Moskva – Moskevský soud prodloužil členkám punkové skupiny Pussy Riot vazbu do 12. ledna 2013. K soudu by se měly vrátit v pondělí. Trojice je obžalovaná z výtržnictví kvůli únorovému koncertu v moskevském chrámu Krista Spasitele. Protestovaly tehdy proti prezidentskému kandidátovi Vladimiru Putinovi. Hrozí jim 7 let vězení.
V okolí soudu se na podporu Pussy Riot shromáždily desítky lidí. Stejně tak se tady sešli jejich odpůrci. Na místě proto hlídkuje policie. Ta už zatkla několik demonstrantů. Zadrženi byli nejméně 4 lidé, dva z nich drželi plakát „Rusko bez Putina“ a vykřikovali „Svobodu Pussy Riot“.
Soudkyně Marina Syrovová mezitím za zavřenými dveřmi zahájila proces. Na úvod prodloužila ženám vazbu až do ledna příštího roku. Návrh obžaloby na prodloužení vazby byl jediným, kterému soudkyně Marina Syrovová dnes vyhověla, o dalších devíti žádostech hodlá rozhodnout později. Prokuratura chce například pozvat k soudu prezidenta Vladimira Putina a hlavu pravoslavné církve, patriarchu Kirilla.
Obhájci po skončení dnešního jednání znovu zapochybovali o nezávislosti soudu. Jeden z advokátů Pussy Riot poukázal na to, že byl v soudní síni dokonce přítomný hlídací pes. Proces s Pussy Riot mu tak prý podle zpravodaje ČT Pavla Vondry spíš připomíná soudy v nacistickém Německu.
Pětice zamaskovaných členek kapely koncem února, ještě před prezidentskými volbami, zazpívala před jedním z oltářů v moskevském chrámu Krista Spasitele píseň „Bohorodičko, vyžeň Putina“. Podle žaloby moskevské prokuratury punkerky „rouhačsky ponížily staleté základy ruského pravoslaví, dopustily se svatokrádeže a zločinného spolčení s cílem nenávistného útoku proti věřícím“. „Jen ať si odsedí nějaký ten trest a popřemýšlejí o tom, jestli budou v budoucnu dál dělat takové věci, nebo ne. Je to dobrá lekce,“ míní pravoslavný aktivista Igor Pavlov.
Lev Rubinštejn, básník:
„Tento proces ukáže, kudy se naše země bude dál ubírat. Jestli směrem k inkvizici a zpátečnictví, nebo jestli má Rusko přeci jen šanci stát se moderní evropskou zemí.“
Dívky se omluvily, trvají ale na svém
Během března pak byly postupně Naděžda Tolokonnikovová, Marija Aljochinová a Jekatěrina Samucevičová dopadeny. Obhájci punkerek argumentují, že zpěv nebyl útokem na věřící, jak tvrdí prokuratura, ale protestem proti rostoucímu vlivu pravoslavné církve na kremelskou politiku. Dívky se opakovaně omluvily za újmu, kterou jejich akce mohla způsobit věřícím, ale trvají na tom, že šlo o zákonem garantovaný projev politického názoru.
Samotná církev se ale proti jednání feministek postavila a zorganizovala hromadnou modlitbu 65 tisíc věřících za ochranu pravoslaví. Ruští komentátoři tak spíše píší o obžalobě jako o návratu do středověku. „Před našima očima dochází ke stírání hranic mezi světským a církevním právem,“ pozastavil se liberální list Vedomosti, pokládající za vhodné připomenout, že proces se má odehrát nikoliv před církevním, ale před běžným okresním soudem.
Ve veřejném mínění mezitím dochází k citelnému posunu. Jestliže před třemi měsíci ještě souhlasila s trestním stíháním členek Pussy Riot rovná polovina dotázaných a jen třetina byla proti, podle aktuálního průzkumu je to teď přesně naopak.
Případ vyvolává velkou pozornost v cizině. Západní tisk předpokládá, že exemplární potrestání mladých rebelek ještě více sblíží církevní špičky s Putinovým režimem, který má justici pod kontrolou, a oplátkou za potvrzování své legitimity skýtá prelátům všemožné výhody. Dnešní Rusko se nicméně v ústavě prohlašuje za světský stát.
