Putin: Rusko nestojí o střety, bude ale hájit své zájmy

Nahrávám video
Putin tvrdí, že se Rusko demokratizuje
Zdroj: ČT24

Rusko je připraveno spolupracovat s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem, neboť Moskva a Washington nesou společnou zodpovědnost za globální bezpečnost. Ve výročním poselství o stavu Ruské federace to prohlásil prezident Vladimir Putin. Řekl, že Rusko nestojí o konfrontaci, naopak se chce podílet na řešení světových problémů. Bude při tom ale hájit své zájmy.

 „Nehledáme a nikdy jsme nehledali nepřátele. Potřebujeme přátele,“ řekl Putin. Od Trumpa očekává spolupráci v boji proti terorismu. Zdůraznil ale, že Moskva nebude tolerovat žádné pokusy o oslabení ruských zájmů.

„V posledních letech jsme měli co dělat s tlakem z vnějšku. Bylo použito vše. Od mýtů o ruské agresivitě a propagandě, vměšování do cizích voleb až po štvanici na naše sportovce včetně paralympijských,“ domnívá se Putin. Dodal, že Rusko se už nechce nechat poučovat, naopak samo může leckoho něčemu naučit.

Rusko je podle Putina připraveno účastnit se řešení globálních a regionálních problémů tam, kde je jeho účast namístě a zapotřebí. „Jsme pro bezpečnost a možnost rozvoje ne pro vyvolené, ale pro všechny země a národy při respektu k mezinárodnímu právu,“ uvedl v projevu Putin. 

„Také jsme proti cenzuře v mezinárodním informačním prostoru. Byli jsme stále kritizováni, že zavádíme uvnitř své země cenzuru, a nyní to provádějí naši partneři,“ myslí si ruský prezident. 

Putin v poselství hovořil také o tom, že Rusko v dlouhodobém horizontu vnímá Asii jako středobod zájmů a vztahů. Ocenil úsilí Japonska o větší hospodářské vazby s Moskvou, partnerství s Indií zase označil za prioritu Ruska.

Letos bylo poselství zaměřeno na sociální a ekonomické problémy Ruska, zatímco loni a předloni to bylo mnohem více zaměřeno na zahraniční politiku. Vracíme se do 70. a 80. let, snažíme se poslouchat nejen to, co je řečeno, ale i to, co není. Pak si domýšlíme, jestli to není nějaký signál.
Ondřej Soukup
redaktor HN

Příčiny ekonomických problémů jsou vnitřní

Za potížemi ruského hospodářství vidí Putin vnitřní problémy, jako je nedostatek investic či odborníků. Právě vnitřní problémy, mezi které zařadil i nedostatečný technologický rozvoj, jsou podle prezidenta hlavní příčinou trápení ruské ekonomiky. Cestu k oživení ekonomiky vidí mimo jiné ve stabilním bankovním sektoru, který bude schopen poskytovat půjčky firmám v průmyslu i ve službách.

Řekl také, že letos očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,6 procenta. Pro srovnání, loni zaznamenala ruská ekonomika propad o 3,7 procenta, nejvíce od globální finanční krize z roku 2009.

Pokud jde o inflaci, Putin věří, že letos dosáhne 5,8 procenta. „Očekáváme, že se do konce roku výrazně sníží a že bude nižší než šest procent. Pokud si pamatujete, v roce 2015 inflace činila 12,9 procenta,“ řekl Putin. „V příštím roce můžeme dosáhnout inflačního cíle čtyř procent. To je nutný předpoklad pro solidní růst založený na zdravé ekonomice,“ dodal.

Prezident také uvedl, že se Rusko neobejde bez revize daňového systému, nové mechanismy pak chce zavést do praxe od roku 2019. Putin přislíbil, že do května 2017 vláda představí nový plán ekonomického rozvoje. „Daně jsou v Rusku velmi nízké a jejich byť i třeba malé zvýšení nebo lepší nastavení by podle analytiků dokázalo výrazně pomoci státní kase,“ poznamenal zpravodaj ČT v Moskvě David Miřejovský. 

Putin vidí problémy jako důsledek západního tlaku. Snaží se ale od Trumpovy administrativy získat přísliby smířlivějšího přístupu. Říká: Jsme připraveni spolupracovat, ale nikdo nám nesmí vnucovat své podmínky.
Karel Svoboda
analytik

Rusové jsou připraveni bránit nezávislý kurz

Rusko bude podle šéfa Kremlu pokračovat v nastoleném demokratickém kurzu. Putin připustil, že v obtížných a nezvyklých podmínkách musí řešit rozvojové problémy, zároveň ale zdůraznil, že Rusové ukázali připravenost svou zemi bránit v její nezávislé cestě.

