Provozovatel zříceného mostu v Janově nezajistil jeho bezpečnost, tvrdí ministerská komise

Provozovatel dálničního mostu v Janově, při jehož zřícení v polovině srpna zemřelo 43 lidí, nezajistil jeho bezpečnost. K tomu závěru došla vyšetřovací komise italského ministerstva dopravy, která zveřejnila závěry svého vyšetřování. Komise rovněž konstatovala, že firma Autostrade per l'Italia nepodnikla dostatečná opatření, aby pádu mostu zabránila, ač riziko zřícení už v předchozích letech existovalo. Informoval o tom italský deník La Repubblica. Firma kritiku komise odmítla.

„K ochraně uživatelů (mostu) nebyla přijata žádná bezpečnostní opatření,“ citoval deník La Repubblica ze zprávy komise složené z architektů a stavebních inženýrů. Provozovatel mostu se podle zprávy nedokázal vypořádat s problémy způsobenými stárnutím jeho konstrukce a „vzhledem k závažnosti problému přijal nevhodná a nedostatečná opatření“.

Společnost Autostrade v reakci na zveřejněnou zprávu uvedla, že se chovala vždy v souladu se zákony. Závěry expertní komise ministerstva označila za „hypotézu, kterou je třeba ověřit“, protože komise v nich neobjasnila příčiny pádu mostu.

Prokuratura vyšetřuje vedení Autostrade

Morandiho most v Janově, postavený v polovině 60. let minulého století, stál na frekventované dálniční trase a spojoval italské vnitrozemí s italskou i francouzskou riviérou. Jeho část se zřítila 14. srpna a z výšky asi 45 metrů spadly na tři desítky aut. Zemřelo při tom 43 lidí.

Začátkem září janovská prokuratura oznámila, že začala vyšetřovat 20 lidí, včetně vedení firmy Autostrade per l'Italia, kvůli podezření z trestného činu zabití. Výkonný ředitel firmy Giovanni Castellucci si v srpnu vysloužil kritiku, když se odmítl za neštěstí omluvit s tím, že počká, až vyšetřovatelé určí, kdo je za tragédii zodpovědný.

Firma Autostrade per l'Italia vyčlenila 500 milionů eur (skoro 13 miliard korun) na stavbu nového mostu a na odškodnění pozůstalých a lidí, kteří kvůli zřícení konstrukce přišli o střechu nad hlavou.