Puigdemont se chce bránit případnému vydání do Španělska

Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont, který je od úterý v Bruselu, se bude bránit vydání do vlasti, pokud o to španělská justice požádá. Proti Puigdemontovi a dalším sesazeným členům katalánské vlády je ve Španělku vzneseno obvinění ze vzpoury, za což jim hrozí až 25 let vězení.

„Tato obvinění nemají právní základ a jejich cílem je trestat myšlenky. Stojíme před politickým procesem,“ uvádí se v prohlášení, které bylo učiněno jménem „legitimní vlády Katalánska“. Dále se v něm píše, že Puigdemont a několik ministrů, kteří jsou v Belgii, nepojede do Madridu vypovídat před vyšetřujícího soudce. Část „ministrů“, která zůstala ve Španělsku, ale podle prohlášení prý před soudem vypovídat bude.

V textu se opět uvádí, že ministři a premiér se v Bruselu nechtějí schovávat před spravedlností. Chtějí nadále bránit práva a svobody katalánského lidu. „Přijmeme tresty vězení, které nás čekají a které vypovídají o tom, co zažívá nyní španělská demokracie,“ píše se v závěru dokumentu.

Požádá sesazený premiér o azyl?

 Vyšetřující soudkyně předvolala na čtvrtek Puigdemonta a 13 členů jeho bývalého kabinetu k výslechu. Všem hrozí kvůli úsilí o odtržení Katalánska od Španělska zatčení, jak už se stalo v případě dvou vůdců katalánských separatistických organizací.

Puigdemont v úterý v Bruselu řekl, že se spolu se svými ministry nadále považuje za legitimní vládu Katalánska a že v Belgii nechce žádat o azyl. Dodal, že chtěl přenést katalánský problém do „srdce Evropy“. Neuvedl však, jak dlouho se hodlá v Bruselu zdržet, k návratu do Španělska by prý potřeboval „záruky“ spravedlivého procesu ze strany Madridu.

6 minut
Zpravodaj EFE: Politici nedokážou vytvořit schéma pro soužití v Katalánsku
Zdroj: ČT24

Podle právníka se Puigdemont domů jen tak nevrátí

Jeho belgický právník Paul Bekaert, který v minulosti proti vydání do Španělska hájil členy baskické teroristické skupiny ETA, připustil, že případnému vydání bude těžké zabránit. Podle jeho názoru bude zřejmě chtít Španělsko Puigdemonta stíhat pro „politický zločin“, na což je belgická justice citlivá a v minulosti hledané osoby pro tento důvod odmítala vydat.

Španělsko ale může využít takzvaného evropského zatykače, který podle norem Evropské unie garantuje stíhaným osobám veškerá práva na spravedlivý soud. To by Bruselu mohlo stačit. Žádný zatykač proti Puigdemontovi zatím vydán nebyl, dodal právník.

Podle Bekaerta je vysoce nepravděpodobné, že by se Puigdemont ve čtvrtek před soudem v Madridu objevil. „Neřekl mi to, ale vzhledem k situaci si nemyslím, že se v následujících týdnech vrátí do Španělska,“ prohlásil podle vlámské televize VRT.

Po vyhlášení nezávislosti okamžitě následovalo odebrání autonomie

Puigdemontův kabinet v pátek kvůli jeho snahám o nezávislost Katalánska Madrid odvolal a rozpustil také parlament této autonomní oblasti. Poprvé v demokratické historii země tak převzala španělská vláda přímou správu nad autonomním regionem. Důvodem byla mimo jiné právě rezoluce o nezávislosti, kterou přijal katalánský parlament, ovládaný od roku 2015 separatisty.

Ústavní soud v úterý rezoluci v předběžném opatření dočasně pozastavil, než o ní pravomocně rozhodne. Už dříve právní experti citovaní španělskými médii upozornili, že tato rezoluce je neplatná.

