Putin chválí Zemana: Díky lidem jako vy obnovíme vztahy se Západem

Cesta prezidenta Miloše Zemana do Moskvy vyvrcholila podvečerním setkáním s Vladimirem Putinem. Ten hned v úvodu ocenil Zemanovy nezávislé politické postoje, ve kterých spatřuje šanci pro obnovení standardních vztahů se Západem. Zeman v rozhovoru s Putinem řekl, že protiruské sankce, které uplatňují západní velmoci, jsou krátkodobé řešení. Před setkáním pro Kommersant FM uvedl, že by mohly skončit do konce roku.

Besedy s Putinem se účastní kancléř Vratislav Mynář a také jednatel firmy Lukoil Aviation Czech a externí poradce prezidenta Martin Nejedlý. Na ruské straně je kromě Putina schůzce přítomen ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov a zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov. Český velvyslanec v Moskvě Vladimír Remek přítomen není.

„Je mi potěšením konstatovat, že v Evropě stále ještě existují politici, kteří jsou schopni říct svůj názor přímo a hájit a prosazovat nezávislou politiku,“ uvedl na úvod česko-ruského setkání prezident Putin. Dodal, že Moskva ochlazení vztahů Ruska a Západu neiniciovala, a vyjádřil naději, že právě díky politikům Zemanova ražení mohou být vzájemné vztahy obnoveny – i prohloubeny. Protiruské sankce označil za neproduktivní.

„Sankce jsou krátkodobé řešení,“ prohlásil podle agentury TASS prezident Miloš Zeman s tím, že ani s jejich zavedením nesouhlasil. V rozhovoru pro Kommersant FM, který setkání s Putinem předcházel, Zeman uvedl, že sankce by mohly skončit do konce tohoto roku. Před Putinem potom politiku přirovnal k počasí: „Jsem pevně přesvědčen, že po ochlazení přijde oteplování vztahů a obnovení normálních vazeb – kulturních, politických i ekonomických.“ TASS akcentuje, že „oproti pravidlům protokolu“ Zeman odmítl služeb tlumočníka a s Putinem hovořil v ruštině.

Zeman žádal dorovnání dluhu za stavbu elektrárny

Bez přítomnosti kamer se následně bavili o ekonomické spolupráci s důrazem na pětimiliardovou českou pohledávku z výstavby elektrárny na severu Ruska. „Soustředili jsme se na největší případ ve výši asi pěti miliard, což je stavba paroplynové elektrárny Poljarnaja v ruském Salechardu,“ konstatoval po jednání Zeman s tím, že celková výše ruského zadlužení u českých firem dosahuje 9,1 miliardy korun.

„Pokládám za přirozenou povinnost českého prezidenta hájit zájmy České republiky, i když někteří pitomečci nechtějí pochopit, že pět miliard je docela důležitá částka, a snaží se mě od cesty do Moskvy odvrátit,“ řekl Zeman. Putin prý pomoc se salechardskou pohledávkou přislíbil; kvůli salechardské elektrárně se podle prezidenta zúčastnil schůzky v Kremlu i zmiňovaný Nejedlý, měl pro Hrad vypracovávat expertízu, na základě které Zeman o vyrovnání dluhu žádal.

Putin na setkání se Zemanem vyložil ruské stanovisko k ukrajinské krizi. Měl říct, že je pro úplné naplnění únorových minských dohod „do posledního písmene“, a vyjádřil naději, že dojde k decentralizaci Ukrajiny tak, aby každý region měl určitou míru relativní samostatnosti. O lidských právech při jednání v Kremlu řeč nebyla, uvedl Zeman. Potvrdil nicméně, že ohlášená nová koncepce českého ministerstva zahraničí, která se vrací k důraznější podpoře boje za respektování lidských práv ve světě, má jeho podporu. „Nevidím důvod pro existenci základních rozporů,“ podotkl.

Prezident se znovu setkal s Jakuninem. Proč, to neřekl

S Putinem Zeman jednal zatím jednou, jako premiér v polovině dubna roku 2002. Tenkrát jejich rozhovoru dominovaly hospodářské otázky, problémy evropské bezpečnosti a situace v Čečensku, kde v té době neustávaly útoky povstalců proti ruské armádě.

Zeman novinářům řekl, že se během pobytu v Moskvě setkal se šéfem ruských železnic Vladimirem Jakuninem, miliardářem a blízkým Putinovým spolupracovníkem, který byl za podporu loňské anexe Krymu zařazen do sankčního seznamu USA. Loni v září se Zeman na řeckém ostrově Rhodos zúčastnil konference Dialog civilizací, kterou ruský oligarcha pořádá. Jakunin byl také hostem pražského fóra o holocaustu, jež proběhlo letos v lednu. O tématu moskevské besedy s Jakuninem se prezident nezmínil.

