Řecký premiér se omluvil za vlakové neštěstí, lidé demonstrovali kvůli stavu železnice

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis požádal o odpuštění rodiny obětí vlakového neštěstí, ke kterému došlo v úterý u města Larisa a při kterém zemřely desítky lidí. Premiér v prohlášení zveřejněném na sociálních sítích uznal, že podíl na nehodě nese stát. Svou vinu před soudem v neděli uznal přednosta stanice, v jejíž blízkosti se vlaky srazily, a byl vzat do vazby. V Aténách v neděli demonstrovalo několik tisíc lidí před budovou parlamentu, vyjadřovali nespokojenost se stavem řecké železnice. Část z demonstrujících se násilně střetla s policií.

„Jako premiér dlužím všem, ale zejména příbuzným obětí, velkou omluvu. Jak za sebe, tak jménem všech, kdo v Řecku vládli přede mnou. Není totiž možné, aby v Řecku v roce 2023 jely proti sobě na stejné trati dva vlaky a nikdo si toho nevšiml,“ napsal Mitsotakis, podle kterého se nelze schovávat za lidskou chybu.

Selhání už dříve přiznal přednosta stanice řeckého města Larisa, v jehož blízkosti se vlaky srazily. Devětapadesátiletý muž, kterému hrozí obvinění ze zabití z nedbalosti, se v neděli k vině přihlásil i před soudem. Byl vzat do vazby. V případě odsouzení muži hrozí deset let vězení až doživotí.

Řecká média uvedla, že na svou pozici nastoupil po půlročním školení, které skončilo letos v lednu. Předtím byl úředníkem na ministerstvu školství, u železnice pracoval naposledy před rokem 2011.

Demonstranti se střetli s policií, jiní uctili památku obětí

Řečtí odboráři, kteří v zemi vyvolali sérii stávek, poukazují na to, že zabezpečení na železnici je nedostatečné, síť zchátralá a že je obvyklý nedostatek personálu. 

Podíl řeckého vedení na zanedbaném stavu řecké železnice a úterním neštěstí v neděli 5. března zdůraznili i protestující v Aténách. „Pryč s vražednými vládami“ a „Nebyla to lidská chyba!“ stálo na transparentech. Mezi policisty a demonstranty následně propukly střety. Policie proti účastníkům protestu, kteří zapálili odpadkové koše a házeli zápalné lahve, zasáhla slzným plynem a zábleskovými granáty.

Zatímco někteří projevili svůj hněv, jiní demonstranti přišli na ústřední náměstí Syntagma vyjádřit svůj zármutek. Na památku obětí vypustili do vzduchu stovky černých balonků.

Mitsotakis chce přešetřit i dřívější vlaková neštěstí

„Máme povinnost odvážně uznat chyby státu,“ uvedl Mitsotakis s tím, že je potřeba, aby Řecko požádalo Evropskou unii i jednotlivé členské státy o pomoc s modernizací železnice. Parlamentu chce také navrhnout utvoření zvláštního výboru, který by prošetřil vlaková neštěstí v Řecku za posledních dvacet let.

V osobním vlaku jedoucím z Atén do Soluně cestovalo více než 350 lidí, mnoho z nich studentů, kteří se vraceli z prodlouženého víkendu. Nehoda si vyžádala 57 mrtvých a další desítky zraněných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...