Výměna vězňů? Moskva o Savčenkové mlčí, její sestra hlásí krach jednání

Rusko a Ukrajina chystají vzájemnou výměnu vězňů, která by se mohla dotknout i nejsledovanějších případů, jako jsou režisér Oleg Sencov nebo Naďa Savčenková. Podle její sestry Věry ale plány na propuštění pilotky zkrachovaly. Zdravotní stav Savčenkové, která drží hladovku, se mezitím zhoršuje. Její matka se obává, že zemře.

„Zatímco politici vytvářejí koalice, dohoda o jádru evropské hodnoty, kterou je lidský život, byla zmařena. Porošenko, Putine, vraťte nám Naďu,“ napsala Věra Savčenková v pondělí na Facebooku.

Agentuře Interfax-Ukrajina pak řekla, že snahy o propuštění její sestry selhaly. „Takové mám informace,“ prohlásila s odvoláním na své zdroje. Ukrajinští politici se podle ní snaží současné situace využít k tomu, aby zvýšili svou oblibu, místo aby podnikali reálné kroky k záchraně důstojnice.

Ruské ministerstvo spravedlnosti před pár dny uvedlo, že chce na Ukrajinu předat čtyři vězně. Zda mezi nimi bude Savčenková, ale odmítá říct. „Sami Rusové nám řekli, že o jejím osudu rozhodne osobně Vladimir Putin. Takže ho má v rukou on,“ podotkl ukrajinský velvyslanec při Radě Evropy Dmytro Kuleba.

Pokud o osudu Nadi Savčenkové rozhoduje jediný muž, a to ruský prezident, tak víme, že se nic nedá předpovědět ani odhadnout. Savčenková ale nebyla převezena na místo výkonu trestu, což by naznačovalo, že se o její výměně jedná.
Josef Pazderka
zpravodaj ČT

Rodina vězněné pilotky má obavy, aby nakonec nebylo pozdě. „Prosím všechny lidi: pomozte osvobodit Naďu. Jinak to může skončit její smrtí. Moc všechny prosím, pomozte!“ žádá matka Nadi Savčenkové Marija.

Pokud se její dcery nedotkne ohlášená výměna, nemusí prý hladovku přežít. „Má už jen čtyřicet kilo. V médiích sice píšou 65, ale jak může mít 65, když je takhle bledá a pohublá,“ říká Marija.

Matka odsouzené Nadi Savčenkové
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Chuzavkov

Savčenková dostala v březnu v Rusku trest 22 let vězení. Předloni se podle obžaloby na východní Ukrajině podílela na smrti několika ruských novinářů, přestože to řada faktů zpochybňuje. Jiné naopak dokazují, že Savčenková byla do Ruska nezákonně unesena.

Podle západních diplomatů jde o vykonstruovaný proces. „Je třeba tu ženu zachránit,“ říká třeba český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ukrajinka jakoukoli vinu popírá, ale proti rozsudku se odmítla odvolat, protože v tom prý nevidí žádný smysl.

Neziskové organizace v Kyjevě připomínají, že případ Savčenkové zdaleka není ojedinělý. Podobných napočítaly minimálně 25. Patří k nim i ukrajinský režisér Oleg Sencov, který si má za údajný terorismus a protesty proti anexi Krymu odsedět 20 let. Jeho jméno teď padá v případě možné vězeňské výměny nejčastěji.

Hovoří se rovněž o předání režisérova společníka Oleksandra Kolčenka, Gennadije Afanasjeva a Jurije Sološenka, který dostal šestiletý trest za to, že se během služební cesty v Rusku pokoušel získat komponenty k raketovému komplexu S-300. Východním směrem by měli naopak putovat dva ruští výsadkáři zajatí loni na východní Ukrajině.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko koncem března odsouhlasil sankce proti 84 ruským představitelům zapojeným do odsouzení Savčenkové a Sencova. Na seznamu figuruje třeba šéf ruských vyšetřovatelů Alexandr Bastrykin, šéf tajné služby FSB Alexandr Bortnikov, prokurátorka z Krymu Natalja Poklonská či šéf separatistů z východoukrajinského Luhanska Igor Plotnickij. Restrikce spočívají v zákazu vstupu na Ukrajinu, případného zablokování majetku či zákazu vývozu kapitálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 15 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 7 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...