Republikáni v USA zpřísňují volební pravidla. Podle kritiků ohrožují základy demokracie

Snaha amerických republikánů o omezení rozšířených možností hlasovat ve volbách se blíží do finále. Strana se zaměřuje hlavně na korespondenční hlasování nebo volbu v předtermínech. Demokraté jim v tom chtějí zabránit federálním zákonem, protože jejich voliči právě tyto možnosti hojněji využívají. Před změnami varují také američtí akademici.

Jeden z pokusů omezit jiné způsoby hlasování ve volbách, než se v den volby dostavit do volební místnosti, se demokratům podařilo zastavit – alespoň dočasně – v Texasu. Republikáni, kontrolující tamní sněmovnu, narychlo prosazovali normu, která by zkrátila otevírací dobu volebních místností, dala by nové pravomoci stranickým pozorovatelům voleb či by zpřísnila pravidla korespondenčního hlasování. Texas přitom už v současnosti má jedny z nejpřísnějších volebních regulí v USA.

Texaské úsilí tamních republikánů je pouhou ukázkou podobných kroků po celých Spojených státech. Republikánská strana ovládá značné množství státních zákonodárných sborů a guvernérská křesla.

Strana s úsilím zpřísnit podmínky hlasování začala po listopadových volbách, v nichž exprezident Donald Trump prohrál souboj s demokratem Joem Bidenem, přičemž velkou úlohu sehrály korespondenční hlasy. Zásadní zpřísnění volebních zákonů už schválily Iowa, Georgia nebo Florida.

Zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský vysvětluje, že jsou to voliči republikánů, kteří častěji hlasují přímo ve volebních místnostech v den voleb a nevyužívají rozšířené možnosti hlasování v předtermínu, v zastoupení či poštou. Omezení alternativních způsobů proto zvýhodňuje právě tuto část voličů.

Republikáni se hájí tím, že bojují proti současným či budoucím možným volebním podvodům. Demokraté a skupiny hájící občanská a volební práva upozorňují, že republikáni tím pouze podporují lživá Trumpova tvrzení o „ukradených“ volbách. Bývalému prezidentovi se nepodařilo prokázat podvody navzdory tomu, že jeho tým podal desítky žalob.

Změny ohrožují základy demokracie, varují akademici

Obavu před změnami už vyjádřila více než stovka amerických akademiků. V prohlášení odsoudili Trumpovo chování a postup předních republikánů, kteří jeho výroky o zmanipulovaných volbách podporovali či tolerovali. „Tyto kroky vzbuzují pochybnosti o tom, zda Spojené státy zůstanou demokracií. Jakožto učenci demokracie toto jednání odsuzujeme nejsilnějším možným způsobem coby zradu na našem vzácném demokratickém dědictví,“ píší odborníci.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT David Miřejovský: Spor o podobu voleb v USA
Zdroj: ČT24

Podle signatářů jsou navrhované změny radikální a upravují základní volební procesy v reakci na neprokázaná a úmyslně destruktivní obvinění. „Dohromady tyto iniciativy mění vícero států v politické systémy, které už nesplňují minimální podmínky pro svobodné a spravedlivé volby. Tím pádem je nyní ohrožena celá naše demokracie,“ míní akademici.

Nezamlouvá se jim posilování role státního parlamentu při schvalování výsledků voleb, opatření komplikující lidem účast ve volbách ani zpřísňování trestů za porušení volebních pravidel, „jehož cílem je zastrašit volební pracovníky a nezávislé úředníky“. „Volby roku 2020 byly podle celé řady expertních posudků extrémně zabezpečené a obešly se bez podvodů,“ upozorňují experti.

Federální stopka je nepravděpodobná

Chystané texaské zpřísnění kritizoval už i prezident Joe Biden, který označil pravidla za útok na demokracii. Upozornil, že změna dopadne nejvíce na etnické menšiny. „Demokraté jako opozice například v Texasu nebo Georgii nemají příliš dalších možností, jak tomu zabránit,“ konstatuje Miřejovský, zároveň ale upozorňuje, že jsou to i demokraté, kteří ve státech, kde vládnou, naopak připravují zákony vyhovující jejich voličům.

Demokratická strana v USA vládne na federální úrovni – má prezidenta v Bílém domě, většinu ve Sněmovně reprezentantů a křehkou majoritu také v Senátu. Takzvané trifekty chtějí využít k novelizaci centrálního volebního zákona, který upravuje podmínky z federální úrovně. Tím by znemožnili snahy republikánů na úrovni jednotlivých států.

„Každý americký stát má svoji vlastní volební legislativu, určuje si ji sám. Tento jednotný, zastřešující federální zákon by zajistil, že by republikáni v této chvíli nemohli omezovat možnosti korespondenční volby,“ vysvětluje Miřejovský.

Idea ovšem nemá valnou šanci na úspěch, v Senátu by totiž vyžadovala zisk 67 hlasů, přičemž demokraté disponují pouze jedenapadesáti a někteří konzervativnější senátoři už avizovali, že pro federální novelu by ruku nezvedli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 30 mrtvých si vyžádala tlačenice v haitské pevnosti Citadelle Laferrière

Nejméně 30 lidí zemřelo při sobotní tlačenici v historické pevnosti Citadelle Laferrière na severu Haiti. Podle agentury AP to oznámily místní úřady, které upozornily, že počet obětí by se ještě mohl zvýšit. Podle AP patří památka z počátku 19. století, kdy karibská země získala nezávislost na Francii, mezi nejoblíbenější turistické atrakce na Haiti.
05:04Aktualizovánopřed 31 mminutami

Rozhovory mezi Íránem a USA skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory s Íránem v Islámábádu skončily po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to americký viceprezident JD Vance, který byl v čele delegace USA v pákistánské metropoli. Washington tam s Teheránem jednal o urovnání vzájemného konfliktu. Vance se podle agentury AFP vrací poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně.
04:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 4 hhodinami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 7 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 9 hhodinami
Načítání...