Londýn – Britští vědci hlásí objev první léčivé látky, která brání odumírání mozkové tkáně během neurodegenerativních onemocnění. Jedná se o velký pokrok zejména v boji proti Alzheimerově chorobě, ale i Parkinsonově a Huntingtonově nemoci. Zpráva je nadějí pro miliony lidí. Alzheimer představuje čtvrtou nejčastější příčinu smrti na světě. Zatím na chorobu neexistuje účinný lék. Vědci ale látku testovali pouze na myších.
Z nemocných se stávají jiné osobnosti
Život Billa a jeho rodiny před třemi lety změnila Alzheimerova nemoc. Začal ztrácet paměť, pak přišly problémy s vyjadřováním a orientací. Nakonec se změnila celá jeho osobnost a dnes se o sebe nedokáže sám postarat. „Muž, kterého jsem si vzala, tady už není. Pořád mám svého Billa, ale není to stejné,“ podotkla Vivian.
Může za to odumírání nervových buněk napadených nemocí. Obranný systém na útok reaguje ukončením výroby důležitých proteinů, což mozek zabíjí. Zastavit sebedestrukci se zatím nedařilo – průlom přišel až u pokusných myší.
Výzkumný tým z Univerzity v Leicesteru se zaměřil na přirozené obranné mechanismy zabudované do mozkových buněk.
Nemoc nakonec překonaly díky podávané chemické látce všechny myši. „Žádná sloučenina zatím degeneraci mozku nezablokovala. Důkaz toho, že je to možné, je právě to, co je na tom tak vzrušující,“ konstatovala vedoucí výzkumu z Univerzity v Leicesteru Giovanna Mallucciová.
Populace stárne, nemocných přibývá
Alzheimerova nemoc je strašákem, který obchází všechny stárnoucí. Počet pacientů s demencí se v České republice odhaduje skoro na 124 tisíc. Spolu se stárnutím populace navíc nemocných přibývá. „Říká se, že 20. století bylo stoletím rakoviny, 21. století bude Alzheimerovy choroby,“ uvedla ředitelka Alzheimercentra Filipov Jana Střihavková.
Uzdravení britští hlodavci vědecký svět nadchli, ten lékařský je ale opatrnější. Látce, která u myší zabrala, zatím autoři výzkumu ani neříkají lék. Stejnou u lidí použít nemohou. A stejný výsledek není vůbec jistý.
Roger Morris, profesor molekulární neurobiologie z King's College London:
„Myslím si, že toto zjištění představuje bod zvratu v procesu hledání léků na Alzheimerovu chorobu. Jsem z toho nadšený, jde o první důkaz, že lze v žijícím zvířeti oddálit odumírání mozku. Svět se nezmění hned zítra, ale jde o určitý mezník ve výzkumu.“
Nežádoucí účinky? Třeba problémy se slinivkou
Na cestě od myší k lidem navíc musí věda odstranit všechny nežádoucí účinky - přípravek napadá slinivku břišní, způsobuje cukrovku a ztrátu hmotnosti. Pacienti, jako je Bill, si tak budou muset na nový průlom počkat ještě nejméně pět až deset let.
