Výměna vězňů? Moskva o Savčenkové mlčí, její sestra hlásí krach jednání

Rusko a Ukrajina chystají vzájemnou výměnu vězňů, která by se mohla dotknout i nejsledovanějších případů, jako jsou režisér Oleg Sencov nebo Naďa Savčenková. Podle její sestry Věry ale plány na propuštění pilotky zkrachovaly. Zdravotní stav Savčenkové, která drží hladovku, se mezitím zhoršuje. Její matka se obává, že zemře.

„Zatímco politici vytvářejí koalice, dohoda o jádru evropské hodnoty, kterou je lidský život, byla zmařena. Porošenko, Putine, vraťte nám Naďu,“ napsala Věra Savčenková v pondělí na Facebooku.

Agentuře Interfax-Ukrajina pak řekla, že snahy o propuštění její sestry selhaly. „Takové mám informace,“ prohlásila s odvoláním na své zdroje. Ukrajinští politici se podle ní snaží současné situace využít k tomu, aby zvýšili svou oblibu, místo aby podnikali reálné kroky k záchraně důstojnice.

Ruské ministerstvo spravedlnosti před pár dny uvedlo, že chce na Ukrajinu předat čtyři vězně. Zda mezi nimi bude Savčenková, ale odmítá říct. „Sami Rusové nám řekli, že o jejím osudu rozhodne osobně Vladimir Putin. Takže ho má v rukou on,“ podotkl ukrajinský velvyslanec při Radě Evropy Dmytro Kuleba.

Pokud o osudu Nadi Savčenkové rozhoduje jediný muž, a to ruský prezident, tak víme, že se nic nedá předpovědět ani odhadnout. Savčenková ale nebyla převezena na místo výkonu trestu, což by naznačovalo, že se o její výměně jedná.
Josef Pazderka
zpravodaj ČT

Rodina vězněné pilotky má obavy, aby nakonec nebylo pozdě. „Prosím všechny lidi: pomozte osvobodit Naďu. Jinak to může skončit její smrtí. Moc všechny prosím, pomozte!“ žádá matka Nadi Savčenkové Marija.

Pokud se její dcery nedotkne ohlášená výměna, nemusí prý hladovku přežít. „Má už jen čtyřicet kilo. V médiích sice píšou 65, ale jak může mít 65, když je takhle bledá a pohublá,“ říká Marija.

Matka odsouzené Nadi Savčenkové
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Chuzavkov

Savčenková dostala v březnu v Rusku trest 22 let vězení. Předloni se podle obžaloby na východní Ukrajině podílela na smrti několika ruských novinářů, přestože to řada faktů zpochybňuje. Jiné naopak dokazují, že Savčenková byla do Ruska nezákonně unesena.

Podle západních diplomatů jde o vykonstruovaný proces. „Je třeba tu ženu zachránit,“ říká třeba český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ukrajinka jakoukoli vinu popírá, ale proti rozsudku se odmítla odvolat, protože v tom prý nevidí žádný smysl.

Neziskové organizace v Kyjevě připomínají, že případ Savčenkové zdaleka není ojedinělý. Podobných napočítaly minimálně 25. Patří k nim i ukrajinský režisér Oleg Sencov, který si má za údajný terorismus a protesty proti anexi Krymu odsedět 20 let. Jeho jméno teď padá v případě možné vězeňské výměny nejčastěji.

Hovoří se rovněž o předání režisérova společníka Oleksandra Kolčenka, Gennadije Afanasjeva a Jurije Sološenka, který dostal šestiletý trest za to, že se během služební cesty v Rusku pokoušel získat komponenty k raketovému komplexu S-300. Východním směrem by měli naopak putovat dva ruští výsadkáři zajatí loni na východní Ukrajině.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko koncem března odsouhlasil sankce proti 84 ruským představitelům zapojeným do odsouzení Savčenkové a Sencova. Na seznamu figuruje třeba šéf ruských vyšetřovatelů Alexandr Bastrykin, šéf tajné služby FSB Alexandr Bortnikov, prokurátorka z Krymu Natalja Poklonská či šéf separatistů z východoukrajinského Luhanska Igor Plotnickij. Restrikce spočívají v zákazu vstupu na Ukrajinu, případného zablokování majetku či zákazu vývozu kapitálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 56 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.