Záhřeb – Chorvaté dnes v prvním kole prezidentských voleb hlavu státu nevybrali. Ve druhém kole 11. ledna se tak podle předběžných výsledků utkají nynější prezident Ivo Josipović a bývalá ministryně zahraničí Kolinda Grabarová Kitarovičová, uvedla agentura APA. První průběžné výsledky ukazují na Josipovičův jasný náskok.
Centrální volební komise uvedla, že po sečtení čtvrtiny hlasů vede Josipović s necelými 43 procenty, zatímco Grabarová Kitarovičová má prozatím zhruba 34 procent hlasů.
Největším překvapením prezidentské volby se však podle APA stal teprve čtyřiadvacetiletý občanský aktivista Ivan Vilibor Sinčić, který podle volební komise oslovil téměř 17 procent hlasujících. Zakladatel pravicově populistického hnutí Chorvatský úsvit Milan Kujundžić, který je posledním kandidátem na prezidentský úřad, má asi pět procent hlasů.
Ivo Josipović je třetím prezidentem samostatného Chorvatska po Franju Tudjmanovi (1990–1999) a Stjepanu Mesičovi (2000–2010). Hlavou státu se stal v únoru 2010, když porazil ve druhém kole nezávislého kandidáta, populárního dlouholetého starostu Záhřebu Milana Bandiče.
Do politiky vstoupil v roce 1980, když se stal členem komunistické strany. Na přelomu 80. a 90. let se podílel na přeměně komunistické strany v Sociálnědemokratickou stranu (SDP), v roce 1994 ale politiku na čas opustil a věnoval se právnické a pedagogické dráze, v roce 2004 se stal profesorem. Věnoval se také hudební kariéře a za své skladby získal řadu ocenění v Chorvatsku i v cizině.
Jako právní expert pomáhal zastupovat Chorvatsko před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodním soudním dvorem OSN.
Kolinda Grabarová Kitarovičová zamířila v roce 1993 na ministerstvo zahraničí čerstvě samostatného Chorvatska, ve stejném roce také vstoupila do pravicového Chorvatského demokratického společenství (HDZ). Na ministerstvu prošla několika pozicemi, byla mimo jiné šéfkou severoamerického odboru, v letech 1997 až 2000 působila v nižších funkcích na ambasádě v Kanadě. V roce 2003 byla zvolena poslankyní, mandát ale kvůli angažmá ve vládě nevykonávala.
V letech 2003–2005 totiž byla ministryní pro evropskou integraci a další tři roky pak ministryní zahraničí. Po odchodu z čela chorvatské diplomacie působila jako velvyslankyně v USA (2008–2011). Od července 2011 pracuje jako asistentka generálního tajemníka NATO pro veřejnou diplomacii, je první ženou v Alianci na podobné pozici.
