Ruský prezident Vladimir Putin pověřil své ministry, aby začali jednat s Běloruskem o zřízení ruské letecké základny na běloruském území. Měla by vzniknout asi 50 kilometrů od litevských hranic. Bělorusko, které poskytuje ruským silám některé své základny, dosud čistě ruskou vojenskou základnu na svém území nemělo a podobným myšlenkám se bránilo.
O potřebě ruské základny na běloruském území hovořil Putinův ministr obrany Sergej Šojgu již v roce 2013 – čtyři roky po podpisu rusko-běloruské dohody o společné obraně vnější hranice a vzdušného prostoru. Základna se má podle dřívějších informací vybudovat ve městě Lida, asi 50 kilometrů jižně od běloruských hranic s Litvou. Posloužila by celému leteckému pluku, tedy zhruba 60 strojům Su-27.
Bělorusko dosud zřízení ruské základny na svém území odmítalo, ke společným účelům přijímalo ruská letadla na svých letištích, Rusku ovšem Minsk povolil stavbu radarové stanice. Nyní ale prezident Putin podle prohlášení jeho úřadu nařídil svým ministrům zahraničí a obrany, aby zahájili oficiální jednání. Jak upozornila agentura AP, je Minsk ve složité situaci, jeho dosavadní odmítavý postoj naráží na závislost na ruských financích a energetických surovinách. Putin se v pátek sešel s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Soči, Lukašenko se ale zatím k novým ruským plánům nevyjádřil.
V případě, že by Kreml prosadil svou, bylo by Bělorusko třetí zemí Eurasijské hospodářské unie s ruskou základnou na svém území. Zatím jsou v Kyrgyzstánu a Arménii. Svoji základnu má Rusko také v Sýrii. Loni Rusko využilo vládního převratu na Ukrajině k anexi poloostrova Krym, kde je velká ruská námořní základna. Polsko a pobaltské státy v reakci na to opakovaně žádají alianci NATO o trvalé umístění jejích sil na svém území.
Posilování ruské vojenské přítomnosti u hranic se zeměmi Severoatlantické aliance je podle ruských analytiků reakcí Kremlu na rozšiřování vlivu NATO východním směrem a odpovídá také na zvýšené napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině.
