Podle spolupracovníka České televize Gregora Martina Papucseka je proti migrantům 80 až 85 procent Maďarů a atmosféra před hlasováním je napjatá. „Vláda Viktora Orbána vsadila na úspěšnost referenda, a kdyby bylo neplatné, mohlo by se to hodnotit jako velký neúspěch“, vysvětlil Papucsek.
Právě platnost výsledku referenda není úplně jistá. K urnám by musela přijít více než polovina z osmi milionů voličů a předpokládaná účast se zatím pohybuje právě na hranici padesáti procent. Média navíc upozorňují, že dosud žádné maďarské referendum nedosáhlo požadované 50% volební účasti.
Spolupracovník ČT Papucsek k maďarskému referendu
Maďarská vláda už na začátku dubna zahájila kampaň, která má voliče přesvědčit, aby v referendu hlasovali proti kvótám. Vláda si je dobře vědoma obvyklé nepříliš vysoké účasti v referendech, a proto byla kampaň tak intenzivní a důrazná. Podle odhadů médií na ni mohlo padnout přinejmenším třináct miliard forintů (1,1 miliardy korun).
Maďaři budou v referendu odpovídat na otázku: „Chcete, aby Evropská unie mohla nařídit povinné přesídlení nemaďarských občanů do Maďarska, a to i bez souhlasu Národního shromáždění?“ Znění otázky bývá často předmětem kritiky. Podle Papucseka je to proto, že formulace nedává voličům moc možností ke kladné odpovědi.
Hlasování je v podstatě prověrkou skutečné míry podpory premiérova kabinetu a jeho politiky u maďarské veřejnosti. Podle opozice v referendu nejde ani tak o uprchlíky, jako spíš o Orbánovu moc.
Vláda by mohla změnit ústavu
V případě platnosti referenda a odmítnutí kvót bude vláda zplnomocněna navrhnout buď změny maďarské ústavy, nebo evropského právního rámce. Uvedl to šéf úřadu Orbánova kabinetu Janos Lázár.
Deník Népszabadság ale v týdnu napsal, že Orbánova vláda by v případě jasného odmítnutí kvót v referendu mohla vyzvat ke změnám v lisabonské smlouvě upravující fungování Unie, které by posílily svrchovanost členských států.
Maďarsko už loni na podzim postavilo na svých hranicích se Srbskem a Chorvatskem ploty a bariéry s ostnatým drátem a schválilo přísné změny zákonů. Cílem opatření bylo zastavit vlnu migrantů valících se přes jeho území hlavně z Blízkého východu do Evropské unie.
Budapešťská vláda je z Bruselu a z některých dalších západních metropolí ostře kritizovaná za svou tvrdou protimigrační politiku. Obhájci lidských práv mají úřadům za zlé vytlačování běženců z Maďarska, tresty vězení za ilegální překročení hranic i výrazně zkomplikované vyřizování žádostí o azyl.
Orbán ale veškeré kritiky rázně odmítá. Trvá na tom, že Maďarsko uzavřením hranic před ilegální migrací jen plní své povinnosti a chrání vnější hranice Evropské unie. Dokonce tvrdí, že nebýt Maďarska, Evropa, jak ji známe, by už neexistovala. Evropské komisi vyčítá neschopnost přijít s účinným řešením migrační krize, které by Unii sjednocovalo a nerozdělovalo, jak je tomu v případě kvót, které nebyly přijaty jednomyslně.
Plán na přerozdělení migrantů na základě povinných kvót, schválený členskými zeměmi EU loni, považuje Budapešť za porušení své národní svrchovanosti. V prosinci podala na toto unijní rozhodnutí stížnost k Soudnímu dvoru Evropské unie.
Výsledek zřejmě nebude pro Brusel důležitý
Výsledek referenda ale nebude pro Evropskou komisi důležitý a všelidové hlasování ani nezruší závazky vlády v Budapešti vůči Bruselu. Podle agentury MTI to v srpnu řekl maďarský europoslanec Péter Niedermüller.
Odvolal se na výrok předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Niedermüller řekl, že se v červenci písemně dotázal Evropské komise na význam referenda. Šéf komise Juncker mu prý jasně odpověděl, že bez ohledu na výsledek hlasování má vláda v Budapešti plnit závazky vyplývající z členství v EU.
Podle Niedermüllera tak maďarské „pseudo referendum“ neovlivní unijní politiku kvót, ačkoli vláda Viktora Orbána tvrdí veřejnosti, že hlasování vyšle do Bruselu významný signál. Kabinet v Budapešti si prý jen připravuje půdu pro odchod Maďarska z EU.
Kvóty zatím moc nefungují
Loni na jaře se v reakci na potíže, které se zvládáním migrační vlny měly Řecko a Itálie, unijní státy shodly, že jim ulehčí situaci převzetím 40 tisíc syrských, iráckých či eritrejských žadatelů o azyl. Rozděleni měli být podle kvót spočtených na základě kritérií, jako je velikost země, její bohatství, míra nezaměstnanosti či počty dosud přijatých běženců.
Program je nyní přibližně v polovině, výsledky tomu ale neodpovídají. Podle přibližně měsíc starých údajů Evropské komise bylo do jiných zemí EU zatím přesunuto jen o málo více než 4500 lidí, tedy necelá tři procenta předpokládaného počtu.
