Ukrajinský parlament schválil Hrojsmana premiérem. Státní kasu povede Danyljuk

Po dnech nejistoty nakonec ukrajinský parlament schválil Volodymyra Hrojsmana jako nového premiéra. Rýsuje se také složení zbytku kabinetu. V čele resortu zahraničí a obrany mají zůstat dosavadní ministři Pavlo Klimklin a Stepan Poltorak. Do čela klíčového ministerstva financí se naopak postaví nováček – Oleksandr Danyljuk. Nově má vzniknout také ministerstvo pro záležitosti Donbasu.

Dosavadní šéf vlády Arsenij Jaceňuk ohlásil demisi a poděkoval zastupitelům za podporu. Jeho vláda v poslední době čelila stále většímu tlaku kvůli podezřením z korupce a liknavosti k reformám.

Dosavadní vládní koalice se v únoru rozpadla, když podporu kabinetu vypověděly strany Vlast a Svépomoc. Novou vládní většinu tak nyní tvoří jen zastupitelé dvou největších stran - Bloku Petra Porošenka (BPP) a Jaceňukovy Lidové fronty (LF). Většinu doplňuje skupina nezařazených poslanců, které opozice označuje za kariéristy a přeběhlíky.

Podle informací ukrajinského tisku tvoří ve sněmovně, která má 450 členů, novou koalici 227 poslanců. Jaceňukova vláda měla po volbách z října 2014 zkraje podporu kolem 300 zastupitelů. Kromě stran Vlast a Svépomoc ji původně podporovala i populistická Radikální strana, která přešla k opozici loni v září. Později vládní většinu opustili i poslanci stran Vlast a Svépomoc.

Hrojsman v projevu konstatoval, že jeho vláda nebude v zemi tolerovat korupci a posílí vztahy s Evropou. „Vnímám hrozby, jimž čelíme. Varuji hlavně před třemi z nich: korupcí, neefektivní správou a populismem. Nejsou to menší ohrožení, než jsou nepřátelské operace na východě země,“ řekl Hrojsman.

Do čela parlamentu byl zvolen v listopadu 2014 po říjnových parlamentních volbách, ve kterých kandidoval za Blok Petra Porošenka, stranu současné hlavy státu. Od února 2014 do prosince 2014 byl vicepremiérem a ministrem pro regionální rozvoj ve vládě Arsenije Jaceňuka.

Jaceňukova vláda se moci ujala v únoru, když byl svržen proruský režim prezidenta Viktora Janukovyče. Po Jaceňukově rezignaci v červenci 2014 byl Hrojsman považován za jeho nástupce, ukrajinský parlament však rezignaci Jaceňuka odmítl.

Jako ministr pro regionální rozvoj se Hrojsman výrazně zapsal do jednání o široké autonomii Donbasu.

V nové vládě by měli zůstat na svých postech ministr zahraničí Klimkin, ministr vnitra Arsen Avakov a ministr obrany Poltorak. Šéfa diplomacie a obrany podle ústavy nominuje do vlády prezident. Prvním místopředsedou vlády a ministrem hospodářského rozvoje a obchodu se má podle médií stát Stepan Kubiv. Kromě něj má zasednout ve vládě dalších pět vicepremiérů. Do čela klíčového ministerstva financí se postaví Oleksandr Danyljuk.

Porošenko v projevu oznámil, že součástí vlády bude nově i ministerstvo pro záležitosti Donbasu, které se bude zabývat záležitostmi uprchlíků a správy oblastí, kde probíhá „protiteroristická operace“. Konstatoval, že na východě Ukrajiny je do boje proti proruským povstalcům nasazeno 69 tisíc ukrajinských vojáků. Prezident při této příležitosti vyzval poslance, aby schválili ústavní změny o decentralizaci země s cílem „zajistit pokojný návrat Donbasu“.

Opozice: Tymošenková, radikálové i pohrobci Janukovyče

Strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové na zasedání oznámila, že bude v opozici vůči nové Hrojsmanově vládě jako součást „evropské demokratické opozice“. Od nové vlády se rovněž distancoval šéf radikálů Oleh Ljaško, který obvinil Porošenka, že se nominací Hrojsmana snaží uzurpovat moc.

Hlavní opoziční silou na Ukrajině zůstává Opoziční blok, jehož páteř tvoří příslušníci bývalé vládní proruské Strany regionů. Demisi Jaceňuka, jmenování Hrojsmana a zrušení únorové rezoluce hodnotící negativně vládu schválili poslanci jedním usnesením, což byl podle tvrzení opozice neústavní krok. Pro usnesení nakonec hlasovalo podle agentury Unian 257 poslanců, proti se jich postavilo 50.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 14 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 7 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...