Do Moskvy přiletěl český prezident včera, večer se setkal s veterány. Dnes dopoledne během vojenské přehlídky na Rudém náměstí jednal se slovenským premiérem Robertem Ficem a navrhl mu zapojení Váhu do dlouhodobě prosazovaného projektu plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Kolem poledne spolu s ostatními státníky uctil Rusy padlé ve druhé světové válce.

„Jsem zde, abych vzdal hold nejen vojákům, kteří byli zabiti na území Československa, ale také 20 milionům sovětských občanů, kteří zahynuli během války,“ prohlásil Zeman při setkání s Putinem. Ruský prezident naopak ocenil všechny, kdo se v Česku starají o hroby sovětských vojáků a důstojníků, kteří při bojích druhé světové války padli na českém území: „Pro nás je to důležitá věc, která svědčí o hloubce vzájemných vztahů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské lodě s výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery, tvrdí Bagdád

Íránské lodě naložené výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery s palivem, které začaly hořet. Irák následně začal s evakuací dvou desítek členů posádky z obou plavidel, napsala ve středu večer agentura Reuters s odvoláním na šéfa irácké společnosti pro přístavy. Jeden člověk při incidentu přišel o život.
před 9 mminutami

USA zničily 28 íránských lodí schopných pokládat miny, tvrdí Trump

Podle prezidenta USA Donalda Trumpa už Spojené státy vyřadily z provozu celkem dvacet osm íránských lodí které jsou schopné pokládat miny. V úterý večer regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) informovalo o zničení šestnácti minonosných lodí u Hormuzského průlivu. Celkem dle Trumpa došlo ke zničení 58 íránských válečných lodí. Pokračující americko-izraelské údery na Írán přitom Trump znovu označil za „krátkou exkurzi“. V Íránu už podle něj „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Izrael a Írán podnikly vzdušné útoky, u Íránu byly zasaženy tři nákladní lodě

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Mluvčí íránského Červeného půlměsíce Modžtabá Cháledí podle státní televize uvedl, že v Íránu bylo zasaženo téměř dvacet tisíc obytných budov a sedmdesát sedm zdravotnických zařízení. RB OSN žádá okamžité zastavení útoků Íránu na státy Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoAustrálie udělila humanitární azyl šesti íránským fotbalistkám

Austrálie udělila humanitární azyl šesti Íránkám z národního fotbalového týmu, který se v zemi účastnil mistrovství Asie. Zbytek už se vydal na cestu zpět. Sedmá hráčka si nabídku na poslední chvíli rozmyslela, kontaktovala íránskou ambasádu a nechala se odvézt. Íránské velvyslanectví se tak však dozvědělo, kde se hráčky nachází a australský ministr vnitra Tony Burke musel vydat pokyn k jejich přemístění. Opatrnost byla na místě, hráčky totiž byly pod neustálým dozorem mužského doprovodu týmu. Íránský tým vzbudil celosvětový ohlas minulý týden během prvního zápasu s Jižní Koreou – fotbalistky na úvod mlčely během hymny.
před 3 hhodinami

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Starmer věděl o Mandelsonovi jako riziku, plyne z dokumentů

Britská vláda zveřejnila část dokumentů souvisejících se jmenováním někdejšího ministra Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Premiér Keir Starmer měl podle jednoho z textů informaci, že kvůli Mandelsonově blízkým vztahům s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem může být jmenování „reputačním rizikem“, uvedla stanice Sky News. Starmerův kabinet se k publikaci rozhodl po tlaku, kterému ministerský předseda čelí kvůli aféře svého významného spolustraníka.
před 7 hhodinami

V Drážďanech zneškodnili bombu z války, evakuovalo se osmnáct tisíc lidí

Nejméně osmnáct tisíc lidí muselo na téměř sedm hodin opustit centrum Drážďan kvůli zneškodnění bomby z druhé světové války. Krátce po 15:00 policie uvedla, že pyrotechnici britskou pumu o váze 250 kilogramů zlikvidovali a že se lidé mohou vrátit zpět domů. Jednalo se o dosud největší evakuaci v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.
před 7 hhodinami

Tajné testy a zbrojící Francie. Začala nová jaderná éra

Čína rychle navyšuje svůj jaderný arzenál. Podle amerických zpravodajských služeb vyvíjí novou generaci nukleárních zbraní a v posledních letech provedla nejméně jeden tajný test. Aktivity v této oblasti vyvíjejí také USA, Rusko či Francie, která mění strategii a počítá s rozšířením svých nukleárních kapacit. Svět tak v době rostoucího napětí vstupuje do nové jaderné éry.
před 7 hhodinami
Načítání...