Puigdemont se chce bránit případnému vydání do Španělska

Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont, který je od úterý v Bruselu, se bude bránit vydání do vlasti, pokud o to španělská justice požádá. Proti Puigdemontovi a dalším sesazeným členům katalánské vlády je ve Španělku vzneseno obvinění ze vzpoury, za což jim hrozí až 25 let vězení.

„Tato obvinění nemají právní základ a jejich cílem je trestat myšlenky. Stojíme před politickým procesem,“ uvádí se v prohlášení, které bylo učiněno jménem „legitimní vlády Katalánska“. Dále se v něm píše, že Puigdemont a několik ministrů, kteří jsou v Belgii, nepojede do Madridu vypovídat před vyšetřujícího soudce. Část „ministrů“, která zůstala ve Španělsku, ale podle prohlášení prý před soudem vypovídat bude.

V textu se opět uvádí, že ministři a premiér se v Bruselu nechtějí schovávat před spravedlností. Chtějí nadále bránit práva a svobody katalánského lidu. „Přijmeme tresty vězení, které nás čekají a které vypovídají o tom, co zažívá nyní španělská demokracie,“ píše se v závěru dokumentu.

Požádá sesazený premiér o azyl?

 Vyšetřující soudkyně předvolala na čtvrtek Puigdemonta a 13 členů jeho bývalého kabinetu k výslechu. Všem hrozí kvůli úsilí o odtržení Katalánska od Španělska zatčení, jak už se stalo v případě dvou vůdců katalánských separatistických organizací.

Puigdemont v úterý v Bruselu řekl, že se spolu se svými ministry nadále považuje za legitimní vládu Katalánska a že v Belgii nechce žádat o azyl. Dodal, že chtěl přenést katalánský problém do „srdce Evropy“. Neuvedl však, jak dlouho se hodlá v Bruselu zdržet, k návratu do Španělska by prý potřeboval „záruky“ spravedlivého procesu ze strany Madridu.

6 minut
Zpravodaj EFE: Politici nedokážou vytvořit schéma pro soužití v Katalánsku
Zdroj: ČT24

Podle právníka se Puigdemont domů jen tak nevrátí

Jeho belgický právník Paul Bekaert, který v minulosti proti vydání do Španělska hájil členy baskické teroristické skupiny ETA, připustil, že případnému vydání bude těžké zabránit. Podle jeho názoru bude zřejmě chtít Španělsko Puigdemonta stíhat pro „politický zločin“, na což je belgická justice citlivá a v minulosti hledané osoby pro tento důvod odmítala vydat.

Španělsko ale může využít takzvaného evropského zatykače, který podle norem Evropské unie garantuje stíhaným osobám veškerá práva na spravedlivý soud. To by Bruselu mohlo stačit. Žádný zatykač proti Puigdemontovi zatím vydán nebyl, dodal právník.

Podle Bekaerta je vysoce nepravděpodobné, že by se Puigdemont ve čtvrtek před soudem v Madridu objevil. „Neřekl mi to, ale vzhledem k situaci si nemyslím, že se v následujících týdnech vrátí do Španělska,“ prohlásil podle vlámské televize VRT.

Po vyhlášení nezávislosti okamžitě následovalo odebrání autonomie

Puigdemontův kabinet v pátek kvůli jeho snahám o nezávislost Katalánska Madrid odvolal a rozpustil také parlament této autonomní oblasti. Poprvé v demokratické historii země tak převzala španělská vláda přímou správu nad autonomním regionem. Důvodem byla mimo jiné právě rezoluce o nezávislosti, kterou přijal katalánský parlament, ovládaný od roku 2015 separatisty.

Ústavní soud v úterý rezoluci v předběžném opatření dočasně pozastavil, než o ní pravomocně rozhodne. Už dříve právní experti citovaní španělskými médii upozornili, že tato rezoluce je neplatná.

Vyhlásit nezávislost odporuje španělské ústavě a rezoluce navíc odkazuje na zákony o referendu a o přechodu k nezávislosti, které přijal katalánský parlament začátkem září. První z nich už ústavní soud označil za protiústavní a platnost druhého zablokoval, dokud pravomocně nerozhodne.

Soud rovněž upozornil vedení stálého zastoupení katalánského parlamentu, které rozpuštěný sbor zastupuje do prosincových voleb, že má povinnost snažit se zabránit případnému naplňování této rezoluce.

