Tokio - Jaderná elektrárna ve Fukušimě není pod kontrolou a provozovatel elektrárny, společnost TEPCO, se podle BBC rozhodl, že 4 reaktory definitivně odepíše. Reaktory 5 a 6 byly podle společnosti bezpečně odstaveny. V mořské vodě u Fukušimy byl naměřen 3 355násobek povolené hodnoty pro výskyt radioaktivního izotopu jódu. Informovala o tom agentura Kjódó.
TEPCO, spravující havarovanou elektrárnu Fukušima, je v současnosti nejneoblíbenější firma v Japonsku. Cena jejích akcií se propadla už o tři čtvrtiny a vláda zvažuje zestátnění. Tomu se společnost brání. Její vedení dlouho mlčelo, teď se snaží těžce pošramocenou pověst alespoň trochu vylepšit.
„Z hloubi svého srdce se chci omluvit všem, kterým jsme způsobili potíže. Jsme si jistí, že v dlouhodobém horizontu dokážeme reaktory stabilizovat. Návrat obyvatel do evakuované zóny kolem elektrárny ale není reálný v nejbližších týdnech,“ prohlásil ředitel společnosti Cunehisa Kacumata.
Kacumata nahradil v čele společnosti dosavadního ředitele Šimizu, který skončil v nemocnici. Právě na jeho hlavu padá nejvíc obvinění z nečinnosti a špatného postupu. Nový šéf začal omluvou, ovšem ve chvíli, kdy přišla zpráva, že z reaktoru elektrárny Fukušima 2 stoupá dým.
Nad prvním reaktorem Fukušimy 2 se krátce objevil oblak světlého dýmu, ve strojovně druhého bloku došlo ke zkratu. Žádný z obou incidentů ale podle agentury Kjódó nezpůsobil očividné škody. Reaktory elektrárny Fukušima 2 jsou ochlazené a jejich provoz byl hned po zemětřesení zastaven.
Horší je ovšem stále situace ve Fukušimě 1. Podle japonského tisku jsou zdejší poškozené reaktory dále nepoužitelné hlavně proto, že po zemětřesení byly ochlazovány slanou mořskou vodou. Jejich demontáž může ale trvat až 30 let a bude stát kolem 12 miliard dolarů (209 miliard korun). Elektrárna funguje zhruba 40 let.
V moři tisícinásobky radioaktovního jódu
Koncentrace radioaktivního jódu v moři je podle agentury DPA velmi vysoká, ale mluvčí elektrárenské společnosti Hidehiko Nišijama obavy z případných dopadů na lidské zdraví tlumil. „Jód 131 má poločas rozpadu osm dní, a i když vezmeme v potaz jeho koncentraci v mořském prostředí, do doby, než se dostane k lidem, bude do značné míry rozložen,“ prohlásil Nišijama na tiskové konferenci.
Podle názoru expertů je problémem spíše fakt, že není jasné, jak se radioaktivita do moře dostala. Kontrola úniků může údajně trvat týdny a měsíce.
Podle mluvčího vlády se nedá říct, kdy bude situace v elektrárenském komplexu pod kontrolou. Poukázal přitom na dosud nejhorší jadernou katastrofu v Černobylu v roce 1986. „Zvažujeme různá opatření, ale v této fázi nejsme v situaci, kdy bychom mohli říct, že to budeme mít v určitém časovém horizontu pod kontrolou,“ citovala mluvčího agentura Reuters.
Japonští technici musí řešit řadu problémů. Na jedné straně musejí ochlazovat reaktory, jejichž teplota se nebezpečně zvyšuje. Na druhé straně ale zchlazování zvyšuje objem zamořené vody.
„Je-li zapotřebí zintenzivnit ochlazování, zvýší se objem kontaminované vody, kterou nemají kde skladovat,“ tvrdí americký expert Edwin Lyman. „Budou muset dělat složitá rozhodnutí ohledně vypuštění většího množství radiace do okolí. Možná neexistuje dobré řešení.“
Podle vládního mluvčího Jukija Edana se uvažuje o tom, že zamořená voda se bude přečerpávat do tankerů a reaktory se zakryjí speciální látkou, aby se omezil únik radioaktivních částic.
Japonsko nemá energii, uvažuje o změně času
Kvůli sníženým dodávkám elektřiny a nutnosti úspor v důsledku poničení japonské energetické infrastruktury zvažuje japonská vláda zavedení letního času. Ten dosud v zemi vycházejícího slunce nebyl. Po zemětřesení však musela být v některých regionech přerušena dodávka proudu a experti se obávají dlouhodobějšího nedostatku energie v Japonsku.
