Putin chválí Zemana: Díky lidem jako vy obnovíme vztahy se Západem

Cesta prezidenta Miloše Zemana do Moskvy vyvrcholila podvečerním setkáním s Vladimirem Putinem. Ten hned v úvodu ocenil Zemanovy nezávislé politické postoje, ve kterých spatřuje šanci pro obnovení standardních vztahů se Západem. Zeman v rozhovoru s Putinem řekl, že protiruské sankce, které uplatňují západní velmoci, jsou krátkodobé řešení. Před setkáním pro Kommersant FM uvedl, že by mohly skončit do konce roku.

Besedy s Putinem se účastní kancléř Vratislav Mynář a také jednatel firmy Lukoil Aviation Czech a externí poradce prezidenta Martin Nejedlý. Na ruské straně je kromě Putina schůzce přítomen ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov a zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov. Český velvyslanec v Moskvě Vladimír Remek přítomen není.

„Je mi potěšením konstatovat, že v Evropě stále ještě existují politici, kteří jsou schopni říct svůj názor přímo a hájit a prosazovat nezávislou politiku,“ uvedl na úvod česko-ruského setkání prezident Putin. Dodal, že Moskva ochlazení vztahů Ruska a Západu neiniciovala, a vyjádřil naději, že právě díky politikům Zemanova ražení mohou být vzájemné vztahy obnoveny – i prohloubeny. Protiruské sankce označil za neproduktivní.

„Sankce jsou krátkodobé řešení,“ prohlásil podle agentury TASS prezident Miloš Zeman s tím, že ani s jejich zavedením nesouhlasil. V rozhovoru pro Kommersant FM, který setkání s Putinem předcházel, Zeman uvedl, že sankce by mohly skončit do konce tohoto roku. Před Putinem potom politiku přirovnal k počasí: „Jsem pevně přesvědčen, že po ochlazení přijde oteplování vztahů a obnovení normálních vazeb – kulturních, politických i ekonomických.“ TASS akcentuje, že „oproti pravidlům protokolu“ Zeman odmítl služeb tlumočníka a s Putinem hovořil v ruštině.

Zeman žádal dorovnání dluhu za stavbu elektrárny

Bez přítomnosti kamer se následně bavili o ekonomické spolupráci s důrazem na pětimiliardovou českou pohledávku z výstavby elektrárny na severu Ruska. „Soustředili jsme se na největší případ ve výši asi pěti miliard, což je stavba paroplynové elektrárny Poljarnaja v ruském Salechardu,“ konstatoval po jednání Zeman s tím, že celková výše ruského zadlužení u českých firem dosahuje 9,1 miliardy korun.

„Pokládám za přirozenou povinnost českého prezidenta hájit zájmy České republiky, i když někteří pitomečci nechtějí pochopit, že pět miliard je docela důležitá částka, a snaží se mě od cesty do Moskvy odvrátit,“ řekl Zeman. Putin prý pomoc se salechardskou pohledávkou přislíbil; kvůli salechardské elektrárně se podle prezidenta zúčastnil schůzky v Kremlu i zmiňovaný Nejedlý, měl pro Hrad vypracovávat expertízu, na základě které Zeman o vyrovnání dluhu žádal.

Putin na setkání se Zemanem vyložil ruské stanovisko k ukrajinské krizi. Měl říct, že je pro úplné naplnění únorových minských dohod „do posledního písmene“, a vyjádřil naději, že dojde k decentralizaci Ukrajiny tak, aby každý region měl určitou míru relativní samostatnosti. O lidských právech při jednání v Kremlu řeč nebyla, uvedl Zeman. Potvrdil nicméně, že ohlášená nová koncepce českého ministerstva zahraničí, která se vrací k důraznější podpoře boje za respektování lidských práv ve světě, má jeho podporu. „Nevidím důvod pro existenci základních rozporů,“ podotkl.

Prezident se znovu setkal s Jakuninem. Proč, to neřekl

S Putinem Zeman jednal zatím jednou, jako premiér v polovině dubna roku 2002. Tenkrát jejich rozhovoru dominovaly hospodářské otázky, problémy evropské bezpečnosti a situace v Čečensku, kde v té době neustávaly útoky povstalců proti ruské armádě.