„Strategie rozvoje politického systému, institucí přímé demokracie a posílení volební konkurence stojí na dobrých základech a my v tom samozřejmě budeme nadále pokračovat,“ řekl Putin. „Ruský národ opět přesvědčivě prokázal, že je schopen postavit se obtížným výzvám, bránit a ochraňovat národní zájmy, suverenitu a nezávislý kurz země,“ dodal.   

Šéf Kremlu dále uvedl, že stavba mostu mezi Ruskem a anektovaným ukrajinským autonomním poloostrovem Krym pokračuje podle plánu. Předpokládá se, že auta vyjedou na most do konce roku 2018 a o rok později také vlaky. Most přes Kerčský průliv bude dlouhý devatenáct kilometrů, takže se stane nejdelší takovou stavbou v Rusku.

Putin s poselstvím před poslance Státní dumy a Rady federace předstoupil počtrnácté, tuto povinnost ruské hlavě státu ukládá ústava. Stejně jako v minulých letech promluvil k zákonodárcům ve Velkém kremelském sále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Nepálu probíhají první celostátní volby od loňských protestů

V Nepálu začaly první parlamentní volby od loňských protestů, které vedly ke konci tamní vlády. V ulicích a u volebních místností hlídkují bezpečnostní síly, podotýká agentura AP. Volební místnosti se uzavřou ve 12:15 SEČ. Sčítání hlasů má začít ještě ve čtvrtek, výsledky se očekávají o víkendu.
před 1 hhodinou

Kurdsko-íránské milice podle amerických médií zahájily pozemní operaci v Íránu

Kurdsko-íránské milice zahájily pozemní operaci v severozápadním Íránu. Píše o tom několik amerických médií včetně Fox News nebo serveru Axios. Stanice CNN už ve středu s odkazem na své zdroje informovala, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu.
před 4 hhodinami

Senát USA zablokoval rezoluci usilující o pozastavení dalších úderů na Írán

Americký Senát ovládaný republikány ve středu zablokoval rezoluci, která by zabránila dalším úderům na Írán bez schválení Kongresu. Pro bylo 47 senátorů, proti 53, uvedly agentury Reuters a AP.
před 4 hhodinami

Izraelská armáda v Libanonu zabila dvacet lidí, píší agentury

Izraelské údery v Libanonu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily 20 lidí, píše agentura Reuters. Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím uvedlo, že od pondělí bylo při izraelských operacích v Libanonu zabito 72 lidí a dalších 437 bylo zraněno. Později resort připojil, že večer byli při izraelských úderech v Bejrútu zabiti tři lidé, dalších šest utrpělo zranění.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Obrana NATO zničila střelu letící z Íránu k Turecku. Aliance její odpal odsoudila

Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila do vzdušného prostoru Turecka, informovalo ve středu turecké ministerstvo obrany s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Je to první takový případ v nynější válce mezi Izraelem a USA na straně jedné a Íránem na straně druhé, kdy hrozil zásah území členské země NATO.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly základny na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hizballáh se nevzdá, řekl jeho šéf. Macron odrazuje Netanjahua od pozemní ofenzivy

Izraelské údery v Libanonu ve středu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily dvacet lidí, píše Reuters. Šéf tamního teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim večer prohlásil, že se skupina nevzdá, bez ohledu na to, jak velké budou oběti. Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od pozemní ofenzivy v Libanonu. Izraelská armáda dříve během dne vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci.
před 6 hhodinami

V Británii zatkli tři muže podezřelé ze špionáže pro Čínu

Britská policie zadržela trojici mužů podezřelých ze špionáže pro Čínu, měli mít vazby na britský parlament. List The Guardian píše, že jeden z nich je partnerem současné poslankyně labouristické strany, druhý pak bývalé zákonodárkyně této strany. Čínská ambasáda se k případu nevyjádřila. Tajná služba MI5 loni varovala před rostoucí čínskou snahou dostat se k informacím. Ve středu také stanuli před soudem dva muži obvinění ze sledování hongkongských prodemokratických aktivistů v Británii.
před 7 hhodinami
Načítání...