Ke zrušení mechanismu pro přerozdělování žadatelů o azyl mezi země Evropské unie vyzývá rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. Řekl to v rozhovoru pro list Welt am Sonntag. Rakousko sice loni při rozhodujícím hlasování kvóty podpořilo, ale podle Kurze systém tak, jak ho ministři vnitra evropských zemí schválili, nefunguje.
Evropské země si podle loňského rozhodnutí mají rozdělit 160 tisíc žadatelů o azyl z Řecka a Itálie, což je ale podle Sebastiana Kurze nerealistické. Vše probíhá tak pomalu, že by naplnění cíle trvalo třicet let. „Plán na rozdělní 160 tisíc uprchlíků během dvou let podle kvót mezi státy EU považuji za špatný. Evropská unie by se ho neměla křečovitě držet, i když ho přijala, ale měla by se s ním rozloučit,“ řekl Kurz v rozhovoru pro Welt am Sonntag.
Šéf rakouské diplomacie míní, že zná příčiny, proč systém rozdělování běženců nefunguje. Jednak je to proto, že některé země nejsou připraveny přijmout velké množství migrantů, ale také proto, že do některých zemí žadatelé o azyl sami nechtějí. „Například Rumunsko, jako i jiné státy, bylo donuceno zajistit tisíce bytů. Ale zatím je jen několik set lidí ochotno jít do Rumunska,“ poukázal Sebastian Kurz.
Zdůraznil přitom, že na rozdíl od některých evropských zemí neodsuzuje Maďarsko za vypsání referenda o kvótách na přerozdělování uprchlíků. „Kdyby naším nejvyšším cílem nebylo od začátku rozdělování běženců, ale ochrana vnějších hranic, pak by se podle mě toto referendum v Maďarsku nemuselo nikdy konat,“ řekl rakouský ministr zahraničí.
Kurzovi se naopak nelíbí, že se Německo rozhodlo přijímat každý měsíc několik set lidí z Řecka a Itálie. Kurz sice chápe, že se Berlín snaží ulehčit oběma jihoevropským zemím, ale to se podle něj nepodaří. „Docílí opaku. Pravděpodobně bude do Řecka a Itálie přicházet ještě víc běženců a tyto země budou ještě víc zatíženy,“ uvedl ministr. Obává se, že taková politika povzbudí další migranty k cestě do Evropy, protože jim dává naději, že se dostanou do Německa.
Německo stejně jako další státy by podle Kurze mělo od svého současného přístupu upustit a stejně jako „další státy dělat víc pro ochranu vnějších hranic EU“.