Zeman novinářům řekl, že se během pobytu v Moskvě setkal se šéfem ruských železnic Vladimirem Jakuninem, miliardářem a blízkým Putinovým spolupracovníkem, který byl za podporu loňské anexe Krymu zařazen do sankčního seznamu USA. Loni v září se Zeman na řeckém ostrově Rhodos zúčastnil konference Dialog civilizací, kterou ruský oligarcha pořádá. Jakunin byl také hostem pražského fóra o holocaustu, jež proběhlo letos v lednu. O tématu moskevské besedy s Jakuninem se prezident nezmínil.

Do Moskvy přiletěl český prezident včera, večer se setkal s veterány. Dnes dopoledne během vojenské přehlídky na Rudém náměstí jednal se slovenským premiérem Robertem Ficem a navrhl mu zapojení Váhu do dlouhodobě prosazovaného projektu plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Kolem poledne spolu s ostatními státníky uctil Rusy padlé ve druhé světové válce.

„Jsem zde, abych vzdal hold nejen vojákům, kteří byli zabiti na území Československa, ale také 20 milionům sovětských občanů, kteří zahynuli během války,“ prohlásil Zeman při setkání s Putinem. Ruský prezident naopak ocenil všechny, kdo se v Česku starají o hroby sovětských vojáků a důstojníků, kteří při bojích druhé světové války padli na českém území: „Pro nás je to důležitá věc, která svědčí o hloubce vzájemných vztahů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 41 mminutami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana. Uvedlo to podle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva.
02:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Viděli jsme všechny podoby války,“ řekl ČT malíř z jižního Libanonu

Smrt příbuzných, zničené živobytí i své osobní postoje a zkušenosti s válkou přiblížili pro Českou televizi obyvatelé jiholibanonské vesnice Arab Salím, která se několikrát stala cílem izraelských úderů. I přes četné vojenské porážky ze strany Jeruzaléma zůstává teroristické hnutí Hizballáh v regionu hluboce zakořeněné a sympatie k němu nechovají jen šíitští extrémisté.
před 3 hhodinami

Británie chce víc rozpoznávat tváře a pomocí AI odhadovat věk imigrantů

Británie vyvíjí kontroverzní nástroj pro svou zpřísňující se azylovou politiku. Za pomoci umělé inteligence chce od léta 2027 odhadovat věk imigrantů, u kterých není jisté, že jsou nezletilí. Vládní data ukazují, že současný systém je náchylný k chybám, a analýza fotografií má situaci zlepšit. Kromě toho plánují úřady rozšířit i využívání systému rozpoznávání tváří.
před 4 hhodinami

Američtí a kubánští generálové se setkali na základně Guantánamo

Vysocí američtí a kubánští vojenští představitelé se v pátek setkali na americké námořní základně v zátoce Guantánamo na Kubě. Šéf amerického vojenského velitelství pro Střední a Jižní Ameriku a Karibik (SOUTHCOM) generál Francis Donovan krátce jednal s kubánskou delegací o bezpečnostních otázkách. Uvedla to americká armáda na síti X. Kubánské ozbrojené síly následně na facebooku potvrdily, že se jednání skutečně uskutečnilo.
před 7 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Louisiana schválila změnu volebních obvodů, která nahrává republikánům

Zákonodárci amerického státu Louisiana v pátek schválili přerozdělení volebních obvodů, které má v podzimních kongresových volbách pomoci republikánům prezidenta Donalda Trumpa. Změna pravidel ruší jeden ze dvou volebních obvodů s převahou černošského obyvatelstva, v nichž tradičně získávají mandát demokraté, informovala agentura AP. Úprava podle ní přichází měsíc poté, co Nejvyšší soud USA zrušil dosavadní rozdělení volebních obvodů ve státě jako nelegální úpravu na základě rasového složení.
před 13 hhodinami

Kanaďan se přiznal, že pomohl ke 14 sebevraždám. Balíčků s jedem rozeslal přes tisíc

Kanaďan obžalovaný kvůli smrti čtrnácti lidí se v pátek u soudu přiznal, že jim pomohl k sebevraždám prodejem jedovatých látek. Přiznání mu zajistí nižší trest, neboť výměnou žalobci stáhli vážnější obvinění z vražd, podotkl zpravodajský web BBC. Muž rozesílal balíčky s jedem do celého světa, podle úřadů jich poslal asi 1200 do 41 zemí, často lidem, s nimiž se seznámil na internetových diskuzních fórech věnovaných sebevraždám.
před 14 hhodinami
Načítání...