Puigdemont se chce bránit případnému vydání do Španělska

Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont, který je od úterý v Bruselu, se bude bránit vydání do vlasti, pokud o to španělská justice požádá. Proti Puigdemontovi a dalším sesazeným členům katalánské vlády je ve Španělku vzneseno obvinění ze vzpoury, za což jim hrozí až 25 let vězení.

„Tato obvinění nemají právní základ a jejich cílem je trestat myšlenky. Stojíme před politickým procesem,“ uvádí se v prohlášení, které bylo učiněno jménem „legitimní vlády Katalánska“. Dále se v něm píše, že Puigdemont a několik ministrů, kteří jsou v Belgii, nepojede do Madridu vypovídat před vyšetřujícího soudce. Část „ministrů“, která zůstala ve Španělsku, ale podle prohlášení prý před soudem vypovídat bude.

V textu se opět uvádí, že ministři a premiér se v Bruselu nechtějí schovávat před spravedlností. Chtějí nadále bránit práva a svobody katalánského lidu. „Přijmeme tresty vězení, které nás čekají a které vypovídají o tom, co zažívá nyní španělská demokracie,“ píše se v závěru dokumentu.

Požádá sesazený premiér o azyl?

 Vyšetřující soudkyně předvolala na čtvrtek Puigdemonta a 13 členů jeho bývalého kabinetu k výslechu. Všem hrozí kvůli úsilí o odtržení Katalánska od Španělska zatčení, jak už se stalo v případě dvou vůdců katalánských separatistických organizací.

Puigdemont v úterý v Bruselu řekl, že se spolu se svými ministry nadále považuje za legitimní vládu Katalánska a že v Belgii nechce žádat o azyl. Dodal, že chtěl přenést katalánský problém do „srdce Evropy“. Neuvedl však, jak dlouho se hodlá v Bruselu zdržet, k návratu do Španělska by prý potřeboval „záruky“ spravedlivého procesu ze strany Madridu.

Nahrávám video
Zpravodaj EFE: Politici nedokážou vytvořit schéma pro soužití v Katalánsku
Zdroj: ČT24

Podle právníka se Puigdemont domů jen tak nevrátí

Jeho belgický právník Paul Bekaert, který v minulosti proti vydání do Španělska hájil členy baskické teroristické skupiny ETA, připustil, že případnému vydání bude těžké zabránit. Podle jeho názoru bude zřejmě chtít Španělsko Puigdemonta stíhat pro „politický zločin“, na což je belgická justice citlivá a v minulosti hledané osoby pro tento důvod odmítala vydat.

Španělsko ale může využít takzvaného evropského zatykače, který podle norem Evropské unie garantuje stíhaným osobám veškerá práva na spravedlivý soud. To by Bruselu mohlo stačit. Žádný zatykač proti Puigdemontovi zatím vydán nebyl, dodal právník.

Podle Bekaerta je vysoce nepravděpodobné, že by se Puigdemont ve čtvrtek před soudem v Madridu objevil. „Neřekl mi to, ale vzhledem k situaci si nemyslím, že se v následujících týdnech vrátí do Španělska,“ prohlásil podle vlámské televize VRT.

Po vyhlášení nezávislosti okamžitě následovalo odebrání autonomie

Puigdemontův kabinet v pátek kvůli jeho snahám o nezávislost Katalánska Madrid odvolal a rozpustil také parlament této autonomní oblasti. Poprvé v demokratické historii země tak převzala španělská vláda přímou správu nad autonomním regionem. Důvodem byla mimo jiné právě rezoluce o nezávislosti, kterou přijal katalánský parlament, ovládaný od roku 2015 separatisty.

Ústavní soud v úterý rezoluci v předběžném opatření dočasně pozastavil, než o ní pravomocně rozhodne. Už dříve právní experti citovaní španělskými médii upozornili, že tato rezoluce je neplatná.

Vyhlásit nezávislost odporuje španělské ústavě a rezoluce navíc odkazuje na zákony o referendu a o přechodu k nezávislosti, které přijal katalánský parlament začátkem září. První z nich už ústavní soud označil za protiústavní a platnost druhého zablokoval, dokud pravomocně nerozhodne.

Soud rovněž upozornil vedení stálého zastoupení katalánského parlamentu, které rozpuštěný sbor zastupuje do prosincových voleb, že má povinnost snažit se zabránit případnému naplňování této rezoluce.

Separatisté vystřízlivěli: Chyběla nám politická inteligence

Podle agentury AFP začaly mezi katalánskými separatisty zaznívat hlasy připouštějící, že vyhlášení nezávislé katalánské republiky selhalo, a objevují se vzájemné výčitky.

