Ferguson (USA) – V americkém St. Louis se dnes naposledy rozloučila rodina i široká veřejnost s Michaelem Brownem – černošským mladíkem, kterého před více než dvěma týdny zastřelil bílý policista. Incident se stal příčinou několikadenních demonstrací, rabování i střetů s policisty. Smutečního obřadu v obřím baptistickém kostele v St. Louis se zúčastnilo několik tisíc lidí. Shromáždění probíhalo v tradičním baptistickém duchu: smuteční proslovy se střídaly s roztančenými gospelovými rytmy. Hlavního projevu se ujal populární černošský reverend, lidskoprávní aktivista a poradce Bílého domu Al Sharpton.
Projevy, modlitby i houpavé gospely. St. Louis se loučilo s M. Brownem
Respektovaný duchovní v překvapivě energické řeči vyzval lidi, aby jednali a násilí jen nepřihlíželi. Policie je prý vyzbrojena jako armáda, ale na veřejné školství se nedostává peněz. „Jde o spravedlnost,“ prohlásil Sharpton, na jehož vystoupení přítomní reagovali bouřlivým potleskem. Nešlo ani tak o smuteční řeč, jako spíše o kritiku různých poměrů v Americe.
Na rakvi s ostatky mladíka dnes ležela baseballová čepice místního klubu St. Louis Cardinals, jehož byl Brown fanouškem. To dokazovala i jedna z vystavených fotografií. Stejnou kšiltovku měl na hlavě, když byl zabit.
Před kostelem lidé zpívali hymnu amerického hnutí za občanská práva We Shall Overcome. Pokojná atmosféra podle agentury Reuters ostře kontrastovala s násilnými protesty ve Fergusonu v minulých dnech. Kostel, který pojme 2500 lidí, se rychle zaplnil. Na dnešní veřejný pietní akt vyslal tři své zástupce i prezident Barack Obama, který je prvním prezidentem USA tmavé pleti. Tento fakt se setkal s kritikou stoupenců policisty Wilsona. Ti totiž nesouhlasí s tím, že prezident ještě před řádným vyšetřováním dal symbolicky najevo, na čí straně stojí.
V ulicích města už ale panuje po několikadenních rasových nepokojích klid a zpravodajské kamery toto předměstí St. Louis pomalu opouštějí. V ulici, kde Brown přišel o život, ale emoce zůstávají.
Otec neozbrojeného teenagera, který byl zastřelen policistou 9. srpna, včera vyzval stovky lidí na shromáždění v St. Louis k „míru“. „Vše, co si přeji, je, aby byl zítra klid,“ prohlásil před pohřbem svého syna Michael Brown Sr. Také reverend na dav apeloval, aby tento den nebral jako den hněvu, nýbrž jako den vzpomínání na mrtvého mladíka.
Na shromáždění dorazila i rodina jiného zastřeleného černocha, 17letého Trayvona Martina. Také on byl neozbrojený a zastřelil ho na Floridě bělošský hlídač - obvinění z vraždy byl nakonec zproštěn. Policista z Fergusonu Darren Wilson je zatím suspendován. Brownova rodina ale požaduje, aby byl za svůj čin stíhán.
Situace ve Fergusonu je sice v posledních dnech klidnější, místní se ale obávají, že protesty propuknou nanovo odpoledne v době pohřbu. Kolem místního baptistického kostela by se měly shromáždit tisíce lidí, okolí bude hlídat policie. Národní garda, která měla za úkol zastavit násilnosti, se už ale z předměstí St. Louis pomalu stahuje.
Rasismus ve Fergusonu? Žádná krátkodobá záležitost
Místní si na rasismus ze strany policie stěžují dlouho a mladíkova smrt jimi dokázala otřást tak jako žádná jiná předtím. „Potýkáme se s tím příliš mnoho let. Je čas s tím přestat. Se sériovými vrahy se zachází lépe než s námi,“ stěžuje si místní obyvatelka Tony. V úterý jen pár kilometrů od Fergusonu navíc policie zastřelila dalšího Afroameričana Kajiema Powella, protože se k ní blížil s nožem.
Po těchto incidentech budou mít muži zákona kamery v autech i na vestách a počítá se také s větším náborem černochů. „Policejní síly by měly reprezentovat ta společenství, která hlídají. Missouri může určitě udělat víc pro to, aby se do nich dostali mladí afroameričtí muži a ženy,“ říká ministr spravedlnosti Missouri Chris Koster.
Výbušný koktejl se ve Fergusonu skládá z únavy z rasových problémů, z toho, že policie zastřelila Browna v poledne před očima sousedů nebo z následného tvrdého postupu můžu zákona. Ferguson ovládají gangy, drogy tu prodávají už patnáctiletí. Stigma vězení na nich pak ulpí po zbytek života. „Nejsou stejní, jako když byli mladí. Chtějí pracovat, mít rodinu, ženu, děti. Chtějí žít americký sen, ale to nemohou, když se nad nimi jejich zločin stále vznáší,“ říká spisovatelka Cathy Pinkstonová. Ta nyní píše knihu o podhoubí, v němž Brown a řada dalších vyrostli.
Ferguson není typicky černošským městem na pomezí amerického jihu a středozápadu. Ještě před třiceti lety tu bydleli dvě třetiny bílých Američanů, a nikoliv Afroameričanů, jako je tomu nyní. V jednom ohledu ale přece jen typický je - každý pátý člověk tu žije v chudobě. Stejný podíl černochů nemá práci, mezi bělochy jsou čísla třikrát nižší.