Barcelona - Vědci zjistili, jak vypadal jeskynní muž, který žil před 7 tisíci lety na území Španělska. Genetická analýza jeho zubů ukázala, že tento lovec měl tmavou kůži a vlasy. Jeho oči přitom byly modré. „Jedním z možných vysvětlení je to, že světlejší barva kůže se vyvinula mnohem později, než se původně předpokládalo,“ prohlásil hlavní šéf výzkumu Carles Lalueza-Fox. Výzkum, vedený barcelonským Institutem evoluční biologie, byl zveřejněn v časopise Nature.
Dvě kostry lovců byly objeveny v roce 2006 v jeskyni v horách na severozápadě Španělska. Díky chladu a tmě se ostatky uchovaly ve velmi dobrém stavu. Vědci tak byli schopni získat DNA z jednoho zubu prapředka. Tým pak přišel s překvapivým zjištěním – jeskynní muž se nejvíc podobal dnešním Skandinávcům.
Vědci sestavili přesnou podobu nejstaršího modrookého Evropana. Jeskynní člověk měřil asi 170 centimetrů a nejspíš se ještě neživil jako zemědělec. Muž měl modré oči a k tomu hnědé nebo černé vlasy. I pleť měl tmavou. „Takový výsledek jsme nečekali,“ podotkl doktor Lalueza-Fox. Lovcův genom také ukázal vědcům, jak se lidé změnili, když se z pastevců stali zemědělci. Prapředek jedl převážně stravu obsahující bílkoviny a nebyl schopen strávit laktózu či škrob.
Podle biologů se španělský jeskynní muž nejspíš nedostal do kontaktu se zdomácnělými zvířaty a veškeré jídlo buď nasbíral, nebo ulovil. „Teď dokážeme sestavit evropskou genetickou prehistorii tak detailně, jak jsme si donedávna nedovedli představit. Kromě toho můžeme předpovědět, že získáme geny i z dalších období: paleolitu, neolitu, doby bronzové a měděné,“ konstatoval Lalueza-Fox.
Přesnější pohled na genetický vývoj Evropanů má přinést i druhá kostra, kterou archeologové objevili ve stejné jeskyni v severozápadním Španělsku. Podle dosavadních výzkumů pocházejí všichni modroocí lidé z jedné rodiny, u níž se azurový gen objevil poprvé před deseti tisíci lety u Černého moře. Proč se zvláštní mutace rozšířila mezi starověkými Evropany, ale vědci stále nevědí. Podle jedněch světlé oči pomáhaly k lepšímu vidění během tmavých evropských zim. Podle druhých měli modroocí jednoduše větší úspěchy u žen.