Bývalý ministr katalánské vlády Santi Vila, který měl na starosti podnikání a který odstoupil těsně před přijetím deklarace o nezávislosti, uvedl, že Katalánsko nemělo prostředky, jak realizovat slibované odtržení od zbytku Španělska. „Kde je kontrola území, přístavů, letišť?“ zeptal se Vila v rozhlasové stanici Rac 1. „Chyběla nám politická inteligence,“ prohlásil.

Vila popřel, že by výkonná moc chtěla oklamat svoje voliče. „Nemyslím si, že můžeme mluvit o podvodu, ale určitě mám kolegy z vlády, kteří projevili naivitu, jež v jejich věku překvapuje,“ dodal člen Demokratické evropské strany Katalánska.

Benet Salellas, poslanec krajně levicové Kandidátky lidové jednoty (CUP), která rovněž podporovala nezávislost, přiznal, že „katalánská vláda nebyla připravena na scénář jednostranné deklarace“ nezávislosti, neboť nebyla připravena žádná státní struktura.

Katalánští separatisté marně čekali na podporu ze strany Evropské unie po tvrdosti zásahu španělské policie proti účastníkům nepovoleného referenda o nezávislosti z 1. října a po zadržení dvou vůdců separatistických skupin, obviněných ze vzpoury. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tajná služba oznámila zastřelení muže, který chtěl vniknout do Trumpova sídla

Americká tajná služba v neděli odpoledne SEČ oznámila, že její agenti zastřelili muže ve věku kolem dvaceti let. Ten se podle ní pokusil neoprávněně vstoupit do zabezpečeného sídla prezidenta USA Donalda Trumpa Mar-a-Lago na Floridě. Trump byl tou dobou ve Washingtonu.
před 11 mminutami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
13:24Aktualizovánopřed 16 mminutami

Šest mrtvých po ruských útocích v Sumské oblasti, zasažena byla i továrna americké firmy

Rusko v sobotu podniklo několik útoků v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Při dvou úderech na civilní automobily přišlo o život celkem šest lidí. Čtyři osoby, včetně nezletilého chlapce, zemřely v sanitce, kterou zasáhl dron. Při raketovém útoku byla posléze poškozena továrna patřící americké společnosti. Informovaly o tom ukrajinské úřady. Útokům v noci čelil například i Kyjev.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Další jednání s USA se chystá začátkem března, řekl íránský činitel

Teherán a Washington mají odlišné názory na rozsah a mechanismus zrušení sankcí vůči Íránu výměnou za omezení jeho jaderného programu. Jednání ale pokračují, další kolo se chystá na začátek března, řekl v neděli agentuře Reuters vysoce postavený íránský činitel. Dodal, že existuje možnost dosažení prozatímní dohody.
před 4 hhodinami

Trump oznámil, že vysílá ke Grónsku nemocniční loď

Americký prezident Donald Trump oznámil, že posílá nemocniční loď do Grónska, které je autonomní součástí Dánska, ale současný šéf Bílého domu o něj usiluje. O vyslání plavidla informoval v noci na neděli na své sociální síti Truth Social. Bezprostředně po oznámení nebylo jasné, co vedlo k tomuto rozhodnutí ani to, kdy by mělo plavidlo na místo dorazit, podotkl list The Wall Street Journal (WSJ). Nuuk ani Kodaň zatím nereagovaly.
před 6 hhodinami

Lvovem otřásly výbuchy, starosta je označil za teroristický útok

Centrem ukrajinského Lvova v noci na neděli otřásly výbuchy, které podle starosty Andrije Sadového připravily o život policistku. Dalších 24 lidí bylo zraněno, uvádí agentura Reuters. V době explozí nebyl v regionu poplach varující před ruskými vzdušnými útoky, upozornil server RBK-Ukrajina. Sadovyj výbuchy označil za teroristický čin. Podobně se později vyjádřila oblastní prokuratura, podle níž se okolnosti incidentu zjišťují.
02:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Pákistán hlásí úder proti ozbrojencům, Kábul ho viní z bombardování civilistů

Pákistán podnikl údery podél hranice s Afghánistánem, jejichž cílem byly podle něj tábory a skrýše ozbrojenců, které viní z nedávných útoků na pákistánském území. Podle agentury AP to v noci na neděli oznámil Islámábád; podrobnosti k úderům nesdělil. Mluvčí afghánské vlády Zabíhulláh Mudžáhid podle agentury AFP obvinil Pákistán z bombardování civilistů v provinciích Nangarhár a Paktika, při kterém podle něj zemřely a byly zraněny desítky lidí včetně žen i dětí.
01:17Aktualizovánopřed 8 hhodinami

U fronty na Ukrajině chybí zdravotníci. Krev odebírají i během ostřelování

Ukrajinské nemocnice v místech ležících v blízkosti fronty se potýkají s nedostatkem pracovníků. Příkladem je Záporoží, kde lékaři a zdravotní sestry ošetřují nemocné i během silného ostřelování.
před 8 hhodinami
Načítání...