Putinovým soupeřům vadí, že prezident nechodí do televizních debat

Nahrávám video

Poslední týden zbývá do ruských prezidentských voleb. Všichni kandidáti kromě Vladimira Putina si stěžují na povinné televizní debaty, kterých se však současná hlava státu neúčastní. Zdůvodňuje to pracovním vytížením. Místo toho prezident zveřejnil film, který už viděly přes dva miliony lidí.

Místo aby Putin odpovídal na nepříjemné otázky soupeřů a čelil jejich kritice, natočil dvouhodinový dokument, ve kterém reaguje na dotazy mluvčího vlastní kampaně. Film ukazuje silného a rázného prezidenta.

Vladimir Putin si na začátku rozhovoru poslechne chválu, jak udělal ze Soči město olympiády a formule 1. Pak se se svým mluvčím baví o teroristickém útoku, ke kterému mělo dojít při zahájení Her. Šéf Kremlu prý dostal zprávu o bombě v letadle z Ukrajiny do Turecka se 110 cestujícími. Rozhodnutí podle slov Putina bylo okamžité.

„V souladu s plánem pro řešení takových situací. Jaké? Sestřelit,“ řekl Vladimir Putin v dokumentu. Nakonec šlo o falešný poplach.

Informace o chystaném útoku na stadion, kde bylo 40 tisíc diváků, prezidentův tým zveřejnil ve volebním týdnu a podle Putinových protikandidátů to není náhoda. Nelíbí se jim, že se prezident odmítá účastnit kampaně a víc než čtyř desítek televizních debat.

Účast v předvolebních debatách je povinná

„Hodnotím to jako jeho zbabělost. Prostě se debat bojí,“ myslí si politolog Boris Višněvskij. Účast v debatách ukládá zákon. V pěti státních televizích někdy ráno v osm, jindy o půlnoci by si mělo sedm kandidátů vyříkat názory na dění v Rusku. Všichni se ale shodují, že nejde o žádné věcné diskuse. Některé skončily urážkami a hádkami. Servítky si nebere především kandidát nacionalistů Vladimir Žirinovskij.

„Nikdy neprojevoval takt a slušné vychování, ve vysílání bývá vulgární, hádá se, dokonce se bije,“ vysvětlila Natalia Grjazněvičová z volebního štábu Xeniji Sobčakové.

Průběh kampaně i samotných voleb monitoruje občanské hnutí Golos. Podle jeho předsedy jde prý jen o snahu režimu ukázat světu, že i ostatní kandidáti mají přístup na televizní obrazovky.

„Nemohou se kritizovat navzájem, nemohou vyslovit žádné negativní zmínky, například že by volba protikandidáta vedla ke zhoršení situace. Zákon to zakazuje,“ dodal předseda hnutí Golos Grigorij Melkonjanc.

Putin v průzkumech vede, hlas mu chce dát všech 71 procent voličů

Drtivá převaha současného prezidenta je znatelná. Podle posledních výzkumů k volbám chce určitě jít 71 procent Rusů, stejný počet se chystá svůj hlas dát současnému prezidentovi.

V moskevských Lužnikách Putina podpořilo 130 tisíc lidí, nikdo jiný se nemůže pochlubit takovým předvolebním shromážděním. „Jestli to dokážeme, pak nejbližší desetiletí a celé 21. století proběhne ve znamení našich jasných vítězství. Dokážeme to? Ano,“ prohlásil Putin na tamním setkání. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
07:30Aktualizovánopřed 16 mminutami

Za požár rozvodny v německém Reutlingenu zřejmě může žhář, uvedli vyšetřovatelé

Za požárem elektrické rozvodny v Reutlingenu na jihozápadě Německa v noci na pondělí stál nejspíš žhářský útok. Podle agentury DPA z toho vycházejí vyšetřovatelé. Požár připravil dočasně na dvacet tisíc domácností o dodávky elektřiny a způsobil škody ve výši několika milionů eur.
před 28 mminutami

Německo na muniční iniciativu přispěje dalších tři sta milionů eur, řekl Pistorius

Německo se na české muniční iniciativě bude podílet dalšími třemi sty miliony eur (asi 7,2 miliardy korun), řekl v úterý při setkání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou (za SPD) německý ministr obrany Boris Pistorius. Tato suma podle něho vystačí na nákup asi padesáti tisíc kusů munice pro Ukrajinu. Německý ministr rovněž sdělil, že bundeswehr v Česku nakoupí asi dvě stě tisíc pistolí za 56 milionů eur (více než 1,35 miliardy korun).
13:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ovlivňování arménských voleb Rusku vyšlo, v parlamentu bude zastoupeno

Současný arménský premiér Nikol Pašinjan bude po parlamentních volbách, které se konaly o víkendu, ve funkci pokračovat ještě minimálně dalších pět let. Jeho Občanská smlouva porazila proruské opoziční síly, a země tak bude moci pokračovat ve směřování do Evropské unie (EU). Pašinjan si ale dle odborníka Slavomíra Horáka uvědomuje, že vstup do EU je dlouhodobá záležitost, a zdůrazňuje proto i rozvíjení vztahů s Moskvou. Ta však arménskou spolupráci se Západem nepřipouští.
před 2 hhodinami

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
13:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 4 hhodinami

Izraelský úder na město Súr zabil osm lidí, uvedly libanonské úřady

Úterní izraelský úder na město Súr na jihu Libanonu zabil osm lidí, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Podle něj Izrael udeřil před vydáním varování civilnímu obyvatelstvu, píše agentura AFP. Údery, které zasáhly rezidenční čtvrť, podle ministerstva také na tři desítky lidí zranily.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Loni bylo ve světě nejvíc válek od konce druhé světové

V roce 2025 probíhalo nejvíc ozbrojených konfliktů od druhé světové války, uvedla v úterý zveřejněná zpráva norského mírového institutu PRIO. Konfliktů s účastí alespoň jednoho státu bylo 65. Střetů se státními aktéry na obou stranách bylo osm, tedy dvojnásobek oproti předchozímu roku. Minulý rok byl podle zprávy třetí nejsmrtelnější od konce studené války, přímých obětí bojů či politicky motivovaného násilí bylo okolo 245 tisíc.
před 4 hhodinami
Načítání...