Kyjev - Ukrajinská armáda a separatisté v noci na dnešek údajně podepsali dohodu o odsunu těžkých zbraní z fronty. Stahování se má začít oficiálně připravovat už dnes, k odsunu zbraní by ale mělo dojít až 24. února. S odvoláním na vedení ukrajinských sil a ruského generála Alexandra Lencova, který jednání s povstalci zprostředkovává, to napsaly list Ukrajinska pravda a agentura TASS. Separatisté informaci potvrdili, Kyjev se k dohodě zatím nevyjádřil. Podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky se obává, že může jít ze strany rebelů jen o úhybný manévr. Armáda už také ohlásila, že separatisté pokračují v útocích u Mariupolu a že z Ruska přejely na Ukrajinu další kolony obrněných vozidel.
„Ruský představitel společného střediska Alexandr Lencov podepsal se (šéfem doněckých vzbouřenců Alexandrem) Zacharčenkem a předtím s (vůdcem luhanských vzbouřenců Igorem) Plotnickým dokument o stažení těžkých zbraní,“ citovala agentura TASS zástupce ukrajinských ozbrojených sil Petra Kanonyka. Kanonyk stejně jako Lencov působí ve Společném kontrolním a koordinačním středisku (JCCC) třístranné kontaktní skupiny, ve které jsou zastoupeny Rusko, Ukrajina a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). JCCC má pomoci s prosazováním příměří. „Hodina H je 22. února,“ dodal Kanonyk.
„Plán byl podepsán v noci. Začne se dnes a na stažení těžkých zbraní jsou dva týdny,“ uvedl podle Reuters mluvčí povstaleckých vojsk Eduard Basurin. Podle Interfaxu ale zároveň dodal, že z okolí Doněcka stahování nezačne do té doby, než armáda skončí s ostřelováním: „Ale to odsun těžkých zbraní neovlivní. Prostě se budou stahovat na jiných místech.“
Ukrajinská armáda se stále bojí útoku na Mariupol
Kyjev ale zatím dohodu oficiálně nepotvrdil. Podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky se ukrajinská strana obává, že může jít ze strany rebelů jen o úhybný manévr: „Sice v oblasti kolem Debalceve dochází k některým přesunům, které můžou znamenat i stahování těžké techniky, v okolí přístavu Mariupol ale podle ukrajinské armády naopak dochází ke shromažďování další vojenské techniky, která podle Kyjeva není jen separatistická, ale také ruská.“ Ukrajinská armáda také během dne ohlásila, že separatisté u Mariupolu pokračují v útocích a že z Ruska přejely na Ukrajinu další kolony obrněných vozidel.
Z porušování příměří se nadále vzájemně obviňují armáda i povstalci. Kyjev uvedl, že v noci na dnešek povstalci za pomoci dělostřelectva a minometů provedli celkem dvanáct útoků na vojenské pozice. Největší střety se odehrály u obce Pisky v těsném sousedství Doněcka a na mariupolském předměstí Šyrokyne. Separatisté zase tvrdí, že vojsko ostřelovalo část Doněcka.
OBSE v sobotu oznámila, že před týdnem vyzvala armádu i povstalce, aby předložili seznam svých těžkých zbraní, trasy jejich plánovaného stahování a místo jejich následného uskladnění. Soupis ale dosud podle OBSE žádná ze stran nedodala. Ukrajinská armáda by měla podle únorové dohody z Minsku odsunout těžké zbraně ze současné linie dotyku, zatímco luhanští a doněčtí separatisté stáhnou dělostřelectvo a těžké palebné systémy z frontové linie podle minského memoranda z 19. září 2014.
Co se v Minsku 12. února konkrétně dohodlo, si můžete přečíst zde.
Stažení těžkých zbraní je jednou z podmínek mírových dohod z Minsku, další z nich je mimo jiné i výměna zajatců. Ukrajinská armáda a separatisté z Luhanské oblasti si jich v sobotu vyměnili 191. Propuštěno bylo 139 ukrajinských vojáků a 52 povstaleckých ozbrojenců. Jedna výměna se uskutečnila ve vesnici Jolobok na frontové linii v Luhanské oblasti, druhá v Doněcké oblasti. Někteří vojáci byli zranění a někteří se pohybovali jen s velkými obtížemi. Jde o největší výměnu zajatců od začátku roku.
Kyjev si za účasti řady státníků připomíná masakr na Majdanu
V Kyjevě dnes zároveň vrcholí vzpomínkové akce připomínající první výročí pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a také památku zhruba stovky lidí, kteří při tehdejších protivládních demonstracích zahynuli. V ukrajinské metropoli se očekává řada zahraničních hostů. Bude mezi nimi například český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nebo německý prezident Joachim Gauck.
