New York/Kyjev - Kvůli nejnovějšímu vývoji krize na Ukrajině se dnes v 18:00 našeho času mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN. Bude po Moskvě žádat vysvětlení ruské vojenské přítomnosti na východě Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka je situace mimořádně složitá, není ale důvod propadat panice. Ta je podle něj stejnou zbraní jako tanky. Země chce také od podzimu obnovit brannou povinnost, vojenské zálohy však nebudou poslány do bojů na východě země.
- Podle NATO na Ukrajině nyní bojuje více než tisíc ruských vojáků.
- Povstalecký „premiér“ Alexandr Zacharčenko tvrdí, že po boku povstalců bojují tři až čtyři tisícovky Rusů. Asi stovka jich padla.
- Moskva nadále tvrdí, že Rusko s výjimkou deseti zadržených vojáků žádné jednotky na Ukrajině nemá.
- Kyjev potvrdil pád strategicky důležitého města Novoazovsk i dalších obcí; prý je dobyly právě kolony ruských vojáků a obrněné techniky.
- Kvůli Ukrajině se mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN; Kyjev vyzval Západ k novým sankcím.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk požádal Západ, aby svolal Radu bezpečnosti OSN a zmrazil ruské účty, dokud Rusko svá vojska nestáhne. „Je naprosto jasné, že tam ruští vojáci jsou,“ prohlásil britský velvyslanec při OSN Mark Lyall Grant. K zastavení ruské invaze vyzval i britský premiér David Cameron a varoval Moskvu před odvetnými opatřeními. NATO zveřejnilo satelitní snímky z 21. srpna, jež mají přítomnost ruských jednotek na Ukrajině dokazovat. Za agresi či invazi ji označily například Polsko a Litva.
Satelitní snímky podle nizozemského brigádního generála Nico Taka svědčí o „významné eskalaci a zdokonalení ruského vojenského vměšování“ na Ukrajině. Jde prý o důkaz, že „ruští vojáci, vybavení vyspělou těžkou výzbrojí, operují uvnitř ukrajinského území“. Nejspíše ale snímky zachycují z ruského počínání „jen špičku ledovce“. Každopádně se situace podle generála zhoršila, k čemuž přispěly dodávky těžké výzbroje rebelům, jako jsou protiletadlové systémy, děla, tanky a obrněné transportéry, i samotná přítomnost ruských jednotek.
Proruští separatisté, údajně s podporou ruských vojáků a obrněnců, dobyli pohraniční město Novoazovsk a postoupili k přístavu Mariupol, ležícím na cestě z Ruska k anektovanému Krymu. Jeho dobytím by se otevřelo pozemní spojení mezi Ruskem a nedávno zabraným poloostrovem Krym. Mluvčí ukrajinské armády mezitím ujistil, že se ukrajinské jednotky přeskupily a mají dost vojáků, aby přístav uhájily.
Ukrajinský velvyslanec při EU Konstantin Elisejev vyzval, aby se sobotní mimořádný summit Unie v Bruselu zabýval „rozsáhlou vojenskou pomocí“ Ukrajině a uvalením dalších sankcí na Rusko.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski hovoří o nejhorší bezpečnostní krizi v Evropě za desítky let. Schůzku Rady bezpečnosti kvůli „očividné invazi“ žádala také Litva, která je nestálým členem tohoto vrcholného orgánu OSN. „Nepotřebujeme silná slova, ale činy, nejlépe činy celého mezinárodního společenství,“ řekl šéf polské diplomacie. Postup podle něj musí být rozhodný, ale zároveň opatrný, protože důsledky by mohly být nepředvídatelné. Podle Litvy jsou akce Moskvy na Ukrajině „otevřeným porušením suverenity a územní celistvosti Ukrajiny a podkopávají bezpečnost celého regionu“.
Mezitím ruský zástupce při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Andrej Kelin nařčení o vojenském vpádu odmítl, Moskva prý na invazi nemá „žádný zájem“. Přítomnost ruských jednotek na Ukrajině popřel i vyslanec Ruska při EU Vladimir Čižov.
Co je Rusko - a co ne
Kelin všechna obvinění vůči Moskvě odmítl. „Jasně jsme řekli, že Rusko s výjimkou deseti pohraničních vojáků žádné jednotky na Ukrajině nemá,“ prohlásil Kelin s odkazem na skupinu příslušníků ruské armády, kterou tento týden zadrželi Ukrajinci. Moskva tvrdí, že překročili hranici omylem. K situaci v pohraničním Novoazovsku, který podle Kyjeva ovládli separatisté za pomoci ruských vojáků, Kelin uvedl, že ukrajinské síly z města utekly po „deseti výstřelech z děl“ a území „bez boje“ přenechali separatistům.
Kanadská delegace při NATO v souvislosti se zadrženými ruskými vojáky na Twitteru napsala, že zeměpis „se lze naučit“, a připravila jakousi pomocnou mapu pro ruské vojáky, kteří v této oblasti bloudí a „omylem“ vstupují na ukrajinské území. Mapa s hořkým humorem označuje, co je Rusko, a co Rusko není. Dnes se objevily zprávy o zadržení dalších dvou ruských výsadkářů na Ukrajině.
Porošenko nevidí důvod k panice
Na úvod dnešního mimořádného zasedání ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany prezident Petro Porošenko prohlásil, že situace na východě Ukrajiny je mimořádně složitá, dá se ale podle něj zvládnout a není důvod propadat panice.
„Situace je nepochybně mimořádně složitá a nikdo se to nechystá zlehčovat. Ale dá se zvládnout. Je dostatečně pod kontrolou na to, abychom nepropadali panice, zachovali chladnokrevnost, zdravý rozum a úsudek ohledně našich dalších kroků. Panika je stejná zbraň našeho nepřítele jako tanky, transportéry a kalašnikovy. Umožňuje pronikat do hloubi území a pokoušet se destabilizovat celou zemi,“ varoval. Současně vyzval k národní jednotě při obraně východu Ukrajiny. „V tyto dny a hodiny se odehrává opravdová bitva za skutečnou nezávislost našeho státu,“ řekl podle agentury Unian.
Ruské jednotky a dodávky ruských zbraní podle prezidenta přišly zachránit „bandy teroristů“ (proruských separatistů) v době, kdy utrpěly sérii porážek a „území okupované teroristy se zmenšilo o tři čtvrtiny“.
Rada rozhodla, že od podzimu obnoví brannou povinnost. Budou povolány vojenské zálohy, ty by nicméně neměly být nasazeny na východě země.
Ukrajinští vojáci v Ilovajsku, kde se podle médií dobrovolnické jednotky potýkají v obklíčení s přesilou separatistů, obdrželi posily a město zůstává v jejich rukou. Zhoršení situace v Ilovajsku podle Porošenka způsobili velitelé dvou jednotek, kteří svévolně opustili obranné linie. Prezident dal najevo, že nehodlá připustit „ani zradu ani dezerce“.
Rada také nařídila ministerstvu zahraničí, aby neprodleně provedlo konzultace se signatáři tzv. budapešťského memoranda z roku 1994. V něm se velmoci včetně Ruska zavázaly respektovat územní celistvost země výměnou za to, že se Kyjev vzdá jaderných zbraní.
Klíčové okamžiky ukrajinské krize:
