Putinův vzkaz Rusům: V Sýrii děláme, co můžeme. Turecké vedení spolupracuje s teroristy

Je předčasné se radovat – ruská ekonomika pravděpodobně koncem roku klesne. Šéf Kremlu Vladimir Putin to uvedl při tradiční debatě s občany v přímém přenosu. Rusy ujišťoval, že růst cen potravin je pouze „dočasný fenomén“. Ruské angažmá v Sýrii podle prezidenta pomohlo Asadovu režimu vést samostanou ofenzivu. Turecké vedení pak prezident obvinil ze spolupráce s teroristy, u nové ukrajinské vlády doufá v pragmatičnost.

Rusko se dostalo do problémů především kvůli nízkým cenám ropy, ale také západním sankcím. Podle Putina to nevypadá, že by Západ restrikce rušil, takže Moskva nehodlá rušit svá protiopatření.

Běžné Rusy trápí hlavně drahé jídlo a snižování mezd. „Růst cen potravin je výsledkem opatření na rozvoj zemědělství v podmínkách sankcí. Je to dočasný jev. Ceny se budou stabilizovat,“ sdělil Putin národu.

„Situace není růžová, ale řekl bych, že Rusko si s krizovými stavy umí poradit, hlavně díky tomu, že obyvatelstvo je snášenlivé a kvůli velmocenskému postavení Ruska si umí ledacos odpustit,“ okomentoval současný stav ruského hospodářství komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák.

Bankovky v rublech
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Putin k Sýrii: Děláme, co můžeme

Šéf Kremlu se věnoval i politickým tématům. V souvislosti se syrskou krizí uvedl, že Rusko pomohlo syrské armádě vést samostanou ofenzivu. Asadovy síly dobyly řadu strategických měst a historickou Palmýru, Putin ale varoval, že se v okolí Aleppa soustředí nepřátelské síly, třeba radikální An-Nusra.

Syřané si musí sednout k jednacímu stolu, jít k předčasným volbám a přijmout novou ústavu, míní ruský prezident. 

Není to tak, že bychom všeho zanechali, stáhli jsme podstatnou část svého kontingentu, ale po ústupu jsme zanechali syrskou armádu v pozici, kdy dokáže vést větší útoky a zasáhla několik důležitých cílů.
Vladimir Putin

Rusko pomáhá syrskému prezidentu Bašáru Asadovi. Podle svých slov útočí ze vzduchu na všechny teroristy, Západ ale tvrdí, že mimo jiné také na umírněnou opozici. V současné době platí v zemi klid zbraní, který je ovšem místy porušován. Rusové oznámili, že jejich síly postupně Sýrii opouštějí. Putin nyní během debaty zdůraznil, že Moskva dělá vše, co je v jejích silách, aby se situace v zemi nezhoršila.

Než bude možné přistoupit k jakémukoli politickému vyrovnání, tak je třeba zajistit zastavení palby, a to se momentálně nedaří i kvůli pokračujícímu angažmá Ruské federace.
Jan Šír
Institut mezinárodních studií
obrázek
Zdroj: ČT24

„Turecké vedení spolupracuje s teroristy“

Značně napjaté vztahy má v posledních měsících Ruská federace s Tureckem, které sestřelilo v oblasti hranic se Sýrii ruský bombardér. Ankara a Západ tvrdí, že letoun narušil turecký prostor, tedy prostor člena NATO, Moskva to popírá a na Turecko uvalila sankce.

„Považujeme Turecko za přítele, ale máme problém s některými politiky, kteří se chovají neadekvátně,“ podotkl šéf Kremlu. K teroristickým útokům dochází v Turecku skoro každý týden, upozorňoval Putin Rusy a odrazoval je od cesty do této muslimské země. Na jihu Turecka podle něj zuří regulérní občanská válka.

Turecké vedení spolupracuje s radikálními skupinami, místo aby s nimi bojovalo, varoval prezident. Moskva už dříve obvinila turecké vedení z obchodování s ropou od Islámského státu, což Ankara odmítla.

Osud Savčenkové Putin nechtěl příliš komentovat

Mnoho lidí zajímalo, zda se dostane také na aféru odsouzené ukrajinské pilotky Nadi Savčenkové. Ta si má v Rusku odsedět 22 let. V současné době se spekuluje o její výměně za Rusy vězněné na Ukrajině. „Myslím, že by to byla cenná příležitost, jak by Putin mohl vyslovit svůj soud a svou představu, jak se Savčenkovou naložit,“ podotkl Dvořák.

Šéf Kremlu ale nakonec nebyl příliš sdílný. Moskva je prý v kontaktu s Ukrajinou, v této záležitosti ale není radno předbíhat událostem, oznámil bez dalších podrobností.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ukrajina: Západ by měl přimět Kyjev k plnění dohod, apeloval Putin

Dalším citlivým tématem je konflikt v Donbasu, který má už přes devět  tisíc obětí. Kyjev a Západ obviňují Moskvu, že posílá zbraně a vojáky tamním separatistům, což Rusové vytrvale odmítají. 

Ukrajinské příměří je místy porušováno a minské dohody stále nebyly zcela naplněny, obzvlášť pokud jde o decentralizaci země a kontrolu Kyjeva nad ukrajinskými hranicemi. Putin chce, aby Západ využil svého vlivu na vládu v Kyjevě a přiměl ji k plnění dohod. Ukrajina má od čtvrtka nový kabinet v čele s prozápadním politikem Volodomyrem Hrojsmanem, který je blízkým spolupracovníkem prezidenta Petra Porošenka. Putin doufá, že se kabinet bude chovat pragmaticky.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kvůli ukrajinské krizi se ocitly vztahy Ruska a Západu na bodu mrazu. Hovořilo se dokonce o nové studené válce. Putin občanům řekl, že žádné zahraniční mocnosti nemohou Rusku diktovat podmínky silou. Naopak vyzdvihnul potřebu „uctivého jednání“.

„Kauzu Panama Papers spustili Američané“

Ruský prezident mluvil rovněž o kauze Panama Papers – z uniklých materiálů vyplývá, že si lidé blízcí prezidentovi vydělali miliony díky offshoreovým firmám v daňových rájích. Putin to odmítl a ze spuštění kauzy obvinil Západ.

Německé noviny, které o únicích informovaly, mají vazby na americkou banku Goldman Sachs, poznamenal Putin s tím, že se USA snažily zasít pochybnosti o některých ruských jednotlivcích.

Ruský prezident Vladimir Putin debatoval s občany
Zdroj: Mikhail Klimentyev/ČTK/ITAR-TASS

Dopingová aféra nemá politický kontext, míní šéf Kremlu

Putin hovořil rovněž o dopingovém skandálu spojeným s látkou meldonium. Světová antidopingová agentura WADA tento produkt zařadila počátkem roku na seznam zakázaných látek a jehož užívání vyřadilo z mezinárodních soutěží desítky ruských sportovců. Podle ministra sportu Vitalije Mutka bylo pozitivně testováno na meldonium 40 sportovců. Rusko kvůli tomu bylo vyloučeno z Mezinárodní atletické federace.

Putin si nemyslí, že by aféra měla politický kontext. Zdůraznil, že látka meldonium nikdy nebyla zakázána, ovšem najednou se tak stalo. Moskva podle něj musí zefektivnit spolupráci s mezinárodními sportovními organizacemi, aby vyhověla jejich požadavkům.

Dopingový test
Zdroj: ČT24

WADA nicméně ve středu oznámila, že nebude postihovat sportovce za pozitivní test na meldonium, pokud ho měli při kontrole provedené před 1. březnem v těle maximálně jeden mikrogram na mililitr moči.

Miliony dotazů

Loni poslali diváci Putinovi téměř tři miliony dotazů, tento rok něco přes dva miliony. Putin jich stihl zodpovědět pár desítek. Rozhovor s prezidentem vedli dva moderátoři. Některé otázky ale padaly živě z několika míst po celém Rusku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...