Separatisté vystřízlivěli: Chyběla nám politická inteligence

Podle agentury AFP začaly mezi katalánskými separatisty zaznívat hlasy připouštějící, že vyhlášení nezávislé katalánské republiky selhalo, a objevují se vzájemné výčitky.

Bývalý ministr katalánské vlády Santi Vila, který měl na starosti podnikání a který odstoupil těsně před přijetím deklarace o nezávislosti, uvedl, že Katalánsko nemělo prostředky, jak realizovat slibované odtržení od zbytku Španělska. „Kde je kontrola území, přístavů, letišť?“ zeptal se Vila v rozhlasové stanici Rac 1. „Chyběla nám politická inteligence,“ prohlásil.

Vila popřel, že by výkonná moc chtěla oklamat svoje voliče. „Nemyslím si, že můžeme mluvit o podvodu, ale určitě mám kolegy z vlády, kteří projevili naivitu, jež v jejich věku překvapuje,“ dodal člen Demokratické evropské strany Katalánska.

Benet Salellas, poslanec krajně levicové Kandidátky lidové jednoty (CUP), která rovněž podporovala nezávislost, přiznal, že „katalánská vláda nebyla připravena na scénář jednostranné deklarace“ nezávislosti, neboť nebyla připravena žádná státní struktura.

Katalánští separatisté marně čekali na podporu ze strany Evropské unie po tvrdosti zásahu španělské policie proti účastníkům nepovoleného referenda o nezávislosti z 1. října a po zadržení dvou vůdců separatistických skupin, obviněných ze vzpoury. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev po ruských úderech hlásí nejméně 19 zraněných

Ukrajinské hlavní město Kyjev hlásí po ruských úderech nejméně devatenáct zraněných, jedenáct z nich skončilo v nemocnici. Letecký útok zasáhl šest městských částí. Ve městě byla aktivovaná protivzdušná obrana. Úřady varovaly před ruskými raketami a drony i mimo ukrajinskou metropoli. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
01:54Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ekonomická situace v Sýrii se zlepšuje s návratem uprchlíků

Ekonomika Sýrie v roce 2025 poprvé po letech znovu rostla. Přispěl k tomu návrat uprchlíků do zdevastovaných měst a bude tomu pomáhat i pracovní nasazení žen. Damašek začne mimo to 1. ledna měnit staré bankovky za nové, oznámila tamní centrální banka. Stažením oběživa z doby Bašára Asada chce podpořit hodnotu měny.
před 2 hhodinami

Britská královská rodina je otevřenější, podle kritiků ale bohatne

Britský král Karel III. a jeho syn William se snaží být v moderním světě více otevření ohledně zdraví a dalších osobních záležitostí týkajících se královské rodiny. Ta přesto čas od času čelí kritice části společnosti – i kvůli jejímu enormnímu bohatství.
před 3 hhodinami

Thajsko a Kambodža podepsaly novou dohodu o příměří

Zástupci Thajska a Kambodži podepsali novou dohodu o okamžitém příměří, oznámili po třídenním jednání ministři obrany obou států. Předchozí dohoda o klidu zbraní platila od léta. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si už vyžádal desítky obětí. V neděli a v pondělí o něm mají dál jednat vysocí představitelé obou zemí a Číny.
05:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Útočník pobodal tři ženy v pařížském metru

Útočník v pátek v několika stanicích metra v centru Paříže nožem zranil tři ženy. Z míst činů uprchl, uvedla agentura AFP s odvoláním na dopravní podnik francouzské metropole. List Le Figaro napsal, že policie podezřelého zadržela v Sarcelles na severním předměstí Paříže.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Palestinec přejel muže a ubodal ženu na severu Izraele

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Venezuela propustila desítky lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Vládní úřady tvrdí, že propustily 99 lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Při explozi v mešitě v Sýrii zemřelo nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zemřelo a 18 dalších utrpělo zranění při výbuchu v mešitě v syrské provincii Homs v oblasti, kde žijí převážně menšinoví alavité, píše agentura AFP. K útoku, který syrské úřady podle agentury Reuters označily za teroristický, se přihlásili ultrakonzervativní sunnité. Útok odsoudily některé blízkovýchodní země i Česká republika.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...