Výměna vězňů? Moskva o Savčenkové mlčí, její sestra hlásí krach jednání

Rusko a Ukrajina chystají vzájemnou výměnu vězňů, která by se mohla dotknout i nejsledovanějších případů, jako jsou režisér Oleg Sencov nebo Naďa Savčenková. Podle její sestry Věry ale plány na propuštění pilotky zkrachovaly. Zdravotní stav Savčenkové, která drží hladovku, se mezitím zhoršuje. Její matka se obává, že zemře.

„Zatímco politici vytvářejí koalice, dohoda o jádru evropské hodnoty, kterou je lidský život, byla zmařena. Porošenko, Putine, vraťte nám Naďu,“ napsala Věra Savčenková v pondělí na Facebooku.

Agentuře Interfax-Ukrajina pak řekla, že snahy o propuštění její sestry selhaly. „Takové mám informace,“ prohlásila s odvoláním na své zdroje. Ukrajinští politici se podle ní snaží současné situace využít k tomu, aby zvýšili svou oblibu, místo aby podnikali reálné kroky k záchraně důstojnice.

Ruské ministerstvo spravedlnosti před pár dny uvedlo, že chce na Ukrajinu předat čtyři vězně. Zda mezi nimi bude Savčenková, ale odmítá říct. „Sami Rusové nám řekli, že o jejím osudu rozhodne osobně Vladimir Putin. Takže ho má v rukou on,“ podotkl ukrajinský velvyslanec při Radě Evropy Dmytro Kuleba.

Pokud o osudu Nadi Savčenkové rozhoduje jediný muž, a to ruský prezident, tak víme, že se nic nedá předpovědět ani odhadnout. Savčenková ale nebyla převezena na místo výkonu trestu, což by naznačovalo, že se o její výměně jedná.
Josef Pazderka
zpravodaj ČT

Rodina vězněné pilotky má obavy, aby nakonec nebylo pozdě. „Prosím všechny lidi: pomozte osvobodit Naďu. Jinak to může skončit její smrtí. Moc všechny prosím, pomozte!“ žádá matka Nadi Savčenkové Marija.

Pokud se její dcery nedotkne ohlášená výměna, nemusí prý hladovku přežít. „Má už jen čtyřicet kilo. V médiích sice píšou 65, ale jak může mít 65, když je takhle bledá a pohublá,“ říká Marija.

Matka odsouzené Nadi Savčenkové
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Chuzavkov

Savčenková dostala v březnu v Rusku trest 22 let vězení. Předloni se podle obžaloby na východní Ukrajině podílela na smrti několika ruských novinářů, přestože to řada faktů zpochybňuje. Jiné naopak dokazují, že Savčenková byla do Ruska nezákonně unesena.

Podle západních diplomatů jde o vykonstruovaný proces. „Je třeba tu ženu zachránit,“ říká třeba český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ukrajinka jakoukoli vinu popírá, ale proti rozsudku se odmítla odvolat, protože v tom prý nevidí žádný smysl.

Neziskové organizace v Kyjevě připomínají, že případ Savčenkové zdaleka není ojedinělý. Podobných napočítaly minimálně 25. Patří k nim i ukrajinský režisér Oleg Sencov, který si má za údajný terorismus a protesty proti anexi Krymu odsedět 20 let. Jeho jméno teď padá v případě možné vězeňské výměny nejčastěji.

Hovoří se rovněž o předání režisérova společníka Oleksandra Kolčenka, Gennadije Afanasjeva a Jurije Sološenka, který dostal šestiletý trest za to, že se během služební cesty v Rusku pokoušel získat komponenty k raketovému komplexu S-300. Východním směrem by měli naopak putovat dva ruští výsadkáři zajatí loni na východní Ukrajině.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko koncem března odsouhlasil sankce proti 84 ruským představitelům zapojeným do odsouzení Savčenkové a Sencova. Na seznamu figuruje třeba šéf ruských vyšetřovatelů Alexandr Bastrykin, šéf tajné služby FSB Alexandr Bortnikov, prokurátorka z Krymu Natalja Poklonská či šéf separatistů z východoukrajinského Luhanska Igor Plotnickij. Restrikce spočívají v zákazu vstupu na Ukrajinu, případného zablokování majetku či zákazu vývozu kapitálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cla, covid či balon. Čínsko-americké vztahy zažívají otřesy

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.
před 20 mminutami

Brazilský prezident Lula oznámil kampaň proti organizovanému zločinu

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například nelegálním prodejem drog. Kampaň chce zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula ohlásil kampaň několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 1 hhodinou

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 6 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 8 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 9 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...