Řecko má první prezidentku. Parlament zvolil soudkyni Sakellaropulosovou

Řecký parlament zvolil novou hlavou státu soudkyni Katerinu Sakellaropulosovou. Úřadu se ujme 13. března, kdy skončí mandát nynějšímu prezidentovi Prokopisi Pavlopulosovi. Vůbec poprvé tak stane v čele této jihoevropské země žena.

Sakellaropulosová dostala při hlasování ve 300členném parlamentu 261 hlasů. Do prezidentského úřadu ji navrhla vládní strana Nová demokracie premiéra Kyriakose Mitsotakise, kandidátku ale podpořila i hlavní opoziční strana Syriza.

Premiér označil zvolení Sakellaropulosové za symbol „nové éry“ a jednoty národa. „Dokazuje to, že se Řekové umí v důležitých otázkách spojit,“ řekl Mitsotakis po hlasování parlamentu. Dodal, že doufá v efektivní spolupráci s opozicí také v budoucnu.

Řecký prezident má spíše ceremoniální úlohu. Jeho funkční období je pětileté. Sakellaropulosová už před volbou uvedla, že její nominace je „vzdáním pocty jak justici, tak moderní řecké ženě“. Podle řeckých médií je výběr ženy do čela země jasným signálem, že věci v Řecku se mění.

Zastoupení žen ve vedoucích funkcích v Řecku je však stále nízké. Podle loni zveřejněného průzkumu evropského statistického úřadu Eurostat zaujímají ženy v Řecku jen 32 procent všech manažerských pozic, což je pod unijním průměrem (36 procent).

Soudkyně s „odvážným postojem k občanským právům“

Sakellaropulosová se narodila v roce 1956 v Soluni. Vystudovala právo na Národní a Kapodistriasově univerzitě v Aténách a poté postgraduální studium veřejného práva na Univerzitě Panthéon-Assas v Paříži.

Od října 2018 je předsedkyní Státní rady, což je řecký nejvyšší správní soud. Do této funkce byla zvolena jako první žena v historii. Ve Státní radě působila od poloviny 80. let. V instituci začínala jako asistentka, v roce 2000 byla povýšena na poradkyni a v roce 2015 byla jmenována místopředsedkyní rady.

V letech 2005 až 2014 vyučovala právo životního prostředí na Národní škole soudců, v letech 2013 až 2015 byla předsedkyní disciplinární komise ministerstva zahraničních věcí.

Podle politického komentátora Pavlose Tzimase patří Sakellaropulosová k „menšině řeckých soudců, kteří vždy zaujímali odvážný postoj k občanským právům“. Do čela Státní rady byla zvolena především díky svému citlivému postoji k občanským svobodám, ekologickým otázkám i právům menšin.

  • Královny:

    Velká Británie – Alžběta II., od února 1952
    Dánsko – Margrethe II., od ledna 1972
  • Prezidentky:

    Chorvatsko – Kolinda Grabarová Kitarovičová, od 19. února 2015
    Nepál – Vidjá Déví Bhandáríová, od 29. října 2015
    Tchaj-wan – Cchaj Jing-wen, od 20. května 2016
    Estonsko – Kersti Kaljulaidová, zvolena 3. října 2016, do funkce nastoupila 10. října 2016
    Singapur – Halimah Yacobová, zvolena 13. září 2017, uvedena do funkce 14. září 2017
    Trinidad a Tobago – Paula-Mae Weekesová, od 19. března 2018
    Etiopie – Zewde Sahleová-Worková, od 25. října 2018
    Gruzie – Salome Zurabišviliová, zvolena 28. listopadu 2018, uvedena do funkce 16. prosince 2018
    Slovensko – Zuzana Čaputová, zvolena 30. března 2019, uvedena do funkce 15. června 2019
    Bolívie – Jeanine Áňezová, prozatímní prezidentka od 12. listopadu 2019.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Řidič ve Vancouveru najel do davu, zemřelo jedenáct lidí

V západokanadském Vancouveru, kde v sobotu večer (v neděli nad ránem SELČ) řidič na filipínském festivalu najel do davu, zemřelo jedenáct lidí. Policie původně informovala o devíti obětech, k večeru SELČ podle agentury Reuters ale bilanci navýšila. Více než dvacet dalších osob utrpělo zranění, potvrdil dříve kanadský premiér Mark Carney. Řidiče policie zadržela, podle ní nejspíš trpěl psychickými problémy. Případ vyšetřovatelé nepovažují za terorismus.
včeraAktualizovánopřed 59 mminutami

Tisíce lidí proudily k hrobu papeže Františka v Římě

Tisíce lidí se v neděli přišly poklonit k papežovu hrobu v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě. Lidé se sešli opět také v okolí Svatopetrského náměstí ve Vatikánu, dorazilo jich na dvě stě tisíc. Zejména mladí se tam účastnili mše vedené kardinálem Pietrem Parolinem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Polská prokuratura šetří možnou korupci spojenou s gigantem Orlen

Polská prokuratura vyšetřuje korupční kauzy spojené s bývalým ředitelem energetického gigantu PKN Orlen Danielem Obajtkem. Nově se zabývá podezřelým nákupem upadající sítě novinových kiosků. Postupuje také prošetřování transakce, která firmu připravila v přepočtu až o devět miliard korun.
před 2 hhodinami

Rubio: Moskva a Kyjev musí brzy uzavřít mírovou dohodu

Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy, řekl v nedělním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle něj v následujícím týdnu pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání.
před 2 hhodinami

Počet obětí po výbuchu v íránském přístavu vzrostl na čtyřicet

Přinejmenším čtyřicet obětí a více než dvanáct set raněných má sobotní exploze v největším íránském obchodním přístavu u města Bandar-Abbás, uvedly v neděli íránské úřady podle tiskových agentur. Předchozí bilance íránského Červeného půlměsíce čítala 28 mrtvých a více než tisíc raněných.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Missouri zrestaurovali sochu Churchilla od Bělského, vloží do ní opět časovou kapsli

V americkém Fultonu ve státě Missouri, kde Winston Churchill pronesl slavný projev o spuštění železné opony, znovu po pěti letech odhalili politikovu nadživotní podobiznu od českého sochaře Franty Bělského. Britského státníka zachycuje tak, jak ho jako voják viděl při přehlídce české západní armády v Anglii za druhé světové války. Národní Churchillovo muzeum do sochy plánuje vložit znovu časovou schránku společně se současnými předměty. Předtím tam byla lahev od whiskey, k níž Bělský přidal mince, dobové noviny a dopis.
před 4 hhodinami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 8 hhodinami

Po únorovém útoku ruského dronu jsou v Černobylu zpřísněna opatření

Od havárie atomové elektrárny v Černobylu uplynulo devětatřicet let. Bezpečnostní opatření v areálu jsou teď zpřísněna. Úřady k tomu přistoupily po únorovém útoku ruského dronu na kryt sarkofágu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii opakovaně upozorňuje na přetrvávající rizika pro světovou jadernou bezpečnost v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině. V Černobylu natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.
před 10 hhodinami
Načítání...