Bagdád - Sunnitští radikálové v Iráku nově ovládají tři města v provincii Anbár a taky další dva důležité hraniční přechody. Na začátku víkendu se jim už podařilo obsadit další města nedaleko syrské hranice. Pod kontrolou mají i jeden z hraničních přechodů Kajm, který leží na strategické zásobovací trase. Severně od metropole Bagdádu pokračují tuhé boje o ropnou rafinerii v Bajdží a další strategická místa. Írán pak z podpory radikálů nepřímo obvinil ropné státy Perského zálivu.
Bojovníci z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) v sobotu dobyli město Kajm na hranici se Sýrií a mají v rukou také pohraniční přechod. Dnes se podle agentury AP zmocnili v pořadí druhého hraničního přechodu se Sýrií a dalšího s Jordánskem. Přechody al-Valíd a Turajbíl armáda opustila. Radikálové tak získali pod kontrolu významnou zásobovací trasu ze Sýrie do provincie Anbár.
V západoirácké provincii ovládají od tohoto víkendu i města Rutba, Ana a Ráva, z nichž se podle agentury Reuters vojáci stáhli. Rutba má zhruba 55 000 obyvatel a leží na silnici mezi Ammánem a Bagdádem, asi 150 kilometrů od hranice. Podle agentury AP chce armáda město dobýt zpět a chystá bombardování. Obyvatelé proto údajně začali vyjednávat s ISIL, aby z města odešla. V Rutbě je kromě místních asi 20 000 lidí, kteří prchli před boji v anbárských městech Fallúdža a Ramádí.
Ráva a Ana leží na řece Eufrat a jejich obsazení může podle AP znamenat, že ISIL chce postoupit až k velké přehradě v Hadíse. Vláda k tomuto strategicky významnému místu narychlo poslala dvě tisícovky vojáků.
V Mosulu prý začíná vládnout islámský zákon
Islámští radikálové začali v dobytých oblastech Iráku vynucovat dodržování islámského práva. Někteří z obyvatel Mosulu, který ozbrojenci z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) dobyli minulý týden, sdělili agentuře AFP, že město se přesouvá o staletí zpět. „Jejich zákony odporují lidským právům a mezinárodním zákonům. Žijeme pod jejich tlakem v trvalém strachu. Bojíme se, že nám zabrání pracovat,“ řekla pětatřicetiletá učitelka Umm Muhammadová.
ISIL město s dvěma miliony obyvatel dobyl 10. června, protože tamní vojáci dezertovali, svlékli uniformy a nechali za sebou i bojovou techniku. ISIL pak ohlásil, že považuje za svou celou provincii Ninive, a zveřejnil svá pravidla v 16 bodech. Zakázal nejen prodej a konzumaci alkoholu, zakázal také drogy i tabák. Ženy se mají náležitě oblékat a zůstat radši doma. Nesmějí se nosit zbraně ani se shromažďovat. Povoleno není ani uctívat žádné idoly, a z toho důvodu lidé z ISIL například svrhli i sochy slavných básníků.
A ohrožení ze strany iráckých islamistických radikálů může ještě zesílit, jak prohlásil americký prezident Barack Obama v rozhovoru pro televizní stanici CBS. Moc islamistů poroste a mohou destabilizovat další země v regionu, obává se šéf Bílého domu.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí věří, že v Iráku nejde o spor sunnitů se šíity, ale mezi těmi, kdo si přejí, aby Irák zůstal pod vlivem USA, a těmi, kdo to nechtějí: „Jsme rozhodně proti intervenci do Iráku ze strany USA a jakékoli jiné země. Věříme, že irácká vláda, národ a náboženští představitelé jsou schopni pobuřování zastavit. Americe se nelíbí současný vývoj v Iráku, velká účast ve volbách a to, že si Iráčané sami vybírají své představitele. Chtějí, aby Irák zůstal pod jejich vlivem a aby mu vládli jejich poskokové.“
Írán obviňuje z podpory teroristů Saúdskou Arábii a Katar
Do sporu se vložil i Írán. Prezident této země Hasan Rúhání vyzval bohaté ropné státy, aby přestaly své petrodolary využívat k podpoře teroristů. I když žádnou zemi nejmenoval, agentura AFP píše, že mířil hlavně na regionální soupeře Íránu Saúdskou Arábii a Katar. „Doporučujeme zemím, jež pomáhají svými petrodolary teroristům, aby s tím přestaly. Měly by vědět, že zítra dojde na ně,“ prohlásil Rúhání.
Naopak Saúdská Arábie obvinila ze současné situace vládu iráckého premiéra Núrího Málikího a ISIL řadí k teroristickým organizacím. Konkrétně Írán Málikímu nabídl proti ISIL vojenskou pomoc. Rúhání následně vyzval sunnity a šíity k jednotě: „Žijí společně v míru už po staletí v Iráku, Íránu, Levantě (Sýrii), v Libanonu, v zemích Perského zálivu i Maghribu.“
Spojené státy pak chtějí, aby si Iráčané sami našli politické vedení, které je připravené zastupovat všechny Iráčany. Washington nebude do této volby nebo výběru zasahovat. Prohlásil to dnes při návštěvě Egypta americký ministr zahraničí John Kerry. Zároveň řekl, že USA nejsou odpovědné za to, co se nyní děje v Iráku, stejně jako nenesou odpovědnost za to, co se děje v Libyi.
