdu. Ženy biskupky těsně odmítl. Dnes se sešel ve stejné podobě, několik dřívějších konzervativců ale změnilo názor. A výsledek byl jednoznačný – navíc hladce překročil požadovanou dvoutřetinovou většinu. Ruku pro ženy biskupky zvedlo 351 členů, proti bylo 72 a deset se zdrželo hlasování.
Diskuse o biskupském svěcení žen vedla před lety málem k rozštěpení anglikánské církve, která v Anglii zahrnuje kolem 27 milionů pokřtěných věřících. Ve světě pak mají církve anglikánského společenství kolem 80 milionů členů a působí ve více než 160 zemích.
Anglikánskou církev založil v 16. století král Jindřich VIII., aby se mohl rozvést s Kateřinou Aragonskou a vzít si Annu Boleynovou, když mu papež rozvod zakázal. Anglikánství je stále nejčastěji spojováno s anglikánskou církví, avšak anglikánské církve existují v mnoha částech světa.
Anglikánská církev je v Anglii státní církví, v jejímž čele stojí panovník. Text schválený synodem proto musí ještě získat souhlas královny Alžběty II., což se ale považuje za formalitu.
Biskupky slouží již v anglikánské církvi například v Austrálii, na Novém Zélandu, v Kanadě a ve Spojených státech. V Británii se nyní očekává, že první biskupka začne působit nejpozději začátkem příštího roku. Tvrdě proti svěcení žen jsou naopak anglikánské církve v Africe.
Odejdou kritici ženského svěcení?
Otevřeně proti potvrzení žen jako biskupů v Anglii bylo ještě nedávno silné křídlo v církvi, které má teologické námitky a domnívá se, že to odporuje bibli. Jeden z tradicionalistů, biskup z Fulhamu John Broadhurst, v roce 2010 předpověděl, že během tří let opustí anglikánskou církev stovky kněží a mnoho laiků. Podle jeho názoru mnozí „odejdou hodně rychle do Říma“. Narážel tak na rozhodnutí papeže Benedikta XVI., který v říjnu 2009 nabídl anglikánům nespokojeným s ženskými kněžími a s liberálním přístupem k homosexuálům, že mohou konvertovat ke katolicismu a zachovat si některé své tradice a liturgii.
V listopadu 2010 pět anglikánských biskupů oznámilo, že kvůli znepokojení nad vývojem v anglikánské církvi přestupují ke katolicismu. Vatikán jejich konverzi potvrdil. Obavy z masového přechodu anglikánů ke katolíkům se ale v posledních letech nenaplnily. Dnešní rozhodnutí synodu by podle komentářů tento jev mohlo oživit.
