Výměna vězňů? Moskva o Savčenkové mlčí, její sestra hlásí krach jednání

Rusko a Ukrajina chystají vzájemnou výměnu vězňů, která by se mohla dotknout i nejsledovanějších případů, jako jsou režisér Oleg Sencov nebo Naďa Savčenková. Podle její sestry Věry ale plány na propuštění pilotky zkrachovaly. Zdravotní stav Savčenkové, která drží hladovku, se mezitím zhoršuje. Její matka se obává, že zemře.

„Zatímco politici vytvářejí koalice, dohoda o jádru evropské hodnoty, kterou je lidský život, byla zmařena. Porošenko, Putine, vraťte nám Naďu,“ napsala Věra Savčenková v pondělí na Facebooku.

Agentuře Interfax-Ukrajina pak řekla, že snahy o propuštění její sestry selhaly. „Takové mám informace,“ prohlásila s odvoláním na své zdroje. Ukrajinští politici se podle ní snaží současné situace využít k tomu, aby zvýšili svou oblibu, místo aby podnikali reálné kroky k záchraně důstojnice.

Ruské ministerstvo spravedlnosti před pár dny uvedlo, že chce na Ukrajinu předat čtyři vězně. Zda mezi nimi bude Savčenková, ale odmítá říct. „Sami Rusové nám řekli, že o jejím osudu rozhodne osobně Vladimir Putin. Takže ho má v rukou on,“ podotkl ukrajinský velvyslanec při Radě Evropy Dmytro Kuleba.

Pokud o osudu Nadi Savčenkové rozhoduje jediný muž, a to ruský prezident, tak víme, že se nic nedá předpovědět ani odhadnout. Savčenková ale nebyla převezena na místo výkonu trestu, což by naznačovalo, že se o její výměně jedná.
Josef Pazderka
zpravodaj ČT

Rodina vězněné pilotky má obavy, aby nakonec nebylo pozdě. „Prosím všechny lidi: pomozte osvobodit Naďu. Jinak to může skončit její smrtí. Moc všechny prosím, pomozte!“ žádá matka Nadi Savčenkové Marija.

Pokud se její dcery nedotkne ohlášená výměna, nemusí prý hladovku přežít. „Má už jen čtyřicet kilo. V médiích sice píšou 65, ale jak může mít 65, když je takhle bledá a pohublá,“ říká Marija.

Matka odsouzené Nadi Savčenkové
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Chuzavkov

Savčenková dostala v březnu v Rusku trest 22 let vězení. Předloni se podle obžaloby na východní Ukrajině podílela na smrti několika ruských novinářů, přestože to řada faktů zpochybňuje. Jiné naopak dokazují, že Savčenková byla do Ruska nezákonně unesena.

Podle západních diplomatů jde o vykonstruovaný proces. „Je třeba tu ženu zachránit,“ říká třeba český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ukrajinka jakoukoli vinu popírá, ale proti rozsudku se odmítla odvolat, protože v tom prý nevidí žádný smysl.

Neziskové organizace v Kyjevě připomínají, že případ Savčenkové zdaleka není ojedinělý. Podobných napočítaly minimálně 25. Patří k nim i ukrajinský režisér Oleg Sencov, který si má za údajný terorismus a protesty proti anexi Krymu odsedět 20 let. Jeho jméno teď padá v případě možné vězeňské výměny nejčastěji.

Hovoří se rovněž o předání režisérova společníka Oleksandra Kolčenka, Gennadije Afanasjeva a Jurije Sološenka, který dostal šestiletý trest za to, že se během služební cesty v Rusku pokoušel získat komponenty k raketovému komplexu S-300. Východním směrem by měli naopak putovat dva ruští výsadkáři zajatí loni na východní Ukrajině.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko koncem března odsouhlasil sankce proti 84 ruským představitelům zapojeným do odsouzení Savčenkové a Sencova. Na seznamu figuruje třeba šéf ruských vyšetřovatelů Alexandr Bastrykin, šéf tajné služby FSB Alexandr Bortnikov, prokurátorka z Krymu Natalja Poklonská či šéf separatistů z východoukrajinského Luhanska Igor Plotnickij. Restrikce spočívají v zákazu vstupu na Ukrajinu, případného zablokování majetku či zákazu vývozu kapitálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 1 hhodinou

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 3 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 4 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 5 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 11 hhodinami
Načítání...