Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont z Bruselu vyzval španělskou vládu, aby s ohledem na výsledky čtvrtečních voleb v Katalánsku okamžitě zrušila přímou správu nad touto autonomní oblastí. Rovněž prohlásil, že Evropa bude muset vzít výsledek na vědomí. Je připraven jednat, ale mimo území Španělska, kde mu hrozí stíhání. Voliči dali třem separatistickým stranám většinu v regionálním parlamentu. Po sečtení více než 99 procent hlasů mají ve 135členném regionálním sboru 70 mandátů, tedy o dva méně než po volbách z roku 2015.
Mluvčí Evropské komise v reakci uvedl, že pozice Unie je neměnná a k výsledkům voleb se EU nebude vyjadřovat. Představitelé unijních institucí v předchozích týdnech vyjadřovali promadridský postoj, tedy pro jednotu Španělska. Nezávislé Katalánsko podle nich nikdo v EU neuzná.
„Doufáme, že současné rozdělení katalánské společnosti se podaří překonat a že bude za spolupráce všech politických sil ve Španělsku možné nalézt společnou budoucnost,“ uvedla mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová. „Jakákoli katalánská vláda bude muset jednat na základě vlády práva a španělské ústavy,“ dodala.
Puigdemont je ochoten jednat mimo Španělsko
„Jako premiér Katalánska chci poblahopřát svému lidu k dnešnímu výsledku, který je neoddiskutovatelný,“ prohlásil v Bruselu v reakci na čtvrteční volby Puigdemont. „Vyhráli jsme volby ve výjimečné situaci, s kandidáty ve vězení a s vládou v exilu,“ řekl také Puigdemont, který je několik týdnů v Belgii se čtyřmi ministry své vlády. Tu Madrid koncem října sesadil kvůli snahám o nezávislost Katalánska.
„Zítra musí být článek 155 pozastaven a musí být osvobozeni vězni,“ prohlásil také Puigdemont. Dodal, že jeho vláda bude pokračovat tam, kde skončila před použitím článku 155. Puigdemont dále vzkázal španělskému premiéru Marianu Rajoyovi, že je ochoten s ním o článku 155 a důsledcích jeho uplatnění jednat, avšak pouze mimo zemi, kde mu hrozí stíhání.
Na základě tohoto ústavního článku převzal Madrid přímou správu nad Katalánskem poté, co jeho parlament 27. října schválil rezoluci o nezávislosti. Vězni měl na mysli dva katalánské exministry, kteří jsou ve vazbě od začátku listopadu, a dva aktivisty, kteří jsou ve vězení už od poloviny října. Všichni jsou, jako celá katalánská vláda, obviněni ze vzpoury.
Separatisté s absolutní většinou
Z jednotlivých uskupení získala ve volbách 37 křesel, tedy nejvíce mandátů, strana Občané (katalánsky Ciutadans), která je proti odtržení od Španělska. I přesto je celkový výsledek ranou pro centrální vládu v Madridu. Premiér Mariano Rajoy doufal, že podporovatele katalánské nezávislosti přemůže mlčící většina a dojde k oslabení separatismu.
Po sečtení více než 99 procent hlasů mají separatistické strany dohromady 70 křesel ve 135členném parlamentu. Separatistická koalice katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta Společně pro Katalánsko (JxCat) získala 34 mandátů. Třetí skončila se 32 mandáty Republikánská levice Katalánska (ERC), jejíž lídr Oriol Junqueras je od začátku listopadu ve vazbě kvůli snahám o nezávislost Katalánska.
„Když se k těmto dvěma stranám přičtou čtyři křesla krajně levicové separatistické strany CUP, získávají v souhrnu strany toužící po nezávislosti 70 křesel, a to je většina, protože na tu stačí 68 křesel,“ informoval zpravodaj ČT Petr Zavadil. Připomněl, že na osmi křeslech, která separatistům náleží, mají usednout lidé, kteří jsou ve vězení, nebo v belgickém exilu.
Lidová strana španělského premiéra Rajoye úplně propadla, získala pouze tři křesla. „Stává se z ní v tomto regionu naprosto okrajová síla. Předává nezáviděníhodnou štafetu strany, která bude bránit španělskou ústavu, straně Ciutadans,“ okomentoval výsledek voleb Zavadil.
Rekordní byla ve čtvrtek volební účast. Podle dosavadních informací po sečtení téměř všech hlasů přišlo k urnám 81,94 procenta z 5,5 milionu voličů. To je o sedm procentních bodů více než při volbách v září 2015.
Preference se liší dle provincií
Rozdílně lidé podle španělského listu El País hlasovali ve čtyřech provinciích Katalánska. Zatímco v provincii Barcelona a Tarragona většinu hlasů získali zastánci stran vystupujících proti nezávislosti regionu, v provinciích Girona a Lleida obdrželi většinu separatisté.
Vzhledem k vysokému volebnímu zisku koalice Společně pro Katalánsko má velkou šanci stát se kandidátem na katalánského premiéra opět Puigdemont. Tomu ale po návratu z Belgie do Španělska hrozí zatčení, protože ho španělská prokuratura viní ze vzpoury kvůli separatistickým snahám. Stejně jako je trestně stíhána celá bývalá katalánská vláda, kterou Madrid koncem října kvůli snahám o nezávislost Katalánska sesadil.
- Katalánsko je díky turistickému ruchu a průmyslu nejbohatším španělským regionem. Na HDP Španělska se podílí asi 20 procenty, má nejvyšší HDP z autonomních oblastí Španělska, na exportu ze Španělska se podílí čtvrtinou. Mnozí obyvatelé si stěžují na to, že z regionu odteče centrální vládě více peněz, než přiteče zpátky.
- Autonomii oblast získala s pádem diktátora Prima de Rivery, po kterém v roce 1931 vznikla první Katalánská republika s hlavním městem Barcelonou. Za diktátora Franceska Franka byly jakékoliv projevy katalánské identity zakázány, autonomní status získalo Katalánsko znovu v roce 1979.
- Metropolí je Barcelona, která má 1,6 milionu obyvatel. Katalánsko se nachází na severovýchodě Pyrenejského poloostrova, na severu hraničí s Francií a s Andorou, na západě s Aragonií, na jihu s Valencií (Valencijské společenství) a na východě a jihovýchodě se Středozemním mořem.
- Na rozloze 32 114 kilometrů čtverečních (zhruba 6,5 procenta rozlohy Španělska, asi jako necelá polovina ČR) žije asi 7,5 milionu lidí. To je asi 16 procent obyvatel Španělska, jedná se o druhou nejlidnatější autonomní oblast Španělska po Andalusii.
- V oblasti se hovoří katalánsky (románský jazyk, jímž hovoří asi deset milionů lidí ve Španělsku, Andoře, Francii a Sardinii), španělsky a okcitánštinou, což je románský jazyk používaný především na jihu Francie.
- Katalánsko má vlastní vlajku s pěti žlutými a čtyřmi červenými vodorovnými pruhy, erb je podobný jako vlajka (doložen již v roce 1150).