Vyhlásit nezávislost odporuje španělské ústavě a rezoluce navíc odkazuje na zákony o referendu a o přechodu k nezávislosti, které přijal katalánský parlament začátkem září. První z nich už ústavní soud označil za protiústavní a platnost druhého zablokoval, dokud pravomocně nerozhodne.

Soud rovněž upozornil vedení stálého zastoupení katalánského parlamentu, které rozpuštěný sbor zastupuje do prosincových voleb, že má povinnost snažit se zabránit případnému naplňování této rezoluce.

Separatisté vystřízlivěli: Chyběla nám politická inteligence

Podle agentury AFP začaly mezi katalánskými separatisty zaznívat hlasy připouštějící, že vyhlášení nezávislé katalánské republiky selhalo, a objevují se vzájemné výčitky.

Bývalý ministr katalánské vlády Santi Vila, který měl na starosti podnikání a který odstoupil těsně před přijetím deklarace o nezávislosti, uvedl, že Katalánsko nemělo prostředky, jak realizovat slibované odtržení od zbytku Španělska. „Kde je kontrola území, přístavů, letišť?“ zeptal se Vila v rozhlasové stanici Rac 1. „Chyběla nám politická inteligence,“ prohlásil.

Vila popřel, že by výkonná moc chtěla oklamat svoje voliče. „Nemyslím si, že můžeme mluvit o podvodu, ale určitě mám kolegy z vlády, kteří projevili naivitu, jež v jejich věku překvapuje,“ dodal člen Demokratické evropské strany Katalánska.

Benet Salellas, poslanec krajně levicové Kandidátky lidové jednoty (CUP), která rovněž podporovala nezávislost, přiznal, že „katalánská vláda nebyla připravena na scénář jednostranné deklarace“ nezávislosti, neboť nebyla připravena žádná státní struktura.

Katalánští separatisté marně čekali na podporu ze strany Evropské unie po tvrdosti zásahu španělské policie proti účastníkům nepovoleného referenda o nezávislosti z 1. října a po zadržení dvou vůdců separatistických skupin, obviněných ze vzpoury. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
před 6 mminutami

Požáry spálily v Austrálii tisíce hektarů buše, úřady vyzvaly k evakuaci

Úřady australského jihovýchodního státu Nový Jižní Wales (NSW) vyzvaly k evakuaci tisíců obyvatel poté, co lesní požáry spálily nejméně dvanáct tisíc hektarů buše. V částech tohoto nejlidnatějšího australského státu, který zasáhla 42stupňová vedra, také platí nejvyšší stupeň nebezpečí, napsala v sobotu agentura Reuters. Úřady zatím nehlásí žádné oběti ani pohřešované.
před 53 mminutami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po ostřelování Afghánistánu s Pákistánem je pět mrtvých a osm zraněných

Nejméně pět civilistů zahynulo a dalších pět utrpělo zranění v pohraniční oblasti Afghánistánu při pátečním ostřelování s Pákistánem. Na pákistánské straně jsou tři zranění, napsala v sobotu agentura AP. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AP: Drony RSF zasáhly školku na jihu Súdánu a zabily padesát lidí, většinou dětí

Bezpilotní letouny súdánských polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) ve čtvrtek zasáhly mateřskou školu na jihu země a zabily padesát lidí včetně 33 dětí. S odvoláním na skupinu lékařů to v sobotu napsala agentura AP. Úder odsoudil Dětský fond OSN, známý jako UNICEF, a vyzval k zastavení útoků. Boje mezi sebou už dva a půl roku svádějí RSF se súdánskou armádou, kvůli čemuž dosud zemřely desetitisíce obyvatel regionu.
před 2 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
před 4 hhodinami

Sýrie se vzpamatovává z diktatury a války

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.
před 6 hhodinami

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru v rusko-ukrajinské válce závisí na ochotě Moskvy ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem mají pokračovat i v sobotu.
01:17Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...