Putin chválí Zemana: Díky lidem jako vy obnovíme vztahy se Západem

Cesta prezidenta Miloše Zemana do Moskvy vyvrcholila podvečerním setkáním s Vladimirem Putinem. Ten hned v úvodu ocenil Zemanovy nezávislé politické postoje, ve kterých spatřuje šanci pro obnovení standardních vztahů se Západem. Zeman v rozhovoru s Putinem řekl, že protiruské sankce, které uplatňují západní velmoci, jsou krátkodobé řešení. Před setkáním pro Kommersant FM uvedl, že by mohly skončit do konce roku.

Besedy s Putinem se účastní kancléř Vratislav Mynář a také jednatel firmy Lukoil Aviation Czech a externí poradce prezidenta Martin Nejedlý. Na ruské straně je kromě Putina schůzce přítomen ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov a zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov. Český velvyslanec v Moskvě Vladimír Remek přítomen není.

„Je mi potěšením konstatovat, že v Evropě stále ještě existují politici, kteří jsou schopni říct svůj názor přímo a hájit a prosazovat nezávislou politiku,“ uvedl na úvod česko-ruského setkání prezident Putin. Dodal, že Moskva ochlazení vztahů Ruska a Západu neiniciovala, a vyjádřil naději, že právě díky politikům Zemanova ražení mohou být vzájemné vztahy obnoveny – i prohloubeny. Protiruské sankce označil za neproduktivní.

„Sankce jsou krátkodobé řešení,“ prohlásil podle agentury TASS prezident Miloš Zeman s tím, že ani s jejich zavedením nesouhlasil. V rozhovoru pro Kommersant FM, který setkání s Putinem předcházel, Zeman uvedl, že sankce by mohly skončit do konce tohoto roku. Před Putinem potom politiku přirovnal k počasí: „Jsem pevně přesvědčen, že po ochlazení přijde oteplování vztahů a obnovení normálních vazeb – kulturních, politických i ekonomických.“ TASS akcentuje, že „oproti pravidlům protokolu“ Zeman odmítl služeb tlumočníka a s Putinem hovořil v ruštině.

Zeman žádal dorovnání dluhu za stavbu elektrárny

Bez přítomnosti kamer se následně bavili o ekonomické spolupráci s důrazem na pětimiliardovou českou pohledávku z výstavby elektrárny na severu Ruska. „Soustředili jsme se na největší případ ve výši asi pěti miliard, což je stavba paroplynové elektrárny Poljarnaja v ruském Salechardu,“ konstatoval po jednání Zeman s tím, že celková výše ruského zadlužení u českých firem dosahuje 9,1 miliardy korun.

„Pokládám za přirozenou povinnost českého prezidenta hájit zájmy České republiky, i když někteří pitomečci nechtějí pochopit, že pět miliard je docela důležitá částka, a snaží se mě od cesty do Moskvy odvrátit,“ řekl Zeman. Putin prý pomoc se salechardskou pohledávkou přislíbil; kvůli salechardské elektrárně se podle prezidenta zúčastnil schůzky v Kremlu i zmiňovaný Nejedlý, měl pro Hrad vypracovávat expertízu, na základě které Zeman o vyrovnání dluhu žádal.

Putin na setkání se Zemanem vyložil ruské stanovisko k ukrajinské krizi. Měl říct, že je pro úplné naplnění únorových minských dohod „do posledního písmene“, a vyjádřil naději, že dojde k decentralizaci Ukrajiny tak, aby každý region měl určitou míru relativní samostatnosti. O lidských právech při jednání v Kremlu řeč nebyla, uvedl Zeman. Potvrdil nicméně, že ohlášená nová koncepce českého ministerstva zahraničí, která se vrací k důraznější podpoře boje za respektování lidských práv ve světě, má jeho podporu. „Nevidím důvod pro existenci základních rozporů,“ podotkl.

Prezident se znovu setkal s Jakuninem. Proč, to neřekl

S Putinem Zeman jednal zatím jednou, jako premiér v polovině dubna roku 2002. Tenkrát jejich rozhovoru dominovaly hospodářské otázky, problémy evropské bezpečnosti a situace v Čečensku, kde v té době neustávaly útoky povstalců proti ruské armádě.

Zeman novinářům řekl, že se během pobytu v Moskvě setkal se šéfem ruských železnic Vladimirem Jakuninem, miliardářem a blízkým Putinovým spolupracovníkem, který byl za podporu loňské anexe Krymu zařazen do sankčního seznamu USA. Loni v září se Zeman na řeckém ostrově Rhodos zúčastnil konference Dialog civilizací, kterou ruský oligarcha pořádá. Jakunin byl také hostem pražského fóra o holocaustu, jež proběhlo letos v lednu. O tématu moskevské besedy s Jakuninem se prezident nezmínil.

Do Moskvy přiletěl český prezident včera, večer se setkal s veterány. Dnes dopoledne během vojenské přehlídky na Rudém náměstí jednal se slovenským premiérem Robertem Ficem a navrhl mu zapojení Váhu do dlouhodobě prosazovaného projektu plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Kolem poledne spolu s ostatními státníky uctil Rusy padlé ve druhé světové válce.

„Jsem zde, abych vzdal hold nejen vojákům, kteří byli zabiti na území Československa, ale také 20 milionům sovětských občanů, kteří zahynuli během války,“ prohlásil Zeman při setkání s Putinem. Ruský prezident naopak ocenil všechny, kdo se v Česku starají o hroby sovětských vojáků a důstojníků, kteří při bojích druhé světové války padli na českém území: „Pro nás je to důležitá věc, která svědčí o hloubce vzájemných vztahů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomáhala s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu. V Kyjevské oblasti zasáhli mimo jiné železniční nádraží a zranili několik lidí. Škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně Lucké oblasti na západě země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, a způsobily tak výpadky dodávek proudu. Kvůli náletu vzlétlo polské letectvo k ochraně polského vzdušného prostoru, za spolupráci poděkovalo i české armádě.
09:12Aktualizovánopřed 22 mminutami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
před 33 mminutami

Afghánistán hlásí po ostřelování s Pákistánem čtyři mrtvé civilisty

Afghánské úřady tvrdí, že nejméně čtyři civilisté zahynuli v pohraniční oblasti země při ostřelování s Pákistánem. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sýrie se vzpamatovává z diktatury a války

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.
před 2 hhodinami

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i v sobotu.
01:17Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 11 hhodinami

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...